Lidé z ÚSTR se obávají, že nová Rada ústavu chce institut zavřít

Ve středu 13. března v 15 hodin se začne řešit budoucnost Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho ředitele Daniela Hermana. Koná se totiž jednání Rady ústavu, jejíž personální obsazení u současných zaměstnanců vzbuzuje obavy ze zrušení institutu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Tomáš Adamec

V čele rady stojí od začátku letošního roku bývalá chartistka Petruška Šustrová. Místopředsedou se stal politolog Lukáš Jelínek. Novými členy rady zvolil loni Senát také vedoucí fotooddělení Národního archivu Emilii Benešovou a antropologa Michala Uhla.

Rada v novém složení vnesla mezi zaměstnance a lidi kolem šéfa ústavu Daniela Hermana nervozitu. Obávají se toho, že konečným cílem nových členů rady je ústav zrušit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na situaci v ÚSTRu se Barbora Tachecí zeptala Moniky Pajerové, členky poradního kolegia ředitele ústavu, nového místopředsedy Rady ústavu Lukáše Jelínka a bývalého šéfa ústavu a současného ředitele kanceláře ústavu Pavla Žáčka

Rada si například měla zadat studii o proveditelnosti převodu digitalizace archivů z ústavu do Archivu bezpečnostních složek, který je správním úřadem přímo řízeným Ústavem pro studium totalitních režimů.

Rada se ovšem hájí tím, že činnost ústavu chce jen zlepšovat. „Pokud jde o digitalizaci archiválií, byly digitalizovány miliony stránek, ale zájemcům je z nich na webových stránkách ústavu nebo Archivu bezpečnostních složek přístupný jen nepatrný zlomek," tvrdí předsedkyně rady Petruška Šustrová.

Členka Hermanova poradního kolegia Monika Pajerová se ale obává, že rada ústav zavře.

„Je to součást strategie, že současné vedení sociální demokracie chce za rok spolupracovat s komunisty. Je to kamínek v mozaice toho, že komunisté byli žádáni o podporu pro prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera ze sociální demokracie. Je to součást toho, co se děje v regionech, kde sociální demokracie šla do koalice s komunisty, ačkoliv nemusela. A je to třeba součást toho, jak nám pan Grebeníček vysvětluje, že Jan Palach se neupálil na protest proti okupaci Československa v roce 1968,“ domnívá se.

Nový místopředseda rady Lukáš Jelínek ale zrušení ústavu vylučuje. „Myslím si, že by to byla velká škoda a velké plýtvání peněz ze státního rozpočtu,“ uvedl.

Bývalý šéf ústavu a v současnosti ředitel kanceláře ústavu Pavel Žáček však obavy Moniky Pajerové z politizace ústavu komunistickou stranou chápe. „Jak nedávno řekl na nějaké mezinárodní konferenci ředitel Herman, není naší chybou, že nás KSČM v roce 2013 vnímá – když končíme rokem 1989 – jako nějakého protivníka nebo někoho, kdo je politicky proti nim,“ uzavřel.

Barbora Tachecí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme