Na Litoměřicko dorazily ve čtvrtek stovky lidí sázet Alej Nicholase Wintona. Byl mezi nimi i jeho syn
Do Račiněvsi na Litoměřicku dorazily ve čtvrtek dopoledne stovky lidí, aby zasadily novou Alej sira Nicholase Wintona. Sázejících dobrovolníků je na 500, další lidé se přišli podívat. David Kopecký z Nadace Partnertsví, která výsadbu spoluorganizuje, řekl, že přijeli lidé z celé republiky i ze zahraničí.
Stromořadí bude připomínat slavného Brita i 669 československých židovských dětí, které se mu v roce 1939 podařilo zachránit před transportem do koncentračních táborů.
Vysadit stromy přijeli i někteří ze zachráněných dětí a členové Wintonovy rodiny. Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek novinářům řekl, že je třeba si Wintonův počin připomínat zvláště v době války na Ukrajině.
‚Máma neplakala, jinak bych do vlaku nenastoupil.‘ Přečtěte si příběhy z transportů s židovskými dětmi
Číst článek
U sochy zachránce dětí na prvním nástupišti hlavního vlakového nádraží v Praze, odkud ve čtvrtek vyrazil vlak s desítkami účastníků, Fiala řekl, že čin Wintona je v současnosti mimořádně aktuální.
„V této době, v tuto chvíli, v těchto okamžicích opět umírají děti. Znovu čelíme válečnému konfliktu. Znovu je plno dětí a jejich rodin, které potřebují záchranu,“ sdělil premiér.
Část lidí, kteří ve čtvrtek přišli na počest zasadit nebo podpořit výsadbu 90 třešní, lip a dubů na počest zachránce děti, je z Račiněvsi a okolních vesnic.
„Máme tady i řadu zahraničních hostů, především přijeli ze Spojeného království. Podařilo se nám dostat sem velkou část Wintonovy rodiny,“ uvedl Kopecký.
Asi půl kilometru dlouhá polní cesta, podél které ve čtvrtek dobrovolníci stromy vysadili, bude napojena na turistickou trasu. Teď je přístupná pouze ze silnice.
„Snažíme se skrze sázení stromů zpřístupňovat a otevírat krajinu lidem, aby i oni byli součástí tím, že sami stromy vysadí,“ sdělil spoluorganizátor. V budoucnu plánuje v lokalitě račiněvský úřad vybudovat relaxační zónu pro odpočinek v přírodě.
Zajímal ho osud židovských dětí, které unikly holokaustu. Se svým scénářem vyhrál prestižní cenu
Číst článek
V čele stromořadí stojí moruše černá. Stromek, který byl vypěstovaný z roubu stromu ze zahrady Wintonových, na počest svému otci a nedávno zesnulé sestře Barbaře ji zasadil jeho syn Nicholas Paul Winton se svou rodinou.
Sázení se zúčastnila například i Milena Grenfell-Bainesová, kterou Winton před 83 lety zachránil. Přijela vlakem společně s dalšími účastníky. „Když jsem teď seděla ve vlaku na pohodlné sedačce, vzpomněla jsem si, že tenkrát to byla dřevěná místa,“ vypráví Grenfell-Bainesová.
Doma má ještě visačku, kterou měla při cestě do Velké Británie na krku. I ve svém úctyhodném věku ještě navštěvuje britské školy, kde o tehdejších událostech i o záchraně svého života vypraví. Dodala, že měla štěstí. Oba její rodiče totiž válku přežili.
Sázíme budoucnost
Na vznik stromořadí mohli zájemci přispívat i finančně. Na organizaci výsadby mohli posílat libovolné částky, případně si mohli za 5000 korun jeden strom v aleji zakoupit.
Alej je podle organizátorů výsadby součástí projektu iniciativy Sázíme budoucnost, za níž stojí Nadace Partnerství a kterou podporuje ministerstvo životního prostředí.
K prvním akcím iniciativy patřila v roce 2018 výsadba Aleje svobody ke stému výročí Československa.
Do Židovského muzea se vrátily synagogální předměty ztracené za války. Našly se v newyorské aukci
Číst článek
Dobrovolníci tehdy pod Řípem vysadili sto lip. Další Aleje svobody vznikly ve Vestci u Prahy a v Šatově. Loni dobrovolníci Alej svobody vysadili v Příbrami.
Cílem iniciativy Sázíme budoucnost je vysadit v české krajině deset milionů stromů. Zatím jich podle informací na webu lidé vysadili asi pětinu. Po podzimní výsadbě by to podle ředitele strategického rozvoje Nadace Partnerství Miroslava Kundraty měly být tři miliony stromů.
Podle Kundraty má nyní organizace domluvu s ministerstvem životního prostředí, že každou korunu darovanou soukromým dárcem stát zdvojí. Soukromí dárci od roku 2018 darovali statisíce korun, doplnil.
Nicolas Winton jako mladý bankéř ze své vlastní vůle organizoval v počátcích války v Československu odjezdy židovských dětí do Británie. Spolupracovala na tom s ním mimo jiné Doreen Warrinerová.
Obstarávali veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici, zařizovali dětem doklady a přijetí v britských rodinách. Skoro sedm stovek dětí tak zachránili před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech.
