Lidé se méně hlásí k náboženství i národnosti, vyplývá ze sčítání lidu
Česká populace stárne, obyvatel přibývá hlavně díky přílivu cizinců, téměř polovina lidí se nehlásí k žádnému náboženství a stoupá počet rozvodů a klesá počet sňatků. Vyplývá to z údajů letošního sčítání lidu. Předběžné výsledky sčítání prezentoval Český statistický úřad.
Z předběžných výsledků letošního sčítání lidu vyplývá, že v České republice žije 10 milionů, 562 tisíc lidí. Od roku 2001 tak stoupl počet obyvatel o 332 tisíc. Nárůst je díky cizincům, kteří se v Česku trvale usazují. Jak přiblížil v Ozvěnách dne místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal, počet cizinců narostl poměrně výrazně a přiblížil se k hranici půl milionu.
„Za posledních 10 let se zvýšil téměř třikrát. Nejvíc jsou to Ukrajinci, následují občané Slovenska, kterých je necelých 85 tisíc, občané Vietnamu, kterých je přes 53 tisíc, pak občané Ruska, těch je to 35 tisíc a poměrně rychle narůstající počet občanů Německa, který se blíží 21 tisícům,“ uvedl.
Předběžné výsledky letošního sčítání lidu jsme v Ozvěnách dne rozebrali s místopředsedou ČSÚ Stanislavem Drápalem.
Údaje ze sčítání také potvrdily, že česká populace stárne, a to velmi výrazně. „Pokud se podíváme na letošní výsledky a výsledky ze sčítání v roce 1961, tehdy byl podíl dětí do 14 let více než čtvrtina, dnes je to necelých 15 procent. A naopak lidé ve věku 65 a více let tvořili v roce 1961 méně než desetinu populace, dneska je to 16 procent,“ upřesnil Drápal.
Z údajů také vyplývá, že v ČR přibývá vzdělaných lidí. Podle předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové v Česku sice přibývá vysokoškoláků, na druhou stranu ale roste i počet těch, kteří nemají vůbec žádné vzdělání.
„Když se podíváme do historie, zjistíme, že za 50 let, tedy od roku 1951 se zvýšil podíl vysokoškoláků z 2,2 procent na téměř šestinásobek. To znamená zvýšení ze 156 tisíc obyvatel na téměř milion sto dvacet tisíc. Velmi znepokojující je však skutečnost, že ve společnosti roste počet lidí bez vzdělání,“ přiblížila.
Lidé se méně hlásí k náboženství
Podle místopředsedy Českého statistického úřadu Stanislava Drápala je překvapením, že skoro polovina Čechů se v letošním sčítání lidu odmítla přihlásit k jakémukoli náboženství. To je asi pětkrát víc než před deseti lety.
„Zatímco při minulém sčítání v roce 2001 na tuto otázku neodpovědělo zhruba 900 tisíc obyvatel, při letošním sčítání na ni neodpověděli čtyři miliony 800 tisíc. Pokud k tomu přičteme 3 miliony 600 tisíc obyvatel, kteří odpověděli, že jsou bez náboženské víry, tak to působí dojmem, že se buď občané touto otázkou nezabývají, nechtějí na ni odpovídat, nebo skutečně nemají k víře a náboženství žádný vztah,“ upřesnil.
Právě odpovědi, které se týkají náboženské víry, označil za překvapení i věcný gestor Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Josef Škrabal z Českého statistického úřadu.
„Většina zjištěných údajů, které ČSÚ publikuje v rámci předběžných výsledků, odpovídá očekáváním. Potvrdily se trendy nárůstu počtu cizinců, stárnutí obyvatel či růstu vzdělanostní struktury. Největším překvapením jsou pro mě odpovědi, které se týkají náboženské víry. Nejen vysoký počet lidí, kteří na otázku neodpověděli, ale především to, že i když se přihlásili mezi věřící, se nehlásí k žádné církvi,“ přiblížil na Rádiu Česko.
Výrazně přibylo obyvatel hlásících se k moravské národnosti
Co se týče národností, podle statistiků je překvapujícím zjištěním, že se obyvatelé České republiky přestávají ke své národnosti hlásit. „Před 10 lety tuto dobrovolnou otázku nezodpovědělo 173 tisíc lidí, při letošním sčítání 2 miliony 700 tisíc obyvatel,“ přiblížil Drápal.
Podle věcného gestora sčítání se ve výsledcích projevila zejména působnost moravistických sdružení a hnutí.
Hostem Rádia Česko byl věcný gestor Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Josef Škrabal z Českého statistického úřadu.
„Na otázku o národnosti odpovědělo méně lidí než v minulém sčítání. Takže většina národností zaznamenala pokles. Právě největší výjimkou jsou počty lidí hlásících se k moravské národnosti, jejichž počet se oproti roku 2001 zvýšil o polovinu. Přihlásilo se k ní přes půl milionu lidí,“ dodal.
Připomněl, že k romské národnosti se v letošním sčítání lidu přihlásilo něco málo přes 13 tisíc obyvatel. „Zajímavé je, že pouze něco přes 5 tisíc z nich uvedlo romskou národnost a zbývajících 8 tisíc využilo možnosti se přihlásit ke dvěma národnostem, většinou se přihlásili k romské a české národnosti,“ uvedl.
Formuláře nevyplnilo zhruba 2,5 procenta obyvatel
Sčítání lidu proběhlo letos na jaře a provázely ho potíže hlavně s roznášením archů. Přesto odborníci dostali zpátky 4 miliony 300 tisíc formulářů přes internet a 17,5 milionu papírových dotazníků.
„Můžeme být spokojeni, návratnost byla poměrně vysoká. I když vždycky to může být lepší,“ řekl Škarabal.
Upřesnil, že formuláře nevyplnilo zhruba 2,5 procenta obyvatel. „Je to více než při sčítání minulém v roce 2001. Je to také tím, že více lidí nyní žije v zahraničí, řada lidí, přes 200 tisíc, je hlášena na ohlašovnách obecních úřadů a nemají zájem komunikovat. A musíme přiznat, že se na tom podílely i problémy s distribucí sčítacích formulářů,“ uvedl Škrabal.
