Efekt je postupný, říká Lipavský o sankcích proti Rusku. Nedostatky v některých odvětvích už jsou vidět
Přesně před 100 dny zaútočila ruská vojska na Ukrajinu. Rusko od začátku označovalo své kroky jako speciální operaci. Podle Ukrajiny i Západu jde ale jasně o invazi. Země NATO a Evropské unie vyjadřují Kyjevu podporu ruskými sankcemi i dodávkami zbraní pro ukrajinskou armádu. Zapojilo se i Česko, které například Ukrajině poslalo bojové vrtulníky. Jak ale říká pro Radiožurnál ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podpora není jenom o zbraních.
Válka už se táhne sto dní. Má ještě Česká republika nějaké další možnosti, jak by Ukrajině mohla pomoct?
Česká republika má celou řadu možností, jak Ukrajině pomáhat, a činíme tak. Vláda je v tom velmi aktivní a myslím, že celá česká společnost je aktivní, takže bych chtěl i poděkovat všem občanům, kteří nějakým způsobem přispěli například na humanitární sbírku.
Jaké možnosti tedy máme? Existuje třeba nějaký konkrétní plán? Požádal například Kyjev Česko o další konkrétní pomoc?
Tři základní věci – vojenská pomoc, politická pomoc a humanitární pomoc. Co se týče vojenské pomoci, tak ta stále běží. Příliš to nekomunikujeme a je potřeba v tom pokračovat tak dlouho, jak dlouho bude trvat ruská agrese proti Ukrajině.
Co se týče humanitární pomoci, tak myslím, že každý velmi detailně sleduje, jakým způsobem řešíme nejen uprchlickou vlnu z Ukrajiny zde na území České republiky. Také se ale dělají konkrétní projekty na Ukrajině nebo v zemích, které sousedí s Ukrajinou, aby o lidi, kteří přišli o své domovy nebo je válka vyhnala, bylo postaráno.
A třetí věc je politická podpora a tam si hodně slibuji právě od našeho nastávajícího předsednictví v EU, kdy chceme pomoci Ukrajině se co nejvíce přiblížit k Evropské unii.
S kolegy z dalších zemí unie i z NATO probíráte scénáře dalšího možného vývoje. Už se mluví, nebo alespoň prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o spuštění sedmého sankčního balíku. Co by mohl obsahovat? Co konkrétně teď v té pomoci je na stole kromě toho, o čem jste mluvil?
Nyní jsme ve fázi schvalování, nebo možná už doběhly procedury, k tomu šestému sankčním balíčku. Už to jsou opravdu politické technikálie, politicky je to domluvené, a je potřeba pokračovat v tlaku na Ruskou federaci. Nestačí prostě dodávat zbraně na Ukrajinu, ale musíme dělat i takové kroky, které znemožní Rusku dlouhodobě vést vojenský konflikt tohoto typu. Jsou to především další ekonomické sankce.
Máte zprávy, jak účinné jsou protiruské sankce už dosud vyhlášené EU? Jak zasahují režim prezidenta Putina? Víme, že nejnověji další sankce oznámily Spojené státy. Míří víc na ruského prezidenta, také na jeho mluvčí.
Sankce, které přicházely úplně na začátku, byly řekněme do velké míry v symbolické rovině, byly to zákazy pro jednotlivé osoby z politické sféry, členy parlamentu a tak dále. A nyní se posouváme více k ekonomickým sankcím, kde má trvání a jejich projevení delší horizont. Přece jenom Ruská federace má nějakou kapacitu. Ale už dnes můžeme pozorovat, že v některých odvětvích jsou nedostatky, například sankce, jak byly uvaleny, výrazně ochromily ruský vojenský průmyslový komplex. To znamená, že výroba jejich nejmodernějších zbraní je dneska velice oslabena a to bude pokračovat. Nicméně ten efekt je postupný.
100 dní války očima zpravodajů: chaos se proměnil v přesně mířené útoky
Číst článek
Jak se ale ještě dá za současné situace přitvrdit vůči Rusku? Snažíme se zbavit závislosti na ruské ropě, otázkou do budoucna může být i plyn. Nejde to tak rychle, jak bychom si možná představovali, protože to ani jinak není možné. Co je tedy ještě ekonomicky na stole? Jaké ekonomické sankce vůči Ruku bychom mohli aplikovat?
Myslím, že je kritické bavit se právě o ruských příjmech do státního rozpočtu, které tvoří energetické dodávky. Pro Evropu to není úplně jednoduché. Nicméně již Evropská rada ve Versailles, která proběhla záhy po vypuknutí vojenského konfliktu, řekla, že se Evropa chce zbavit závislosti na ruském plynu. A nyní musíme intenzivně pracovat na tom, abychom toho prakticky dosáhli.
Jaké jsou možnosti vojenského paktu NATO? Zásah přímo na Ukrajině je i nadále vyloučen, i když tam válka bude třeba vlekle pokračovat a budou přibývat další civilní oběti?
NATO je obranná aliance. Je to třicítka zemí, která se vzájemně chrání a brání. Ukrajina je pro nás oblastí, ze které pro členské státy NATO přichází nebezpečí. A samozřejmě je v zájmu členských států NATO, abychom podporovali Ukrajinu, co nejvíce to jde. A také bychom měli usilovat o to, aby Švédsko a Finsko úspěšně vstoupilo do Severoatlantické aliance. Koneckonců to jsem včera (ve čtvrtek – pozn. red.) na své cestě právě do Švédska a Finska obou ministrům zahraničí sdělil.
