Lidovci odhalili bustu Karla Kryla, která musela zmizet z atria sněmovny
V sídle poslaneckého klubu KDU-ČSL je ode dneška busta legendárního písničkáře a básníka Karla Kryla. Lidovci ji na klub instalovali při příležitosti 21. výročí zpěvákova úmrtí. Podobizna má na podstavci nápis „Demokracie bez kritiky a opozice nemůže existovat“ a nese data Krylova narození a úmrtí, tedy 1944 a 1994.
„Já jsem přesvědčený, že Kryl je symbolem roku 1968, symbolem hledání pravdy i za cenu osobních obětí. Jeho věrnost pravdě je velmi silným poselstvím,“ řekl ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL při odhalování busty.
Odhalení busty Karla Kryla v sídle poslaneckého klubu KDU-ČSL sledovala Jana Čermáková
Krylovu podobiznu umístil loni na podzim v přístupnějším atriu Poslanecké sněmovny její autor Pavel Monhart.
Vedení sněmovny nejdřív souhlasilo, pak ale umělci vzkázalo, ať ji do konce března odveze. Zastání našel právě u KDU-ČSL.
„Karel Kryl byl kontroverzní osobnost, v 90. letech hodně kritizoval politickou reprezentaci a je to určité memento pro poslance,“ míní Monhart.
Krylův klub bustu ve sněmovně nechce
Podle členů Klubu přátel Karla Kryla ale jeho busta do Poslanecké sněmovny vůbec nepatří. Podle nich nebyl vztah jedné z největších ikon boje proti komunismu k politikům zrovna nejvřelejší. Umístění busty v klubu KDU-ČSL jim však podle předsedy klubu Vojtěcha Klimta vadí méně než ve sněmovním atriu.
Karel Kryl (1944–1994) byl český písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu. Mezi jeho nejznámější písně patří Bratříčku, zavírej vrátka, která vznikla jako reakce na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Krátce poté emigroval do Německa. Po roce 1989 projevoval nespokojenost s novou politickou reprezentací a směřováním země.
„Je v klubu jedné strany, takže předpokládám, že chtějí mít Kryla denně na očích. Já si myslím, že je jedno, která strana, já bych jenom zacitoval z Kryla: ‚Moje víra nemá nic společného s církví, natož pak s křesťanskými stranami, ochraň nás pánbůh.‘“
Podle ministra kultury Daniela Hermana však má Krylova busta ve sněmovny své místo.
„Jsem rád. Třeba ti, co se na to dívají z jiného úhlu pohledu, to třeba nakonec přehodnotí. A jestli ne, tak kdybychom byli všichni stejní a dívali se na všechno stejně, tak bude na světě nuda,“ dodal Herman.
Vztah Kryla k politice a politikům nebyl jednoznačný. Po roce 1968 se stal sám jedním z politických symbolů. Po návratu do země v roce 1989 pak začínající demokracii i politiky tvrdě kritizoval.
