Lisabonská smlouva není proti ústavnímu pořádku

Ústavní soud ČR dnes vyhlásil, že nenašel rozpor mezi Lisabonskou smlouvou a českým ústavním pořádkem. Předseda ÚS Pavel Rychetský ale zdůraznil, že soudci nezkoumali smlouvu jako celek, rozhodli se zabývat jen těmi částmi zmíněného dokumentu Evropské unie, proti nimž dostali konkrétní argumenty. Existuje tedy možnost znovu podat návrh k Ústavnímu soudu na posouzení souladu některé jiné části smlouvy s českým ústavním pořádkem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Václav Klaus u Ústavního soudu | Foto: ČTK

Rozhodnutí Ústavního soudu vyslechl i prezident Václav Klaus, který chtěl, aby soudci rozhodli o nesouladu Lisabonské smlouvy s českým právem. Podle něj je smlouva v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a fatálně omezuje její svrchovanost a samostatnost. Podle vládního stanoviska, tlumočeného vicepremiérem Alexandrem Vondrou, tak zásadní nebezpečí ztráty suverenity nehrozí.

Prezident Václav Klaus není zklamán verdiktem soudu, protože se dal čekat: "Jsem přesvědčen, že co tady soudce-zpravodaj přečetl, bylo napsáno před mnoha týdny. Zajímavé snad bylo jedině, jestli to bude výrok soudu v kategorii 15:0 nebo jestli se nějací ústavní soudci rozhodnou vzmužit a trošku odvážit se k něčemu. To se opravdu neodvážili, takže to bylo dominováno jedním, dvěma lidmi."

Rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že Lisabonská smlouva není ve zkoumaných šesti bodech v rozporu s Ústavou ČR, přivítal ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg: "Je to výborná zpráva jak pro Evropu, tak pro Českou republiku. Jsem vděčen, že Ústavní soud rozptýlil ty pochyby, které vznesl Senát, takže o tom máme jasno. V budoucnosti tedy už o tom nemusíme diskutovat, je to v souladu s českou ústavou."

Evropa přikyvuje rozhodnutí Ústavního soudu

Vesměs pozitivní reakce na verdikt Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě přicházejí z Evropské unie. Verdikt přivítal například předseda Evropského parlamentu Hans Gert Pöttering. Podle něj se tak otevírá cesta k ratifikaci smlouvy v obou komorách českého parlamentu. Místopředseda frakce evropských sociálních demokratů Hannes Swoboda označil rozhodnutí Ústavního soudu za ,dobrou zprávu'. Stejně hodnotí verdikt i někteří poslanci za největší frakci v europarlamentu - evropské lidovce - a za frakci evropských liberálů jejich mluvčí Andrew Duff.

Evropská komise zatím nechce verdikt českého ústavního soudu komentovat. Mluvčí komise Ahrenkilde Hansenová pouze uvedla, že není zvykem vyjadřovat se v různých fázích ratifikačního procesu. Věří ale tomu, že naše republika dostojí svým závazkům, které na sebe vzala při podpisu smlouvy v Lisabonu. Dodala, že ratifikace pokračuje, jak se už po odmítnutí smlouvy v irském referendu dohodli lídři Unie na summitu v červnu.

Lisabonská smlouva by měla hlavně zjednodušit rozhodování Evropské unie. Nejpodstatnější změnou je rozšíření oblastí, o kterých by se v Unii rozhodovalo kvalifikovanou většinou. Zatím se musely na důležitých věcech shodnout v Unii všechny státy.

Rada ministrů by nově rozhodla, když bude souhlasit 55 procent členských států, ve kterých žije 65 procent lidí. Jednomyslnost zůstane v zahraniční politice, daních, sociální politice, nebo když se budou dál měnit smlouvy Evropské unie.

Ubude také eurokomisařů - o třetinu. Nově by Unii vedl předseda Evropské rady - a to vždycky dva a půl roku. A kromě toho bychom měli jakéhosi unijního ministra zahraničí, i když se mu tak kvůli sporům mezi některými státy říkat nebude.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Lisabonské smlouvě mluvili v Radiofóru ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, prezidentův tajemník Ladislav Jakl a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (moderoval Vít Dvořák)

Kvůli tomuto jednání Ústavního souduje u nás zatím pozastavená ratifikace dokumentu v obou komorách parlamentu. Vládní lidovci a zelení chtějí, aby se text dohody podařilo ratifikovat ještě do konce roku. Hodnota našeho předsednictví EU, které má začít od ledna příštího roku, by se totiž podle obou menších vládních stran snížila.

Česko je jedinou zemí evropské sedmadvacítky, jejíž zákonodárci se dosud k dokumentu nevyjádřili. Jako poslední to svým ,ano' udělalo před nedávnem Švédsko. Jako jediní před půl rokem v referendu smlouvu odmítli Irové. V sousedním Polsku text ještě nepodepsal prezident a v Německu se také jako u nás čeká na verdikt Ústavního soudu.

Pavel Novák, Ivan Holas, Katarína Brezovská, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme