Cínovecké ložisko lithia je na Evropu mimořádně velké. ‚Já bych do toho šel,‘ říká o těžbě geolog
Těžba lithia v Krušných horách je znovu ve hře. Po oznámení ministerstva průmyslu brzy začne průzkum australské European Metals Holdings (EMH) ve spolupráci s ČEZ. Během pár dnů nadšení zchladlo, protože podle ministerstva životního prostředí nemají zatím souhlas se stanovením dobývacího prostoru. Podle geologa a vedoucího odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromíra Starého by Česko nemělo váhat.
„Kdyby se mě někdo zeptal, tak bych odpověděl: pojďme do toho. Lithium tam je a jeho největší problém je nižší stupeň prozkoumání možného výsledného produktu. Tedy lithium karbonátu nebo jiné sloučeniny, která pak slouží v průmyslu nebo při výrobě baterií,“ řekl v Interview Plus.
Co se změnilo? Ještě před dvěma lety ČEZ tvrdil, že se do těžby lithia nezapojí. „Není to náš byznys, který bychom chtěli rozvíjet,“ tvrdil tehdy mluvčí firmy.
„Změnila se politická scéna, geologické podloží se tedy určitě nezměnilo,“ odpovídá geolog Starý.
„Všechno je jinak. Protože ve světě spotřeba lithia roste neustále. V době, kdy se k tomu ČEZ vyjádřil poprvé, začaly ceny suroviny hodně růst. Dnes se stabilizovaly, ale pořád jsou vyšší než před dvěma, třemi lety. Proto si myslím, že ČEZ změnil docela flexibilně názor. Na tom nevidím nic špatného,“ upřesňuje.
Tvrzení, že na Cínovci lithium je, vychází z dlouhodobých znalostí geologické stavby a pak i výsledků průzkumů, které v lokalitě probíhají už od roku 1955. „Tehdy tam probíhal kontinuální průzkum, a to až do roku 1990, kdy byla těžba ukončena. Další etapa průzkumu přišla po roce 2010, kdy se do toho vložila firma Geomet, majetek australské EMH,“ vysvětluje Starý.
Nízký obsah minerálu
Ložisková hornina je občas uložena i hluboko v zemi, o to složitější je pak lithium dostat. Ložisko u Cínovce v jedné části vychází až na povrch, což je jeho severní část přímo pod městečkem Cínovec, a postupně (směrem na jih) se zanořuje pod povrch do horniny, která tvoří jakýsi obal. „To je teplický křemenný porfyr, který už užitkové minerály ani neobsahuje a který se tam noří až do hloubky kolem 450 metrů,“ popisuje geolog.
Lithium znovu na scéně? ‚Bizarní kauza ilustruje, jak se v Česku dělá politika a byznys,‘ říká analytička
Číst článek
Geolog Starý vidí problém v obsahu minerálu a jeho koncentraci v celé rudě, která je nízká. „0,2–0,4 % lithia je velice nízká koncentrace, a právě proto musí projít obohacováním, získáváním koncentrátu materiálu a ten se pak ještě hutní, až z toho vzniká sloučenina, která je prodejná.“
Přes takto malé hodnoty a složitost celého „výrobního“ procesu má ale lithium pořád cenu těžit. „Nalezišť totiž není ve světě tolik, natož pak v Evropě, která se někdy před 25 lety rozhodla rezignovat na těžbu vlastních nerostných surovin a dnes na to doplácí,“ odpovídá.
Krušnohorské ložisko je tak v tomto srovnání mimořádně bohatým nalezištěm. „Srovnatelné je snad jen se srbským Jadarem (nedaleko města Loznica). Ostatní evropská ložiska jsou sice bohatší, ale jsou natolik malá, že je otázkou, jestli budou těžitelná. Velikostí se ale s naším Cínovcem rovnat nemohou,“ srovnává Starý. Evropská ložiska jsou třeba ve Španělsku, Rakousku, Finsku nebo Portugalsku.
Lithium má podle geologa velmi mnohostranné využití, od dobíjecích baterek až po velkokapacitní úložiště přebytků vyrobené energie, které je zatím hlavně v teoretické rovině.
„Ale lithium se používá i do všech baterek, které se nedobíjejí. Taky v keramickém nebo sklářském průmyslu, kde dokáže dobře eliminovat tepelné šoky. Takže se osvědčilo u výroby zubních náhrad,“ dodává.
