V Litoměřicích funguje komunitní dílna. Scházejí se tam kutilové všech věkových kategorií
Vyrobit si vlastní krmítko nebo stoličku může díky litoměřické Sdílně skoro každý. Kutilové všech věkových kategorií tam mohou využívat nejrůznější stroje na opracování dřeva a s pomocí zkušených lektorů realizovat svůj vlastní projekt.
Komunitní dílna je lidmi natolik oblíbená, že se ji rozhodli podpořit i z participativního rozpočtu města. Díky tomu se může letos rozšířit.
V Litoměřicích funguje komunitní dílna. Scházejí se tam kutilové všech věkových kategorií
„Sem si mohou lidé přijít udělat nějaký svůj projekt – my jim poradíme a jsme jim schopní i sehnat materiál, a pokud se domluvíme, tak vlastně mohou využít celý ten technický potenciál, který tu je. Máme pokosové, srovnávací i formátovací pily, srovnávačku s protahovačkou, velkou CNC frézku,“ popisuje vybavení Sdílny zakladatel projektu Jiří Rudolf.
Komunitní dílna patří k oblíbeným místům zdejších obyvatel, kteří si v anketě odhlasovali, že ji chtějí rozšířit. Z participativního rozpočtu tak letos může Institut technického vzdělávání, kam Sdílna spadá, čerpat až 200 tisíc korun. V letošním roce tu vznikne i kovodílna.
„Mělo by se tam dát svářet, obrábět kov, chtěli bychom tu do budoucna mít i nějaký soustruh – prostě tu technologii pro práci s kovem,“ vysvětluje Rudolf.
Děti si ve Sdílně mohou vyzkoušet práci se dřevem
Kromě místních i přespolních kutilů a milovníků dřeva do Sdílny pravidelně míří i děti z okolních základních škol. „Snažíme se o to, aby si tu děcka osahaly řemeslo, aby poznaly všechny možné druhy materiálu, nářadí a vyzkoušely si i lepidla,“ upřesňuje lektor Pavel Pýcha.
Nové řemeslné zkušenosti tu lidé získávají už od roku 2019. Sdílna nezahálela ani během pandemie koronaviru. „V rámci covidu jsme třeba tiskli na 3D tiskárnách štíty a v šicí dílně jsme pak šili roušky,“ přibližuje Jiří Rudolf.
Zájem o řemeslné zkušenosti je podle lektorů obrovský. Problémem je ale nedostatečné financování technického vzdělávání.
