Obyvatelé i chataři bojují proti masové zástavbě v okolí Lipna. Petici podepsaly už téměř tři tisíce lidí

Obavy ze zničení krajiny i kvality vody v nádrži mají někteří obyvatelé a chataři u Lipenské přehrady. Začali proto bojovat proti masové developerské výstavbě. Investoři tam v dalších letech plánují více než deset velkých komplexů.

Tento článek je více než rok starý.

Lipno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evženie Nacházelová ukazuje louku v osadě Mokrá, která má být zastavěná rodinnými domy.

Evženie Nacházelová ukazuje louku v osadě Mokrá, která má být zastavěná rodinnými domy. | Foto: Petr Kubát | Zdroj: Český rozhlas

Desítky domů mají vyrůst třeba v osadě Mokrá u Černé v Pošumaví. „Stojíme na kraji louky, která má být zastavěná rodinnými domy. To číslo se pohybuje mezi sedmdesáti a osmdesáti,“ ukazuje Evženie Nacházelová ze spolku Příroda pro Mokrou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tématem masové výstavby v okolí Lipenské přehrady se zabývá Petr Kubát

„Problémem této výstavby je v první řadě narušení krajinného rázu. Jsme na hranici chráněné krajinné oblasti, pochopitelně je tady celá řada chráněných živočichů i rostlin, a v případě tohoto projektu se bavíme o nárůstu počtu turistů v řádu několika stovek,“ dodává.

Na krajském úřadě je projekt vedený pod názvem ZTV Černá v Pošumaví – sever. Podle plánů investora mají na louce o rozloze 15 hektarů vzniknout parcely pro rodinné domy. Ty mají nabídnout celkem 316 lůžek. Dále vzniknou nové příjezdové komunikace i plocha pro sportovní aktivity.

Starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková projekt v Mokré vítá. Podle ní podmínky pro využití pozemku jasně stanovil regulační plán. „Investor musí přivést do lokality vodu a kanál. Regulačním plánem je dáno, že tam budou parcely pro rodinné bydlení. Já doufám, že i kdyby jenom v polovině těch domků byli trvale bydlící, budeme za ně rádi, protože z toho člověka máme víc než jenom z rekreačních objektů. Třeba se tam najde i lékař, který by tu chtěl ordinovat,“ říká.

Odpůrci se ale obávají, že většinu rodinných domů budou majitelé pronajímat rekreantům. „Odstrašujícím příkladem je Lipno nad Vltavou, kde v posledních letech vyrostly neuvěřitelně velké komplexy. Prvotním záměrem také bylo, že to budou rodinné domy a nic z toho se nevyplnilo. Počítat s tím, že místo, které nemá žádné zázemí, žádnou infrastrukturu, kde je v současné době 35 stálých obyvatel, přitáhne byť jenom stovku obyvatel, to je pro mě velmi naivní,“ komentuje Evženie Nacházelová.

10 velkých projektů

Proti masové zástavbě u Lipenské přehrady loni vznikl spolek s názvem Lipensko pro život. Jeho petici podepsaly už téměř tři tisíce lidí. Místní, chataři i ekologové v petici požadují, aby krajský úřad pozastavil všechny velké projekty na levém břehu Lipna. Chtějí, aby se území studie krajiny Jihočeského kraje z července 2021 promítla do územních plánů. Zároveň požadují komplexní ochranu nádrže Lipno.

Lidé založili spolek proti stavbě hotelových komplexů na levém břehu přehrady. Bojí se zničení krajiny

Číst článek

„Snažíme se jednat s místními zastupitelstvy i zastupitelstvem Jihočeského kraje, kterému jsme doručili naši petici. Téma by mělo být projednáváno na zasedání v květnu,“ dodává předsedkyně spolku Pavla Setničková.

Zástupci spolku požadují kvůli zastavení výstavby komplexů i revizi územních plánů. To by ale podle lipenských starostů mohl být problém. „Když obec vyhodí z územního plánu ten regulační plán, tak samozřejmě někdo přijde a řekne, že už měl náklady s tím, že koupil pozemek jako stavební. On už jedná o tom, že ho stál regulační plán peníze, už připravuje další fázi na projektovou dokumentaci. Bude chtít po obci to zaplatit a pro mě, byť bych měla dát jen pět milionů ze svého rozpočtu, je to prostě hodně peněz,“ vysvětluje Irena Pekárková.

Developeři chystají v okolí Lipenské přehrady aktuálně více než deset velkých projektů. Ty mají nabídnout téměř pět tisíc lůžek.

Před výstavbou varují i hydrobiologové. Podle nich vede ke zhoršení kvality vody v nádrži. „Do začátku nultých let množství řas a sinic klesalo, ale v poslední době dochází opět k nárůstu. Z laického pohledu – kvalita vody se začíná zhoršovat. Pokud poroste výstavba na březích, bude se zhoršovat kvalita vody v přehradě,“ upozorňuje Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Petr Kubát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme