Československo před 30 lety udělalo důležitý krok k demokracii, přijalo Listinu základních práv a svobod

Svoboda projevu, volební právo nebo právo na spravedlivý proces - to jsou jen některé z věcí, které lidem zaručuje Listina základních práv a svobod. Před třiceti lety se stala součástí ústavního řádu tehdejší České a Slovenské Federativní Republiky. Země tak po listopadové revoluci udělala další zásadní krok k demokracii. Federální shromáždění klíčový dokument odsouhlasilo 9. ledna 1991.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přijetím Listiny základních práv a svobod se Československo zavázalo k tomu, že bude doržovat mezinárodní standardy lidských práv (ilustrační foto) | Foto: JerzyGorecki | Zdroj: Pixabay

V průběhu dnešního dne dojde k hlasování. Nejprve o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pak o celém zákonu. A tím skončí další z kapitol našeho zákonodárství v nových podmínkách, která nás posunuje opět blíž k Evropě,“ zaznělo v reportáži z roku 1991.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Lucie Korcové

Zprávu o jednání Federálního shromáždění před třiceti lety odvysílal Československý rozhlas. Přijetím Listiny základních práv a svobod se Československo zavázalo k tomu, že bude dodržovat mezinárodní standardy lidských práv - upozornil vedoucí katedry ústavního práva, Právnické fakulty, Univerzity Karlovy Marek Antoš.

Dokonce ten uvozovací zákon, kterým byla listina přijata, deklaroval, že i mezinárodní smlouvy o lidských právech jsou přímo aplikovatelné v Československu a mají dokonce přednost před zákonem.

Přestože drtivá většina přítomných zákonodárců byla pro, Listina nebyla přijata jednomyslně. Zdrželi se někteří slovenští politici a část poslanců, kteří reprezentovali maďarskou menšinu, opustila zasedací sál. Měli pocit, že listina práva národnostních menšin dostatečně nezohledňuje. O sporných bodech tehdy mluvil i předseda ústavněprávního výboru Sněmovny národů Vladimír Mikule.

Faktem je, že se točí diskuze stále v podstatě kolem určitých už dříve známých okruhů problémů. Například problém definice okamžiku, kdy začíná lidský život - tedy ochrany lidského života. Samozřejmě známý problém interupce.

Ústava z roku 1960

Lidská práva a svobody byly upraveny už v předchozích československých ústavách. Realita ale byla jiná. Především v době totality - a to hlavně v 50. letech minulého století - komunistický režim tato práva systematicky porušoval. A v roce 1991 ještě stále platila Ústava z roku 1960.

Zatímco státní moc mohla vše, co právní normy nezakazovaly, občan mohl jen to, co mu povolovaly. Po Sametové revoluci prohlásili politici tento řád za nevhodný pro demokratickou zemi. Nová Listina měla přednost před ústavními zákony - dodal Marek Antoš z právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Lidé nám nevěří, stěžovali si v roce 1975 redaktoři socialistického Československého rozhlasu

Číst článek

Je tam ustanovení, které říká, že ústavní zákony a další zákony musí být dány do souladu s listinou nejpozději do konce roku 1991, jinak pozbývají další účinnosti. Čili byl to skutečně významný krok, který do určité míry završoval tu transformaci Československa na demokratický právní stát.

Československo tak dostává zákon, který v původních demokraciích jako je Francie či Spojené státy existuje už víc než 200 let. Zákon, který nás řadí zpět mezi světové demokratické společenství,“ zaznělo v reportáži z 9. ledna roku 1991.

Listina vycházela především z Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 a dalším mezinárodních smluv o občanských, ekonomických a sociálních právech. Už třicet let tak občanům České republiky zaručuje třeba právo na život nebo na zachování lidské důstojnosti.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme