LN: Reformí smlouvu EU prý musí posoudit Ústavní soud

Reformní smlouvu Evropské unie musí podle občanských demokratů nejprve posoudit český Ústavní soud, píší o tom Lidové noviny. V sobotu se na takovém postupu shodla výkonná rada ODS. Od verdiktu soudu se má odvíjet i způsob ratifikace v Lisabonu schváleného dokumentu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Premiér Mirek Topolánek se zatím přiklání spíše k tomu, aby o přijetí smlouvy rozhodl parlament. Někteří členové jeho strany by si ale přáli referendum. Myšlenka všelidového hlasování je blízká i ČSSD, která chce o způsobu schválení smlouvy diskutovat. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek označil záměr nechat posoudit reformní smlouvu Ústavním soudem za "schizofrenní", píší Lidové noviny.

Zatímco sociální demokraté mluví na veřejnosti o reformě veřejných financí velice kriticky, za zavřenými dveřmi to u socialistů vypadá podle článku Mladé fronty Dnes s reformami trochu jinak. Stále se jim nelíbí, ale z jiného důvodu: nejsou tak špatné, jak by se ČSSD hodilo.

Mladá fronta Dnes má k dispozici zprávu Jiřího Paroubka, kterou si připravil na listopadové zasedání ústředního výboru. Předseda strany v ní uvádí: "Dopady vládní reformy nemusí být nakonec pro velkou část populace natolik drastické, aby se s nimi nedokázala v rámci svých rodinných rozpočtů relativně uspokojivě vyrovnat."

"Udržovat a posilovat nedůvěru vůči vládě u značné části veřejnosti si tak vyžádá soustavnou kritickou analýzu a interpretaci reálných výsledků reformy," vysvětluje dále Paroubek sociálním demokratům a pokračuje: "Oddálila se možnost akutní vládní krize a následná eventualita předčasných voleb."

Mladá fronta Dnes dál cituje sociálního demokrata Davida Ratha, podle kterého pronikla slova o tom, že nebude tak zle, předsedovi strany do zprávy omylem. "Možná tu zprávu předseda připravoval z více analýz a nějaká taková věta tam unikla," míní Rath.

Česká spořitelna si může za pět let přilepšit až o 3,8 miliardy korun alespoň podle článku Hospodářských novin. Přesně taková suma peněz u spořitelny stále leží na účtech zrušených anonymních vkladních knížek. Jejich majitelé mají čas k výběru svých peněz do konce roku 2012, pak je právo k výběru promlčeno a peníze propadnou bance.

Mnoho lidí se ale o úspory nehlásí. Mnoho klientů spořitelny si přitom ani neuvědomuje, že mají doma právě anonymní vkladní knížku - tedy takovou, která není vedena na jméno, ale jen na doručitele. Postrádá jméno a příjmení klienta, adresu a datum narození či rodné číslo, upozorňují Hospodářské noviny.

Ceny potravin v Česku a v Německu jsou podle Lidových novin prakticky stejné. Potvrdily to srovnávací nákupy, na které vyrazili redaktoři tohoto deníku. Zjistili dokonce, že některé potraviny jsou v Česku dražší než v Německu.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku dosáhla letos v druhém čtvrtletí 21 462 korun. V Německu je průměrná mzda 2885 eur, podle pátečního kurzu České národní banky tedy 78 589 korun. Průměrný Němec tedy za svou práci dostává zhruba třiapůlkrát více než Čech.

V cenách základních potravin se to ale neodráží. Za nákup o deseti položkách v českém supermarketu zaplatíte zhruba 300 korun, v německém jen o padesát korun více. Jak spočítali redaktoři Lidových novin, nákup v Německu je dražší pouze o zhruba 15 procent.

Cenám potravin se věnuje také článek na titulní straně deníku Právo. Mírně vyšší ceny, které nyní dostávají zemědělci za dodávky kravského mléka, využily některé mlékárny, ale zejména obchodníci k razantnímu zvýšení svých marží. To se v obchodech projevilo prudkým růstem cen másla, mléka a sýrů, který v posledních týdnech vytáhl lidem z kapes nemalé peníze. Z drahého másla a mléka tak podle Práva nejvíc těží obchodníci.

Podle některých zemědělských ekonomů či analytiků to mlékárny možná s cenami některých mléčných výrobků trochu přehnaly. Skokové zvýšení cen se může zanedlouho obrátit proti nim v podobě poklesu odbytu. Výsledný profit přitom záleží nejen na ceně, ale také na prodaném množství. A o tom, jak připomíná deník Právo, rozhodne až zájem spotřebitelů.

O cenách potravin informují také Hospodářské noviny. Mlékaři si podle listu ještě pořád mnou ruce, jak vysoko vyskočily ceny másla nebo sýrů. Ale spotřebitelům už svítá na lepší časy: cenový boom příští rok nejspíš odezní.

Evropská unie totiž s největší pravděpodobností povolí farmářům vyrábět v příštích dvou letech aspoň o pět procent mléka víc než dosud. Produkce je v Unii regulována kvótami, ze jejichž překročení platí farmář citelnou pokutu. I zdánlivě malé zvýšení výroby přitom může utlumit současnou převahu poptávky nad nabídkou, napsaly Hospodářské noviny.

Mít vysokoškolský diplom začíná být v Česku podle Mladé fronty Dnes výhra. Absolventů technických a ekonomických vysokých škol je takový nedostatek, že si je personalisté firem musí předcházet. A ani jim nevadí, že nemají praktické zkušenosti.

Každý rok dokončí vysokou školu na třiapadesát tisíc lidí. A těch s ekonomickým či technickým zaměřením je mnohem méně, než kolik velké společnosti potřebují. Aby si je studenti našli, musí tyto firmy za nimi - přímo do škol. Firmy nabízejí studentům placené stáže nebo jim poskytují podmínky pro vypracování diplomových prací.

Sponzorují školy nebo jim půjčují experty na přednášky. Podle Mladé fronty Dnes tento trend způsobuje ekonomický růst i příchod řady velkých zahraničních zaměstnavatelů. Nezaměstnanost je navíc velmi nízká.

Marián Vojtek, Zuzana Vlčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme