LN: Premiér Mirek Topolánek označil bratry Mašíny za hrdiny

Lidové noviny se na své titulní straně vracejí k sobotní události. Premiér Mirek Topolánek prolomil jedno z tabu české politiky. Během projevu na Dni NATO v Ostravě označil bratry Mašíny za "hrdiny protikomunistického odboje". Až dosud o nich pochvalně nemluvil žádný český premiér. Velmi rezervovaní byli i dosavadní čeští prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. I proto Mašínové už léta marně čekají na státní vyznamenání.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Včera už své vystoupení Topolánek komentovat nechtěl, prý "vše řekl ve svém projevu". Premiéra za jeho slova pochválil místopředseda Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka. Někteří politici, hlavně opoziční, ovšem premiéra kritizují.

Například předseda ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že Topolánek chce "rozdělovat společnost, místo aby ji spojoval." Ještě ostřeji se podle Lidových novin ozval šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik, když řekl: "Rodiny obětí řádění bratří Mašínů by panu Topolánkovi jen těžko odpouštěly. Musely by si myslet, že se pan premiér dočista zbláznil."

V případu vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka nastal podle Mladé fronty Dnes další zvrat. Inspekce ministra vnitra očistila vyšetřovatele případu Milana Šošovičku, který chtěl původně dotáhnout Čunkův případ až před soud, ale na poslední chvíli byl letos v létě odvolán.

Podle inspekce se Šošovička nedopustil žádného trestného činu, jak to původně naznačoval státní zástupce Arif Salichov. Ten Čunkovo stíhání v srpnu zastavil jako neodůvodněné a označil Šošovičku za manipulátora a jeho vyšetřování za tendenční.

Nad Salichovovým jednáním se tak vznáší pochybnosti, píše Mladá fronta Dnes. Vzniká řada otázek: Měl Salichov v srpnu skutečně důvod případ zastavovat? Nebylo jeho oznámení o selhání vyšetřovatele účelové, aby Čunka zachránil? Osud Čunka má teď v rukou nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která sporné zastavení kauzy prověřuje. A rozhodne do konce září.

Pražský primátor Pavel Bém podle Lidových novin tvrdě narazil s vizí uspořádat v roce 2016 v hlavním městě letní olympijské hry. Proti tomuto projektu se postavilo více než 1300 starostů měst a obcí. Starostové odmítají myšlenku, že by olympijské hry měly být placeny z veřejných peněz.

Bojí se totiž, že kvůli masivním investicím spojeným s olympiádou přijdou rozpočty menších měst a obcí zkrátka. Navrhují, aby o financování her rozhodlo celostátní referendum, případně aby je platila Praha sama.

Tématu se na své první straně věnuje také Mladá fronta Dnes. Jak informuje, nespokojeným obcím se navíc nelíbí, že by Praha na olympijských hrách vydělala. Přestože se má na nákladech podílet jen asi 16 procenty, hlavnímu městu by zůstal odhadovaný čtyřmiliardový zisk z olympiády. Pražský primátor Pavel Bém na kritiku reagoval slovy, že obce nemají pravdu a na hrách by vydělaly také.

Dlouhodobé neshody mezi obcemi a Prahou souvisí hlavně s přerozdělováním daní, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Menší obce si stěžují, že nynější systém zvýhodňuje velká města, která dostávají i v přepočtu na jednoho obyvatele více peněz. Dalším důvodem rozporů je fakt, že Praha je mnohem bohatší než zbytek země a rozdíl se zvětšuje.

Podle ekonomické vyspělosti měřené hrubým domácím produktem na obyvatele je Praha 53 procent nad průměrem Evropské unie. Většina regionů v Česku je třicet procent pod průměrem.

Deník Právo rozebírá nejnovější návrh ministerstva vnitra, který do rukou policejních agentů vkládá nové pravomoci včetně možnosti aktivního ovlivňování chování podezřelého. Jde přitom v krátké době o další rozšíření působnosti agentů. Koncem srpna už vláda Mirka Topolánka policistům v přestrojení umožnila pronikat do korupčního prostředí.

Agenti se zatím smějí mezi podezřelé pouze infiltrovat a dokumentovat jejich činnost. Podle ministerského návrhu novely trestního řádu, který má deník Právo k dispozici, by ale mohli také projevovat zájem se na zločinech podílet. O takzvaného agenta provokatéra však ani přes možnost aktivního vystupování rozhodně nejde.

Mladá fronta Dnes oznamuje, že opět dojde na tzv. "porcování medvěda". Letos se to dít nemělo: přímo v koaliční smlouvě si vládní strany zapověděly tradiční postup, kdy poslanci přehazují milióny ve státním rozpočtu a posílají je do svých krajů. Penězi na školy, chodníky a stadiony v podstatě uplácejí své voliče v domnění, že si zajistí znovuzvolení, píše list.

Jenže členové Sněmovny i tentokrát chtějí handlovat. Navzdory dohodě stranických vůdců ODS, lidovců a zelených se bude proces nazývaný "porcování medvěda" opakovat. Ve Sněmovně už leží přes šest set žádostí o dotace od obcí, sportovních klubů či občanských sdružení.

Zrovna dnes Topolánkův kabinet svůj první reformní rozpočet schvaluje a žádá poslance, aby kvůli úsporám nenavrhovali žádné další výdaje. Zdá se, že marně - výzvu k šetrnosti nehodlají poslechnout ani vlastní lidé, doplňuje Mladá fronta Dnes.

A Hospodářské noviny píší o tom, že se ministr financí Miroslav Kalousek dušuje: Přesuny mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu budou maximálně ve stovkách miliónů korun. A nijak neovlivní již přijatou rozpočtovou bilanci.

Pro ministerstvo financí i vládu je podstatné, že rozpočet stojí na přijatých reformních změnách, a měl by tedy zastavit další zadlužování státu. To ovšem neplatí hned pro příští rok. Přestože rozpočet je sestaven podle nových finančních pravidel daných reformou, státní dluh se bude dál zvyšovat.

Na konci příštího roku by mohl podle předběžných odhadů dosáhnout více než 990 miliard korun. Narostl by tak meziročně o více než devět procent, uvádějí Hospodářské noviny.

Pospícháme pomalu - píší Lidové noviny o zvyšování počtu lidí s vysokoškolským vzděláním. Diplom s titulem má nyní doma 13 procent Čechů. Nejnovější studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou včera představilo ministerstvo školství, však ukazuje, že se tento trend mění.

Co se týká jiných oblastí školství, které studie sleduje, už na tom Česko zase tak dobře není. Týká se to hlavně peněz, které do resortu putují. Česko dává podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj do školství necelých pět procent z hrubého domácího produktu.

Průměr je přitom přes šest procent. V porovnání s ostatními zeměmi mají také čeští kantoři výrazně nižší platy.

Stejné téma zpracovávají také Hospodářské noviny. Vzdělaní lidé mohou podle listu i do budoucna počítat s výrazně vyšší životní úrovní než ti, kdo diplom nemají. Nic na tom nemění ani fakt, že jich bude v Česku stále víc, a budou tak pro firmy méně vzácní.

Hospodářské noviny se věnují vzdělávání i v dalším článku. Vláda chce z vrcholových úředníku udělat špičkové manažery. Řídícím pracovníkům magistrátů, krajských úřadů nebo ministerstev chce proto nabídnout nejen odpovídající platy, ale i špičkové vzdělání. Dálkově by tak mohli studovat třeba i na proslulé pařížské Ecole Nationale d'Administration, kterou prošla i řada nejvyšších francouzských politiků.

Vstup Česka do schengenského prostoru znamená nejen volný průjezd přes hranice, ale i konec jejich ostrahy. S jedinou výjimkou. Jak připomínají Hospodářské noviny, Rakousko si vymínilo, že na hranici s Českem se budou nadále pohybovat společné hlídky.

Policisté z obou zemí si mají vyměňovat také více kriminálních informací o v záloze má být i znovuzavedení hraničních kontrol pro případ krizových situací. A hlídky zřejmě zůstanou i v mezinárodních vlacích. Stejné dohody jako s Českem chtějí Rakušané uzavřít se všemi sousedními postkomunistickými zeměmi - se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem.

Marián Vojtek, Zuzana Vlčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme