LN: Kvůli vládní reformě zdraží hypotéky
I dnes najdeme na stránkách českých novin téma reformy veřejných financí. Na titulní straně Lidových novin se dočtete, že reforma zdraží hypotéky. Úprava totiž ruší daňové osvobození úroků z hypotečních zástavních listů, kterými banky financují hypotéky. Podle některých studií by tato změna mohla zdražit hypotéky asi o 0,5 až 0,8 %.
Další vliv na dostupnost hypoték bude mít reformou zvýšená nižší sazba daně z přidané hodnoty. Ta se změní ze současných 5 % na 9 %. V důsledku této změny se zvýší cena novostaveb, která následně ovlivní ceny všech nemovitostí, a Češi si budou muset půjčovat vyšší částky, píší Lidové noviny.
Změny ve zdravotnictví provázejí podle listu Mladá fronta DNES zmatky. Ani sami poslanci údajně nevědí, co vlastně schválili a kdo za co bude platit. Například lidé s dlouhodobým onemocněním žijí v domnění, že patří mezi výjimky, které za návštěvu lékaře platit nebudou, ale opak je pravdou. Situace se změnila třeba i pro těhotné ženy, které musí docházet na pravidelné kontroly ke svým gynekologům; původně platit měly. Teď se však ukazuje, že nebudou.
Stejně tak vyšlo najevo, že poplatek v lékárnách se bude platit jen za recepty s léky, které alespoň částečně hradí pojišťovny. Pokud si pacient platí lék v plné výši, poplatek se ho týkat nebude. A jak dále upozorňuje Mladá Fronta Dnes, některé věci nejsou jasné dodnes. Neví se, jestli pacienti budou muset platit 90 korun za návštěvu pohotovosti i v lékárnách, které slouží nonstop jako pohotovost. Zřejmě ano. Dosud ale neexistuje jediný výtisk zákona, ve kterém by byly zahrnuty všechny pozměňovací návrhy. Neměli ho ani poslanci při hlasování. Podrobnou publikaci a letáky pro pacienty, co všechno je čeká, se ministerstvo teprve chystá vydat.
Podle Hospodářských novin platí stát špatné vědce. Od roku 1998 do roku 2003 vláda poskytla vědcům téměř 70 miliard korun, z nichž se však 25 miliard utratilo za projekty, které nepřinesly jediný objev, vědecký článek, citaci nebo patent. Vyplývá to z analýzy Rady pro výzkum a vývoj, kterou má list k dispozici.
Při rozdělování financí na výzkum panuje takový chaos, že dovoluje roky přežívat na státní podpoře i vědcům a univerzitním profesorům, kteří nemají žádné výsledky. Jen dvacet procent českých vědeckých projektů je úspěšných na mezinárodní úrovni. Pro srovnání: v USA či Japonsku uspějí na mezinárodní úrovni až se 70 procenty vědeckých výzkumů.
Nejhůře dopadly podle analýzy projekty, na které rozdělovala peníze ministerstva dopravy a práce. Nejlépe naopak investovalo do nových objevů ministerstvo školství. I proto by se do tří let měly peníze na vědu rozdělovat jinak. Investice - letos je to necelých 23 miliard korun - už nepůjdou přes 22 kapitol státního rozpočtu, ale rozděloval by je případně jeden úřad, ministerstvo pro vysoké školy a vědu. Podle nových pravidel dostanou peníze jen úspěšní, připomínají Hospodářské noviny.
Ve školních pomůckách vyrobených z PVC se mohou vyskytovat toxické ftaláty, kvůli kterým stáhla Česká obchodní inspekce z trhu desítky hraček a výrobků pro děti, varuje deník Právo. V souvislosti s nedávno zveřejněnou studií dánské Agentury pro životní prostředí na to upozornilo občanské sdružení Arnika, které se zabývá ochranou životního prostředí.
Ftaláty se používají jako změkčovadlo PVC, ze kterého se vyrábějí například penály, obaly na sešity, desky či mazací gumy. Jelikož jsou to předměty, s nimiž děti přicházejí do úzkého kontaktu, mohou se tyto látky snadno dostat do jejich těla a ohrozit tak zdraví dítěte. Protože žádný zákaz používání materiálu obsahujícího ftaláty v České republice neplatí, mají rodiče podle deníku Právo v podstatě jedinou možnost, jak se s jistotou vyhnout výrobkům, kde hrozí nebezpečí obsahu ftalátů - a to koupit dětem školní pomůcky z jiného materiálu než z PVC.
Na titulní straně Hospodářských novin najdete článek, který si všímá osudu velkých obchodních center. Před deseti lety vyrostlo první takové centrum na pražském Černém Mostě a tehdy se ještě obchodníci přetahovali, kdo v něm bude prodávat. Dnes je to opačně. Obchodní centra obtížně shánějí firmy a hlavně značky, které by k nim přitáhly zákazníky.
Kdo obchodníkům nenabídne dobrou lokalitu, například v centru města nebo na metru, musí sáhnout jinam. Méně úspěšná střediska stále častěji sází na bezplatný nájem až po dobu šesti měsíců. Mezi nová lákadla zejména v Praze, ale i v Brně patří zaplacení stěhování a dovybavení prostor.
Koupit si nevyplněné, ale orazítkované maturitní vysvědčení už nebude podle Mladé Fronty Dnes tak snadné jako dosud. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce do nového trestního zákona přidat větu, podle které by byl prodej takové listiny trestný. Podobně jako padělání dokumentů.
Chystané zlepšení v boji s padělanými dokumenty však může přibrzdit parlament. Trestní zákon, který má po pětačtyřiceti letech nahradit ten současný, shodili loni na jaře poslanci ze stolu a vše se vrátilo na začátek. Ministr spravedlnosti Pospíšil teď zkouší normu prosadit znovu. V této chvíli finišují poslední přípravy a v říjnu chce Pospíšil zákon předložit vládě. Na přelomu roku by se zákonem měl zabývat parlament, a pokud vše půjde bez průtahů, bude norma účinná od roku 2009, připomíná v závěru článku Mladá Fronta Dnes.
Hospodářské noviny srovnávají osud dvou senátorek. Obě jsou z jednoho senátorského klubu, obě se dostaly do pozice "potížistek", ale obě svůj problém vyřešily úplně jinak. Senátorka Liana Janáčková nepěkně hovořila o Romech. Poté, co se k senátorům dostala tajně pořízená nahrávka, na které se senátorka ptá, jestli má Romy odstřelit dynamitem. Několik senátorů ji vyzývalo, aby odešla z funkce místopředsedkyně výboru pro lidská práva. Marně.
Její kolegyně z klubu Jana Juřenčáková se příští týden dobrovolně vzdá své funkce předsedkyně Stálé komice Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Byla dva roky členkou KSČ. V letech 1988 až 1990. Její chybou bylo, že to nepřiznala ve svém životopise. Hospodářské noviny nadepsaly článek titulkem: Členství v KSČ u senátorky vadí, rasismus u její kolegyně se toleruje.
Podle informací deníku Právo se dramatik a bývalý prezident Václav Havel vzdal uvedení své hry na scéně Národního divadla. Nová Havlova hra Odcházení tam měla mít premiéru v květnu příštího roku v režii Davida Radoka.
V pozadí Havlova nezvyklého kroku je neochota Národního divadla obsadit do hlavní role vedle Jana Třísky Dagmar Havlovou a údajně také sympatie autora k Divadlu Na zábradlí, kde se hrála většina jeho her. Pokud hra nebude v Národním divadle uvedena, přijde na řadu buď Divadlo Na zábradlí nebo Divadlo na Vinohradech. V tomto případě by se znovu zvažovalo i obsazení Dagmar Havlové do hlavní ženské role.
Lidové noviny si všimli nedávného rozhovoru wagnerovského pěvce Endrika Wottricha pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Uznávaný pěvec popisuje špičkové operní produkce jako prostředí plné vystresovaných pěvců, kteří se honí po celém světě od jednoho operního domu ke druhému a polykají hromady prášků od antidepresiv až po kortikoidy. Výjimkou není ani konzumace alkoholu. Pěvec vyvolal svým líčením stavu současného operního světa skandál, který se přetřásá ve všech evropských operních metropolích od Bayreuthu až po Milán.
