Zmocněnkyně pro lidská práva končí, rada vlády se neschází. Co to znamená pro neziskové organizace?

Pomoc týraným dětem, potlačování rasové diskriminace nebo celková osvěta v oblasti lidských práv – i to jsou témata, kterým se věnují české neziskové organizace. Kromě vlastní iniciativy ale potřebují i podporu od státu. Jak upozornil minulý týden Radiožurnál, vládní zmocněnkyně pro lidská práva ve funkci končí a zatím není jasné, kdo ji nahradí. Několik měsíců se taky nesešla Rada vlády pro lidská práva.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strakova akademie, Úřad vlády ČR | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Neziskový sektor v České republice dělá nesmírně důležitou agendu a častokrát supluje stát, tudíž si nezaslouží jakékoli veřejné okopávání. Pokud neziskové organizace, nevládní organizace vykonávají své aktivity kvalitně, tak mají ze strany státu dostat uznání a maximální podporu. V české praxi je tomu často naopak a to je myslím velmi ostudné,“ popisuje předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Šimáčková Laurenčíková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidskoprávní neziskové organizace nemají zastání ve vládě

Její organizace dotace ze státního rozpočtu nečerpá. Ale třeba Česká ženská lobby, která se věnuje právům žen a mužů, peníze od státu potřebuje, říká její ředitelka Hana Stelzerová.

„Česká republika měla v minulosti na strategii pro rovnost žen a mužů vyčleněno pět a následně sedm milionů korun. V tuto chvíli byl rozpočet snížen na dva miliony korun. To je velmi omezující pro to, aby neziskový sektor jakkoliv mohl efektivně pomoct,“ popisuje Radiožurnálu.

Například podporu a možnosti financování neziskového sektoru mohl dřív na vládě prosazovat ministr pro lidská práva. Ten v současném kabinetu není. Agendu teď řeší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková, která je zároveň náměstkyní pro lidskoprávní sektor.

Jak minulý týden informoval Radiožurnál, Štěpánková ve funkci z osobních důvodů končí. Kdo ji nahradí, není jasné.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Štěpánková končí. Úřad za ni hledá náhradu

Číst článek

„Já končím k poslednímu březnu, takže na základě výběrového řízení bude vybrán ten náměstek, a pak bude záležet, zda vláda toho člověka jmenuje také zmocněncem,“ říká Štěpánková.

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO má v plánu pozici zachovat. „Budeme usilovat o to, aby místo bylo co nejrychleji obsazeno, aby lidskoprávní agenda i nadále měla svého reprezentanta v podobě zmocněnce či zmocněnkyně,“ napsal Babiš Radiožurnálu v textové zprávě.

Minimálně taková pozice je podle Hany Stelzerové z České ženské lobby zásadní.

„Ve chvíli, kdy nemáme ministra pro lidská práva, tak zmocněnkyně je tou stěžejní osobou, která připravuje ty podklady pro pana premiéra, když je potřeba něco řešit na úrovni vlády a nedovedu si představit, že bychom tu agendu měli ochudit,“ říká Stelzerová.

Vládní zmocněnec má ve srovnání s ministrem omezené pravomoci – například se neúčastní jednání vlády.

„Politicky má význam, pokud je i ministr. Jednak vysílá určitý signál, že pro tu danou vládu je to téma důležité, ale pak i z velmi praktického hlediska, protože pokud ministr sedí na vládě, tak může ty připomínky, které jsou pro otázku lidských práv důležité, uplatňovat přímo na místě. A to i formálním způsobem, například v připomínkovém řízení,“ říká bývalý ministr a současný senátor za ČSSD Jiří Dientsbier.

Oslabená rada

Zmocněnec se jako úředník jednání vlády neúčastní. Je ale členem poradních orgánů vlády, například Rady vlády pro lidská práva, které předsedá premiér. Rada se ale neschází, potvrzuje ombudsmanka Anna Šabatová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Jiřího Chuma s dosavadní zmocněnkyní pro lidská práva Martinou Štěpánkovou

„Je to už víc než rok a půl, co se nesešla Rada vlády pro lidská práva, a to je podle mě v tom běžném provozu znát, protože není možné projednávat témata, která jsou důležitá pro mnoho lidí.“

Andrej Babiš Radiožurnálu v SMS zprávě napsal, že rada se má sejít 12. března. Podle někdejší ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové ze strany LES může být pod premiérem chod Rady vlády pro lidská práva oslabený.

„Sice premiér je předsedou Rady vlády pro lidská práva, ale pochopitelně je v pozici, kdy může velice úspěšně veškeré podněty brzdit, protože předseda svolává jednání rady, předseda určuje program,“ říká Stehlíková.

Posledním ministrem pro lidská práva byl Jan Chvojka z ČSSD ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve funkci skončil 13. prosince 2017.

Anna Macků Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme