Lidé si před Českým rozhlasem připomněli srpen 1968

Památku obětí srpnové okupace v roce 1968 si připomněli lidé před Českým rozhlasem. Československo tehdy obsadily armády varšavské smlouvy. Češi bojovali s okupanty právě i před budovou Rozhlasu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uctění památky padlých při okupaci Československa v srpnu 1968 | Zdroj: ČTK

Za pracovníky Českého rozhlasu promluvil prozatímní ředitel Peter Duhan. Vzpomněl na osobnosti žurnalistiky šedesátých let a jejich snahu vysílat nezávislé a objektivní zpravodajství. „Milan Weiner a lidé kolem něj se zasloužili o zcela zásadní vnitrorozhlasovou vzpouru, když se jim podařilo získat nezávislost na zprávách informacích do té doby dodávaných z jediných zdrojů – sovětské TASS a ČTK,“ připomněl.

Přehrát

00:00 / 00:00

okupace 1968.mp3

Tehdejší redaktorský tým redakce mezinárodního života si vymohl přístup k jiným agenturám. „Jako například AFP a Reuters, čímž se povedlo objektivizovat informace,“ dodal Duhan.

Předseda senátu Přemysl Sobotka označil okupaci vojsky varšavské smlouvy za ostudnou. Zároveň poděkoval rozhlasákům za jejich odvahu a obětavost v krizových chvílích. Mezi pamětníky byla i hlasatelka Dagmar Hazdrová, která v královéhradeckém studiu vysílala právě v noci 21. srpna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na události srpna 1968 zavzpomínala i bývalá hlasatelka Dagmar Hazdrová.

„Měli jsme nesmírné množství informátorů, kteří dobrovolně a obětavě nosili zprávy. Pracovalo se ve dne v noci. Já jsem byla u mikrofonu nonstop dvaašedesát hodin,“ vzpomínala Hazdrová.

Rozhlas byl strategickým místem

Místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová na závěr vyslovila přání, aby si hrdinství lidí z roku 68 uvědomovaly i další generace a nezapomínaly na ně.

Situace na Vinohradské nad rozhlasem | Foto: Soukromý archiv Pavla Macháčka

Sídlo Českého rozhlasu mělo strategický význam, a proto se stalo hned v prvních hodinách jedním z hlavních cílů okupačních vojsk. Budovu rozhlasu přišli Pražané bránit, aby mohli redaktoři vysílat co nejdéle. V bojích lidé i umírali.

Na Vinohradské třídě vznikla improvizovaná barikáda. Střílelo se a kolem deváté ráno vysílání z Vinohrad skončilo. Důmyslní redaktoři a technici pak dokázali vysílat z náhradních studií, o nichž vojáci nevěděli.

Okupace si do konce roku vyžádala 108 mrtvých a stovky zraněných. Znamenala konec nového směru politiky, kterou od ledna 1968 prosazoval Alexander Dubček a jejímž cílem byla demokratizace socialismu.

Jan Herget, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme