Při likvidaci trosek je důležitý statik, aby to na někoho nespadlo, varuje starosta obce zničené povodněmi

Obec Troubky na Přerovsku zasáhly v červenci roku 1997 povodně, které zničily přes tři sta domů. Po záchranné akci přišly na řadu likvidační práce, které trvaly celé léto. Zapojili se do nich tehdy dobrovolníci, hasiči, armáda a také rodiny obyvatel, kteří přišli o své domovy a majetek. „Při likvidaci po takové katastrofě si musíte dát pozor na trosky. Měl by je prohlédnout statik, než do nich kdokoli vstoupí,“ říká starosta Troubek Radek Brázda.

Troubky na Přerovsku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaké to bylo při povodních 1997?
Šílená spoušť. Voda je živel. Už v první moment, kdy se přes nás ta povodeň převalila, strhla spoustu domů. Další část musela být zdemolována, protože její základy byly narušené a tudíž nebyly bezpečné.

Co bylo potřeba udělat?
Jak teď na jižní Moravě, museli jsme zachraňovat lidi. To bylo nejdůležitější. Pak přišly na řadu likvidační práce. Ty trvaly celé léto.

Na co si dát při likvidačních pracích a následné obnově obce při takové katastrofě pozor?
Při likvidaci rozhodně pozor na ty rozbořené domy. Nikdy nevíte, co se může stát, jestli na vás něco nespadne. Velice důležitá je role statika, aby opravdu řekl: „Ano, tady už můžete vstoupit, je to bezpečný prostor“, nebo naopak, ať tam nikdo rozhodně nechodí, protože je to nebezpečné. Nezkontrolovaná zřícenina může někoho klidně zabít. I tady se občas dělo, že lidi vstupovali do těch zničených domů, které ještě nikdo nezkontroloval.

Likvidační práce pokračují, k zemi půjdou desítky domů, nefunguje elektřina ani plyn

Číst článek

Došlo při vyklízení poničené obce a likvidačních pracích k nějakým zraněním?
Naštěstí ne. Objevily se nějaké oděrky nebo modřiny, ale nic vážného. Na té činnosti se podíleli dobrovolníci a rodiny našich občanů, ale celou ji řídila armáda. Díky tomu se hodně dbalo na bezpečnost.

Jak vypadaly likvidační práce?
Postupně se demolovaly domy, které buď už při samotné povodni skončily v troskách a nebo byly statikem určeny k demolici. Celé léto jezdily náklaďáky, které odvážely suť pryč, a pak tu byly bagry a další stroje, které jsme používali právě na demolici.

Doprovázela likvidační akci pomoc od státu?
Jistěže. Tenkrát ještě existovaly prapory civilní ochrany. Snad až do konce září tady byl záchranný prapor z Kutné Hory. K němu se přidávaly ještě další prapory, ale Kutná Hora tady byla nejdéle. Pomoc od státních složek trvala celé léto. To víte, bylo tu přes tři sta zničených domů v ulicích a to prostě nešlo udělat hned. Kromě demolice jsme taky museli zajistit sítě nízkého napětí a plyn a tyhle základní věci, což trvá. Bylo to tehdy nesmírně náročné a postupovalo se od ulice k ulici.

Starosta Troubek Radek Brázda ukazuje plán protipovodňového valu  

Podíleli se na likvidačních pracích také občané, kteří byli povodní postiženi a přišli o své domovy?
Samozřejmě. Zaprvé chtěli zachránit, co šlo. Za druhé si chtěli domy opravit nebo postavit nové. Díky jejich píli se práce na likvidaci a následné obnově mohla uskutečnit. 

Ubytování v kasárnách

Kde byli občané, kteří se podíleli na likvidačních pracích, ubytováni?
V té době byla výhoda, že armáda měla v Přerově kasárna, takže byli ubytováni tam. Dále, vzhledem k tomu, že bylo léto, byli ubytováni ve školních internátech na středních školách, případně u příbuzných.

Kdy začaly práce s obnovou obce?
Ke konci léta. Jakmile jsme se dostali z trosek, tak začala postupná znovuvýstavba obce. Prioritou bylo nejprve obnovit zdroje elektřiny, vody a plynu. Postupně pak přibývaly další práce.

Opravy po tornádu může zpomalit a prodražit nedostatek materiálů. Chybí cement či výztužová ocel

Číst článek

Pomáhali si při výstavbě nových domů občané?
Záleželo na tom, jak měl kdo síly. Hlavně to bylo na rodinách, protože ten širší okruh rodin se více semknul a pomáhal buď prarodičům nebo dětem. Taky záleželo na tom, v jakém stavu byly domy, jestli je stačilo opravit nebo se musely postavit nové. Spousta lidí si nové domy postavit nechala. Byla tady tehdy akce Českého Červeného kříže, který budoval domy pro ty starší, kteří by to bez pomoci nezvládli. Byly to takové menší domečky, které si pak třeba v budoucnu trošičku rozšířili.

Tehdejší škody se vyšplhaly k jedné miliardě korun. Dostala obec nějakou finanční podporu? Jakou?
Ano, finanční podporu obec tehdy dostala. Neznám všechny podrobnosti, protože v té době jsem nebyl starostou, ale úředníkem. Vím, že přišla finanční pomoc od státu na likvidaci škod a odstraňování následků. Z dotačního programu jsme zde vybudovali také nájemní byty pro postižené povodní, především starší obyvatele obce. Ta podpora byla masivní.

Úspěch veřejné sbírky

Co veřejné sbírky?
Veřejná sbírka byla velmi úspěšná. Peníze z ní se rozdělovaly mezi obyvatele, kteří o ty rodinné domky přišli a částečně se pak přispívalo i těm, kteří je měli poškozené. Obec se také zapojila spoluúčastí na nájmu u nájemních bytů pro starší obyvatele.

Nezáviděli si obyvatelé, že někdo dostal ze sbírky na obnovu obce větší obnos? Jak se rozhodovalo o rozdělení peněz?
To víte, že i na tohle došlo. Tomu nezabráníte. Někteří lidé si myslí, že měli dostat víc. Měli jsme nastavená pravidla, podle kterých se finance rozdělovaly. Přednost měly rodiny a obyvatelé, kteří o střechu nad hlavou přišli úplně. Ostatní, kteří například potřebovali svá obydlí jen opravit, byli na řadě až mezi posledními. To vyvolalo nějaké emoce.

Tomáš Vojkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme