Lidem vadí zdražování svozu. V některých městech proto přestávají třídit
Češi patří dlouhodobě mezi nejlepší třídiče odpadu v Evropě. Stále více lidí však přestává odpadky rozdělovat. Vadí jim jednání některých radnic, které chtějí na poplatcích za svoz vybírat stále více peněz. A to i přesto, že právě z vytříděného odpadu se jim hrnou do obecní pokladny větší peníze než kdykoli předtím. Někde se však města snaží obyvatele k třídění naopak motivovat zlevněním služeb.
„Papír a plast a tak se odveze do třídičky, roztřídí na další komodity a prodá se to. Za to jdou peníze zpětně do obce,“ potvrzuje rentabilitu svozu zástupce jihlavských technických služeb.
„Doteď jsem třídil odpad, ale už nebudu. Jihlava láme republikové rekordy v počtu vytříděného odpadu, a jak se lidem odměnila. Ty pytle do košů taky něco stojí, pětistovku ročně. Přestanu to třídit a budu to házet všechno do jednoho pytle,“ říká pan Milan z Jihlavy.
O generaci starší pan Zdeněk reaguje na zdražení svozu velmi podobně. „Zdražení svozu mě opravdu velmi štve a kašlu na nějaké další třídění, protože to ztrácí smysl,“ tvrdí rezolutně. Technické služby podle jejich mluvčího Martina Málka reakce a protesty lidí dobře znají z telefonátů a komentářů na webových stránkách.
„Samozřejmě jsme taky zaznamenali názory lidí, že za takovéhle peníze už rozhodně třídit nebudou a nahážou to všechno do popelnice. Tím, že se navýšily poplatky za odpad, tak ty peníze se nikde neztratí. Nakládání s odpady je o něco nižší, ale tyto peníze zůstanou ve fondu a v budoucnu se použijí například při výstavbě ZEVA,“ říká Málek.
Průkopníkem třídění je Jeseník. Se separací odpadu začal už před 20 lety
Číst článek
ZEVA, doslovně zařízení energetického využití odpadu, je mezi Jihlavany známé jednoduše jako spalovna. Právě na tu podle Málky peníze z jejich poplatků mimo jiné půjdou. Vzhledem k tomu, že její výstavba spolkne miliardy, je prý velmi pravděpodobné, že poplatky v budoucnu ještě porostou, stejně jako v dalších českých městech.
Peníze jsou nejlepší motivace
Nejlepší motivace je přitom právě ta finanční. Některé obce už pochopily, že pokud lidem sleví poplatky za svoz výměnou za pytle naplněné plasty, sklem nebo papírem, budou úspěšní. Je tomu tak třeba i na Orlickoústecku.
„V prvním roce, když jsme to zavedli, byla určitá nedůvěra, jestli se těm lidem opravdu odměníme tím, že jim zlevníme poplatky za odpady, a pak se ukázalo, že to byl správný krok,“ vysvětluje místostarosta Letohradu Martin Hatka. Letohrad se stal loni vítězem v třídění v kategorii měst nad pět tisíc obyvatel.
Jak je to s poplatky za svoz odpadu v Ostravě, zjišťoval reportér Martin Knitl
Úspěšní třiditelé žijí i v malé obci Pustiny. V roce 2011 vytřídili 72 kilogramů na osobu. Starosta Jaroslav Saloučka má také originální metodu motivace: „Většinou to dělám tak, že uděláme takovou relaci v místním rozhlase, a to se dá říct, že stačí,“ říká. Jde také příkladem ve vlastní rodině.
Stejný přístup - tedy osobní příklad - zvolil i předseda komise životního prostředí obce Skořenice Josef Kaplan. Malá víska na Orlickoústecku se stala v roce 2010 absolutním vítězem soutěže a skokanem roku - ze 145. místa se vyšvihla na první. Kaplan vzpomíná, že zpočátku nebylo snadné lidi přesvědčit
V Bulovce na Liberecku stále leží 15 tisíc tun odpadu, stát jeho likvidaci platit nechce
Číst článek
„Protože lidé se k tomu ještě pořád stavějí dost negativně a myslí si, že se to všechno sype na jednu hromadu a zaváží na skládku. Prosazovat tu myšlenku je dost těžké,“ konstatuje.
V Ostravě se vedení města snaží poplatky nezdražovat. Pro mnoho lidí je třídění odpadu už samozřejmostí, i když vedle toho každý stále platí ročně 489 korun za odvoz běžných popelnic. „Nemůžeme zlevňovat, ale nezdražujeme. Zůstáváme u této sumy také díky třídění,“ vysvětluje náměstek ostravského primátora Tomáš Petřík z ODS.
„My jsme velice zvažovali, zda-li navýšíme poplatky za komunální odpad, nicméně v době ekonomické krize to nepovažujeme za příliš racionální. Obáváme se, že by rostly pohledávky. A trošičku bychom trestali ty, kteří platí, na úkor těch, kteří neplatí,“ myslí si.
I kdyby radnice vybrala všechny poplatky, bude jí chybět přes 40 milionů korun na odpad z popelnic. Tuto částku dorovná sumou, kterou dostane za odpad vytříděný a také za využívání městské skládky. Názory mezi lidmi jsou různé - od těch, kteří chtějí platit méně, až po ty, kteří se s tím smířili.
Třídění odpadu v Ostravě pomohlo rozdávání speciálních barevných tašek. Počet domácností, které do nich odpad rozdělují třeba hned v kuchyni, poskočil o pětinu.
Svoz zdarma, vyšší daň z nemovitosti
To radnice ve Šlapanicích se rozhodla veškeré náklady za svoz a likvidaci odpadu hradit z rozpočtu. Za to však v obci několikanásobně zvýšili daň z nemovitostí. Podle starosty Jaroslava Klašky z KDU-ČSL změna přinese do městského rozpočtu miliony korun.
V Boskovicích kvůli nezájmu obyvatel zřejmě skončí s tříděním plechovek
Číst článek
„Pro většinu to dopadne neutrálně. To, co by zaplatila na poplatku za svoz komunálního odpadu, to zaplatí na daních z nemovitostí. A nějaká menšina lidí, kteří žijí jeden nebo dva ve velkých rodinných domech nebo zemědělských usedlostech, tak tam samozřejmě ta kompenzace je pouze částečná nebo malá. Tam je potřeba, aby si to ta rodina vyhodnotila. Jsou ve Šlapanicích nemovitosti, které jsou třeba částečně pronajímány, a tím se to dokrývá,“ říká starosta.
