Lidovci mají kompletně nové vedení

V Ostravě vrcholí sjezd KDU-ČSL: delegáty čeká ještě teď odpoledne výběr stranických kandidátů do Evropského parlamentu. Po včerejšku se vedení strany výrazně proměnilo: nejsledovanější a nejviditelnější změnou je nový předseda - Miroslav Kalousek vystřídal svého rivala Cyrila Svobodu. Zatímco prvním místopředsedou je zkušený Jan Kasal, úplným nováčkem je pardubický hejtman Roman Línek. V nejužším vedení jsou dále tři ministři - bývalý lídr a šéf diplomacie Svoboda, ministr dopravy Milan Šimonovský a životního prostředí Libor Ambrozek. Poté, co z předsednictva vypadla Zuzana Roithová a neuspěly nové adeptky, nemají křesťanští demokraté ve vedení ani jedinou ženu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

gratulace M. Kalouskovi

gratulace M. Kalouskovi | Foto: Drahoslav Ramík

Lidovci se po dvou a půl letech rozhodli pro změnu na postu předsedy strany - Cyrila Svobodu nahradili Miroslavem Kalouskem, šéfem sněmovního rozpočtového výboru. Kalousek získal ve druhém kole tajné volby 164 hlasů ze 300, vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobodu podpořilo 131 delegátů. Kalousek měl před svým letitým rivalem náskok už v prvním volebním kole, kdy získal 135 hlasů, zatímco Svoboda 116.

O nejvyšší stranickou funkci neúspěšně usilovali ještě ministr životního prostředí Libor Ambrozek a šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř. I přesto, že na místopředsednickou funkci kandidovaly i ženy, například poslankyně Michaela Šojdrová, bude vedení lidovců opět výhradně mužské. Poslankyně Šojdrová Radiožurnálu řekla, že delegáti Kalouskovo vedení pečlivě vyvažovali a její zvolení vlastně obětovali ve prospěch Cyrila Svobody. "Ocenila jsem tu snahu, protože kandidát a zvolený předseda Miroslav Kalousek podpořil moji kandidaturu i kandidaturu kolegyně, ale to rozhodnutí delegátů bylo o tom, jestli v předsednictvu bude vicepremiér Cyril Svoboda." Delegáti lidoveckého sjezdu v Ostravě už zvolili i patnáctičlenné širší vedení KDU-ČSL. V něm je například právě Michaela Šojdrová, senátor Jiří Stodůlka či šéf jihomoravských lidovců Lubomír Šmíd.

Výměna lídra "klidné síly" komplikuje situaci v koaliční vládě - bývalý předseda Cyril Svoboda je vicepremiérem a ministrem zahraničí, zatímco Kalousek členem kabinetu není. Lidovci neoficiálně přiznávají, že je dlouhodobě neudržitelné, aby šéf koaliční strany zůstával jen poslancem. Tvrdí nicméně, že vládu alespoň v nejbližší době personální rošáda nečeká. Kvůli vstupu do EU prý Svoboda zůstane v čele české diplomacie. Nový předseda bezprostředně po zvolení oznámil, že podporuje všechny tři lidovecké ministry ve vládě i celou koalici. Radiožurnálu popsal své první pocity po volbě. "Já si strašně vážím té důvěry, tím spíš, že v minulosti celá řada vlivných osob i skupin se velmi snažila, abych ji neměl, a jestliže mi teď projevil nejvyšší orgán strany takovouto důvěru, tak je to pro mě obrovsky zavazující a já si té důvěry strašně vážím - to je asi ten nejsilnější pocit. Druhý pocit je samozřejmě odpovědnost, protože nás nečeká nic jiného než práce."

Kalousek povede stranu v příštím roce do trojích voleb, což vzhledem ke klesajícím preferencím KDU-ČSL nebude snadný úkol. Nový předseda Kalousek se ale nebojí. "Politika je služba a já jsem nekandidoval pro to, abych si šel pro vavříny. Já jsem kandidoval pro to, abych KDU-ČSL profiloval jako jasně konzervativní nesocialistickou křesťanskou stranu na české politické scéně. Já jsem přesvědčen, že my jsme jediná konzervativní nesocialistická síla. Teď to ještě musíme prokázat skutky."

Cyril Svoboda působil po neúspěšné volbě velmi zklamaně. Radiožurnálu ale řekl, že to pro něj není žádná osobní tragédie. "Tak je to demokratické a svobodné rozhodnutí KDU-ČSL, vyhrál ten lepší, sjezd takto rozhodl, takže přeju Mirkovi Kalouskovi hodně úspěchů v jeho práci."

Miroslav Kalousek | Foto: Drahoslav Ramík

Prvním místopředsedou strany se stal místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal, který v tajné volbě neměl protikandidáta. Dosavadní druhý muž lidovců, ministr dopravy Milan Šimonovský, po neúspěchu Cyrila Svobody svoji kandidaturu stáhl. Řadovými místopředsedy byli pozdě večer zvoleni Ambrozek a právě Šimonovský.

Reakce na zvolení Miroslava Kalouska

Politické souvislosti zvolení Kalouska do čela KDU - ČSL Hrad nechce v tuto chvíli komentovat, ale prezident Václav Klaus má zájem o schůzku. "Pan prezident popřál novému předsedovi všechno nejlepší a úspěchy v jeho nové odpovědné funkci a projevil přání, aby se spolu v nejbližších dnech setkali," potvrzuje mluvčí prezidenta Petr Hájek.

Podle předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly je podobná změna ve vedení strany zcela v kompetenci každého politického uskupení. "Registruji, že koaliční strana změnila svého předsedu a považuji za zcela věrohodné vyjádření pana předsedy Kalouska, že na podpoře KDU koaliční vládě se nic nemění. Je samozřejmé, že se sejdu s panem předsedou co nejdříve, abychom si některé věci vyjasnili, ale nepředpokládám, že dojde k nějakým změnám."

Předsedu koaliční Unie svobody-DEU Petra Mareše volba Miroslava Kalouska do čela lidovců nepřekvapila, i když si myslel, že delegáti dají přednost dosavadnímu šéfovi. "Já jsem si jistý, že Miroslav Kalousek bude velice dynamickým vůdcem s řadou nových nápadů, takže myslím si, že jako koalice se v zásadě máme na co těšit."

Pro občanské demokraty je lidová strana partnerem bez ohledu na to, kdo ji vede, řekl Radiožurnálu šéf ODS Mirek Topolánek. Přesto věří, že se novému předsedovi podaří posunout politiku strany blíže ke konzervativním hodnotám, které jsou blízké i občanským demokratům.

Špidla, Mareš i Topolánek se jako hosté zúčastnili začátku sjezdu lidovců. Zatímco první dva před delegáty podpořili dosavadní politiku lidové strany v čele se Svobodou, Topolánek podle očekávání prezentoval jiný názor. "Vaše současné vládní působení sledujeme trochu s rozpaky. Chci věřit, že nezajdete tak daleko, kdy už nebude naše - logická a žádoucí - spolupráce možná." Současně lidovce vybídl ke společnému hledání oblastí, které jsou oběma stranám programově blízké.

Co předcházelo volbě předsedy

Zatímco většina českých krajských organizací KDU-ČSL doporučila delegátům volit Svobodu, silné moravské organizace své zástupce v Ostravě před volbou neomezily. Na Moravě ale oceňují Kalouskův program pro venkov a Ambrozkovu ekologii.

Dosavadní šéf lidovců, vicepremiér Svoboda, který v květnu 2001 vystřídal v čele strany Jana Kasala, před začátkem sjezdu věřil, že delegáti ocení jeho dosavadní vedení strany a ve funkci předsedy ho potvrdí. "Je to prospěšné pro nás pro všechny, nejenom pro KDU-ČSL, ale i pro naší společnost," říkal Svoboda. Účastníkům sjezdu pak slíbil demokratický dialog uvnitř strany a nabídl své osobní nasazení a ruku ke spolupráci.

Kandidátské projevy adeptů zahájil Miroslav Kalousek. Ten delegáty ujistil, že jeho zvolení nebude znamenat destabilizaci. Kdyby hlasy delegátů dostal, ihned podpoří všechny tři lidovecké členy vlády i celou koalici. KDU-ČSL není podle Kalouska stranou pro bohaté, ani pro chudé. "Ale je pro slušné, pracovité lidi, kteří chtějí žít v dostatku, ve svobodě a v bezpečí se svými rodinami."

Kalousek sklidil nejvíc ovací, ale delegáty zaujal i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který hovořil o nutnosti obnovit důvěru uvnitř strany. "Klidná síla neznamená sedět klidný s rukama založenýma v klíně a čekat, co se stane."

Cyril Svoboda byl považován za mírného favorita voleb. Spekulovalo se však o tom, že jeho šance na znovuzvolení by mohla oslabit případná dohoda mezi Kalouskem a Ambrozkem o vzájemné podpoře. V kuloárech se hovořilo o tom, že několik desítek delegátů nebylo do poslední chvíle rozhodnuto, koho volit. Ministr Ambrozek Kalouskovi před druhým kolem podporu skutečně vyjádřil.

Markéta Kaclová, Jana Zemanová, Dana Jaklová, Marika Táborská, Hana Hikelová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme