Lidé na události před 67 lety zapomínají, postěžovali si váleční veteráni

Na pražském Vítkově proběhl dopoledne pietní akt ke Dni vítězství. 67 let od konce války si přišlo kromě veteránů připomenout také současné vedení armády, politici, sokolové i mladí skauti. Vzpomínkové akce se konaly i v dalších městech ČR. Otevřeny jsou mimořádně i některé reprezentační prostory, například Kramářova vila nebo Černínský palác. Oslavy přichystaly také Lázně Velichovky, Plzeň či Přerov.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt ke Dni vítězství

Pietní akt ke Dni vítězství | Foto: Filip Jandourek

Po státní hymně a přehlídce vojenských jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem historické prapory. Ty byly vyneseny na zvláštní rozkaz prezidenta, který hned na začátku ceremoniálu jako vrchní velitel ozbrojených sil pozdravil vojáky a bojové prapory pak propůjčil vybraným armádním útvarům.

Spolu s vojáky si přišli připomenout konec druhé světové války také váleční veteráni. Někteří z nich Radiožurnálu prozradili, že je mrzí to, že veřejnost a zejména mladé lidi události před 67 lety nezajímají.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na pražském Vítkově, kde dopoledne proběhl pietní akt ke Dni vítězství, natáčela reportérka Radiožurnálu Alžběta Havlová

„Je to den sváteční. Pro nás to znamená konec války a poklonu před našimi kamarády, kteří padli, prolili krev za osvobození Československa,“ řekl brigádní generál Miloslav Masopust, veterán druhé světové války.

„Domníváme se, že trošku jako málo. Sice se to nedá paušalizovat, je to různé podle krajů a podle toho, jestli je to na vesnici nebo ve městě a podobně. Jsou vesnice, kde se na to velice drží, vzpomíná a i v této chvíli to určitě tam oslavují a vzpomínají na dobu minulou,“ povzdechl si také Rudolf Štecher, který sloužil v 1. československé brigádě v Jugoslávii.

Ceremonie se tentokrát obešla bez projevů. Padlí vojáci byli uctěni minutou ticha a také čestnou salvou. Věnce k památníku Jana Žižky pak položili premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra či předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Na místě byli i pražský primátor Bohuslav Svoboda nebo kardinál Dominik Duka.

Pietní akt ke Dni vítězství | Foto: Filip Jandourek

Kromě skautů a sokolů přišlo na Vítkov také několik stovek diváků, zejména rodičů s dětmi. Na místě si mohli prohlédnout třeba historické prapory, které jsou k vidění jen při zvláštních příležitostech.

‘Bylo to hodně radosti a štěstí, že jsme získali svobodu‘

Pietní akty související s výročím ukončení války se konaly i v dalších českých městech. Například v Plzni, Brně či v Hradci Králové.

Tam dopoledne položily desítky lidí květiny k pomníku Tomáše Garrigua Masaryka. Věnce dali i k památníku obětem války na Eliščině nábřeží. U obou míst drželi ve svátečních uniformách čestnou stráž městští policisté. Události staré 67 let si v ulicích města připomněli i někteří pamětníci:

"Pro nás to znamená hodně. Byla jsem za války v Terezíně a zrovna tento den jsme odcházeli v noci. Celý život mi to v tyto dny vyvstane na mysli."
"Já jsem 9. května přijížděla s ruskou armádou s ohromným nadšením do Prahy. Všichni nás vítali."
"Jsem pracovník odboje, bylo to hrozně radosti a štěstí, že se to uskutečnilo a že jsme získali svobodu."

Lidé, kteří se významně podíleli na obraně vlasti, dnes dostanou vyznamenání. Peatří mezi ně i muž, který z exilu řídil zpravodajskou činnost proti nacismu. Generál František Moravec bude jedním z těch, které in memoriam vyznamená ministr obrany Alexandr Vondra. Ten dnes při příležitosti oslav Dne vítězství rozdá celkem 27 nejvyšších resortních ocenění - Kříže obrany státu a Vyznamenání Zlaté lípy.

„Kapitán pěchoty Jaroslav Cabicar, vojenský velitel Prahy během květnového povstání. Ze žijících vojáků to bude například velitel výsadkového mechanizovaného praporu z Chrudimi podplukovník Švejda anebo rotný Novotný, který za svoji činnost v Afghánistánu a záchranu lidského života dostal nedávno vysoké vojenské vyznamenání americké armády,“ vyjmenovává Jan Pejšek z ministerstva obrany, kdo bude v řadách oceněných.

Zpřístupněny jsou i některé reprezentační prostory

Letos poprvé je přístupné i sídlo premiérů, Kramářova vila. Vilu si mohou návštěvníci prohlédnout do šestnácti hodin. Jedna z pražských dominant, kterou nechal postavit první československý premiér Karel Kramář, je přístupná jednou až dvakrát ročně.

„Navštíví velkou část reprezentačních interiérů, velkou jídelnu, kde se konají různá setkání nebo pracovní večeře, dále uvidí pracovnu Karla Kramáře, která je vybavena původním nábytkem, a budou pokračovat do takzvaného kulečníkového sálu, který určitě návštěvníci znají z televize, jelikož zde se před typickým zeleným krbem konají tiskové konference,“ přiblížil Martin Hakauf z Úřadu vlády, co zájemce o prohlídku čeká.

Mise Velichovky oslaví výročí v dobových kulisách

Číst článek

V Praze jsou kromě Kramářovy vily přístupné i sněmovna, senát nebo Černínský palác, kde je v podvečer přichystán i koncert Melody Makers Ondřeje Havelky.

Lázně Velichovky si připomínají konec druhé světové války zopakováním Mise Velichovky v dobových vozidlech, která budou fotografovat dobovým přístrojem v pozicích, v jakých se dochovaly na fotografiích z konce války.

V den výročí konce 2. světové války otevírají v Přerově oficiálně Tyršův most přes řeku Bečvu, který město obnovilo v místě, kde stával původní most. Ten za sebou odstřelili ustupující nacisté.

Přerov otevírá po 67 letech Tyršův most. Původní odstřelili ustupující nacisté

Číst článek

Českoslovenští vojáci bojující ve 2. světové válce na západní frontě mají v Plzni svůj pomník. Odhalili ho dnes členové Military Car Clubu Plzeň.

„Pomník náš Military Car Club odhaluje ve spolupráci s Plzeňským krajem a městem Plzeň na křižovatce ulice Klatovská a Husova naproti divadlu J. K. Tyla. Myslím, že si to ti naši vojáci zaslouží. Zakončil bych to tím, že nejsme Švejci a máme vlastní hrdiny a pojďme jim za to poděkovat,“ říká předseda Military Car Clubu Rudolf Bayer.

Pomník věnovaný československým válečným letcům odhalili také u mezinárodního letiště v Brně. Jde teprve o třetí pomník připomínající význam českého válečného letectva u nás. Myšlenka postavit pomník pochází od Tomáše Vítka, syna příslušníka československé stíhací perutě RAF, díky sponzorům ji pak zrealizovalo sdružení Společný cíl.

Slavnostní odhalení pomníku českým a slovenským letcům druhé světové války v Brně | Foto: ČTK

Vztyčení pomníku právě v Brně je podle předsedy Svazu letců a vojenského historika Oldřicha Rampuly symbolické: „Vzpomeňme rodáků – Peřina František, vždyť ten se tady při leteckém dnu seznámil poprvé s akrobacií a to ho okouzlilo natolik, že sám potom hledal cestu k letectvu. A myslím, že to je to symbolické. Co vesnice, to když ne jeden, tak několik příslušníků. A i toto patří do historie Jihomoravského kraje, jak přispělo naše území Jihomoravského kraje počtem lidí ve válečném letectvu, tedy v boji za svobodu.“

Památku obětí druhé světové války uctívají také představitelé měst a obcí na Děčínsku. V samotném Děčíně se vzpomínkové kytice a věnce objevují u památníků a hrobů, které město nechalo opravit a upravit. Oddělení památkové péče už několik let monitoruje stav pietních míst i v okolních městech a obcích.

„V současné době je připravená databáze, je tam fotodokumentace a samozřejmě se mapuje i, v jakém stavu hroby jsou. Každý rok se databáze hrobů obměňuje. Jsou to i památníky, nejsou to jenom hroby. Vlastník má povinnost se o ně starat,“ říká Lenka Holavová z děčínského magistrátu.

Robert Mikoláš, Ivan Holas, Alžběta Havlová, Martina Klímová, Václava Marešová, bre, Marína Dvořáková, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme