Litva a Lotyšsko, Srbsko a Bosna. Podívejte se, co se komu plete

Informatici z Masarykovy univerzity vyvinuli adaptabilní slepé mapy: dokážou odhadnout znalosti člověka, který si zeměpis procvičuje, a otázky mu přizpůsobí. Díky tomu se učí rychleji. Nashromážděná data zároveň ukazují, jak si lidí strukturují svět.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

znalostnimapa.png

znalostnimapa.png

Když dokážete na první pokus na mapě světa označit Nigérii, další dotaz bude směřovat na Senegal nebo Turkmenistán. V opačném případě dostanete za úkol najít jednodušší Německo. Zjednodušeně se tak dá popsat princip slepých map, které vyvinuli výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně.

„Hlavní cíl map je naučit uživatele státy, města nebo řeky světa,“ vysvětluje Radek Pelánek z fakulty informatiky. „Obtížnost otázek se každému automaticky přizpůsobí na základě jeho předchozích pokusů. Snažíme se dávat takové otázky, abyste měli zhruba 75 procent odpovědí správně.“

Předtím se ovšem musí umělá inteligence naučit, jak těžké je najít na mapě konkrétní zemi. K učení jí slouží systém Elo, který se používá v šachu. Každou otázku považuje za souboj dvou hráčů: odpovídajícího a aktuální otázky. Podle toho, zda je odpověď správná, pak oběma upraví hodnocení Elo. Časem se tak naučí, jak velké problémy dělají uživatelům map konkrétní země.

„My systému neříkáme, že Nigérie je těžší než Polsko, naučí se to sám,“ popisuje Pelánek. „Díky tomu nepotřebujeme experta na daný obor. Můžeme to dělat trochu ignorantsky, aniž bychom něco věděli o výuce zeměpisu.“

znalostnimapa.png

Mapa ukazuje, jak náročné je pro uživatele najít danou zemi. Nejvyšší úspěšnost má Rusko (95 %), nejnižší tichomořský ostrovní stát Vanuatu (12 %). Mezi evropskými zeměmi je nejslabší povědomí o Makedonii (33 %). Většina respondentů jsou Češi, přibližně pět procent odpovědí naklikali Američani.

Pro Čechy je nejobtížnější Srbsko

Data zároveň ukazují, které země si uživatelé slepých map nejčastěji pletou. Dovedeme tak odpovědět třeba na to, jak si strukturujeme svět: kam si na svých mentálních mapách umísťujeme různé země. Nebo dokážeme najít rozdíly v tom, jak vnímají planetu Češi a jak Američani (pro jiné národy zatím nemáme dost dat).

Jednou z oblastí, které se Čechům pletou nejvíc, je Pobaltí.

pobalticz36b.png

Pobaltí, jak ho vidí Češi. Tloušťka linky ukazuje, jak často si lidi dvojici zemí pletou.

Při větším počtu bodů se vytvoří skupiny zemí, které se navzájem zaměňují nejčastěji. Podobně jako Pobaltí se často pletou třeba balkánské země nebo Skandinávie.

evropacz36b.png

Evropa podle Čechů. Tloušťka linky udává pravděpodobnost záměny. Barvy označují skupiny zemí, které se pletou nejčastěji.

Nejsilnější vazbu – a tedy největší pravděpodobnost záměny – má Litva s Lotyšskem, Bulharsko s Rumunskem, Belgie s Nizozemskem a Srbsko s Bosnou.

Uživatelé ze zámoří mají problémy s jinými zeměmi. Největší problém jim dělá Slovensko a Slovinsko. Česko si nejčastěji pletou s Rakouskem.

evropaus36b.png

Takhle vidí Evropu uživatelé ze Spojených států…

Slepé mapy rovněž umožňují procvičovat severoamerické státy a města. „Primární impulz byl ten, že jsem se chtěl naučit Spojené státy,“ popisuje vznik slepých map Radek Pelánek. „My se sice smějeme Američanům, že nerozeznají Česko a Čečensko, ale přitom Idaho nebo Iowa jsou větší než kdejaká evropská země a Češi vůbec netuší, kde je hledat.“

uscz.png

…a takhle vnímají Spojené státy Češi.

Turecko patří do Evropy, Kuba do Tichomoří

Pro představu, jak se Češi orientují ve vzdálenějších obzorech, jsou k dispozici data z mapy světa.

svetcz36b.png

Co se Čechům nejčastěji plete na mapě světa.

Při tak rozsáhlých datech už ale graf ukáže jen ty nejkřiklavější chyby. Kompletní obraz se objeví až po přenesení zaměňovaných států na mapu a obarvení stejných skupin.

mentalnimapa.png

Skupiny zemí, které se Čechům nejčastěji pletou na mapě světa.

Oproti tomu, jak jsme zvyklí mapu vnímat, můžeme vidět několik změn. Například Spojené království a Skandinávie mají na mentálních mapách blíž k Severní Americe než ke zbytku Evropy.

Turecko naopak v našich představách do Evropy patří. Kubu si uživatelé slepých map pletou s tichomořskými ostrovy, Pákistán a Afghánistán řadí mezi postsovětské republiky ve Střední Asii. Afrika je pro většinu uživatelů problém, často nedokážou odhadnout ani přibližnou polohu země v rámci kontinentu.

Další dostupné mapy nabízejí třeba světová města, řeky nebo pohoří. Data ze slepých map dali výzkumníci k dispozici komukoliv.

6×8 je těžší než 8×6

Na stejných datech informatici z Masarykovy univerzity zkoumají, jak rychle se uživatelé map dokážou naučit ten který stát. „Když kliknete na Rwandu a za půl minuty se na ni zeptáme znovu, šance na odpověď je velká, protože to máte v krátkodobé paměti,“ vysvětluje Pelánek.

„Ale snažíme se lépe pochopit, jak přesně zapomínání funguje. Z dat třeba víme, jak jednoduché je zapamatovat si různé státy. Taková Západní Sahara je těžká, ale jednoduše se pamatuje. Zatímco třeba Srbsko nebo Rumunsko se lidem plete pořád.“

Kromě map informatici testují adaptabilní učení na dalších oborech: češtině, anatomii a matematice.

„Máme matematiku pro malé děti,“ říká Pelánek. „Základní sčítání, odčítání, násobení. Opět se snažíme přizpůsobit, detekovat, co dítěti jde, a dát mu adekvátní příklad.“

„Náš systém nemá na rozdíl od učitelů předsudky, jak se to má dělat,“ vysvětluje. „Z pozorování se mi zdá, že třeba násobení malých čísel je jednodušší než odčítání. Příklad 3×3 je jednoduché spočítat na prstech, zatímco třeba 15-7 se na prstech počítá hůř. Přitom ve škole se to učí naopak, nejdřív sčítání a odčítání, teprve pak násobení.“

Data mají výzkumníkům ukázat, které příklady jsou pro děti nejtěžší. Podle předchozího výzkumu je například nejobtížnější operace malé násobilky 6×8, přitom 8×6 je jednodušší.

nasobeni.png

Obtížnost příkladů z malé násobilky.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme