‚Nestačí pouze fyzická existence, musí mít i určitou kvalitu.’ Proč žalobce stopl stíhání Štrougala?

Slepota, nedoslýchavost, pohybová omezení a hlavně postupující demence. Tak by se daly shrnout důvody, proč pražské městské státní zastupitelství v půlce srpna zastavilo stíhání osmadevadesátiletého komunistického expremiéra Lubomíra Štrougala. „Pokud by se v trestním stíhání obviněného Štrougala za těchto podmínek pokračovalo, v podstatě by v něm figuroval jen jako objekt,“ zdůvodňuje žalobce v usnesení, která má iROZHLAS.cz k dispozici.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal během autogramiády v roce 2012

Bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal během autogramiády v roce 2012 | Zdroj: ČTK

„Ze znaleckého posudku vypracovaného výše zmíněným znaleckým ústavem ohledně zdravotního stavu obviněného Štrougala vyplývá, že dotyčný je jen velmi omezeně schopen chápat smysl vedeného trestního řízení, přičemž není schopen chápat smysl konkrétních procesních úkonů, a to pro demenci. Zlepšení jeho zdravotního stavu je přitom vyloučeno.“

Za zastřelení ‚narušitele‘ dovolená i hodinky. Příběhy z hranic usvědčující Štrougala, Vajnara i Fojtíka

Číst článek

K takovému závěru došlo Městské státní zastupitelství v Praze v polovině letošního srpna, když se rozhodlo Štrougalovo trestní stíhání zastavit.

„Na základě těchto zjištění lze mít proto důvodné pochybnosti o způsobilosti obviněného Štrougala chápat smysl vedeného trestního stíhání,“ popsal ke konci sedmnáctistránkového dokumentu náměstek zastupitelství Vladimír Hackl a dodal, že i kdyby Štrougal smysl svého stíhání chápal, je nezpůsobilý se řádně hájit.

Stíhání zahájil v roce 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Štrougala vinil, že kvůli jeho nečinnosti bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno nebo roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, nejméně sedm dalších lidí bylo zraněno. Za zneužití pravomoci by mu hrozilo až deset let vězení. Některé příběhy, které proti němu svědčí, si můžete přečíst ZDE.

‚Jen jako objekt‘

„Obviněný je prakticky slepý, trpí nedoslýchavostí, značným pohybovým omezením, a především pak progredující demencí. Je schopen, nota bene jen po omezenou dobu, pouze základní společenské konverzace, v rámci které se ztrácí a nedokáže si vybavit banální slova,“ popisuje Štrougalův zdravotní stav usnesení.

Do běžné konverzace je podle dokumentu bývalý premiér schopný včlenit i reakci na své obvinění. „Nicméně tato má ryze povšechný ráz. Letmý odkaz na několik pojmů a institucí, s nimiž se v minulosti desítky let setkával, nemá s ohledem na další znalecká zjištění relevanci,“ pokračuje náměstek Hackl.

Štrougal podle něj „povšechně“ chápe aktuální „společenské“ bezpráví, není podle něj ale duševně schopný postihnout a jakkoli reflektovat „elementární projevy bezpráví minulého, které mu je kladeno za vinu“.

Lubomír Štrougal na fotografii z roku 2012 | Foto: Alexandr Malachovský | Zdroj: CNC/Profimedia

„Dotyčný je tedy ve spojitosti s vedeným trestním stíháním, jak sám říká, ‚obtěžován‘, aniž by se byl schopen dovtípit proč. Nejde o jeho bohorovnou obhajobu, ale vzhledem ke znaleckým zjištěním už o odraz jeho aktuálního zdravotního stavu,“ podotýká.

Hackl dál konstatuje, že trestní stíhání neobnáší pouze standardizovanou společenskou konverzaci se vzpomínkami na pouhé fragmenty z minulosti, ale „enormně zátěžovou situaci s řadou proměnných a zvažovaných situací, mezi kterými panuje mnoho dynamických vazeb“.

„Pokud by se v trestním stíhání obviněného Štrougala za těchto podmínek pokračovalo, v podstatě by v něm figuroval jen jako objekt, nikoli plnoprávný procesní subjekt. Jednoduše řečeno, k trestnímu stíhání určité osoby nestačí pouze její fyzická existence. Tato existence musí mít i určitou kvalitu. V daném případě taková kvalita dána (už) není,“ uzavírá.

Zastaveno, obnoveno a znovu

Štrougalovo stíhání už  jednou skončilo, pak ale přišel zvrat. „Stíhání už v září 2020 zastavilo Obvodní státní zastupitelství v Praze 1, což potvrdilo Městské státní zastupitelství v Praze, ale pak to Ústavní soud koncem loňského roku zrušil. Nyní Městské státní zastupitelství v Praze opět potvrdilo usnesení Obvodního státního zastupitelství v Praze 1,“ připomněl průběh procesu advokát pozůstalých Lubomír Müller.

‚Vede promyšlenou obhajobu.‘ Pozůstalí podali ústavní stížnost proti zastavení stíhání Štrougala

Číst článek

Přesto případ není ani teď u konce. Šestice pozůstalých už na začátku září podala další stížnost k Ústavnímu soudu. „Podrobné zkoumání jednotlivých projevů obviněného (který má právnické vzdělání) ukazuje, že navzdory svým omezením smysl trestního řízení chápe velmi dobře a vede promyšlenou obhajobu,“ stojí ve stížnosti k Ústavnímu soudu, o které server iROZHLAS.cz informoval už dříve.

Z textu stížnosti přitom vyplývá, že problém má Müller a pozůstalí především se znaleckým posudkem Štrougalova zdravotního stavu a závěry, které z něj žalobce udělal. „Obviněný přesně ví, jakou funkci a po jakou dobu zastával. Obviněný se hájí tím, že on sám věci nemohl ovlivnit, že to byla ‚práce ministrů‘. Obviněný se tedy dobře orientuje,“ argumentuje ve stížnosti například Müller.

Exministr Vajnar

Opačně se vyvíjí případ bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara. I jeho stíhání před dvěma lety Obvodní státní zastupitelství v Praze 1 zastavilo a toto rozhodnutí pak zrušil Ústavní soud. Jenže nyní pražští žalobci došli - na rozdíl od Štrougala - k závěru, že stíhat ho lze.

„Ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem ohledně zdravotního stavu obviněného Vajnara vyplývá, že dotyčný smysl vedeného trestního řízení i konkrétních procesních úkonů chápe, byť ve spojitosti s mírnou kognitivní poruchou trpí poruchami paměti, soustředění a rozhodování ve větší míře, než odpovídá jeho věku, což musí být v případném trestním řízení vzato v potaz,“ stojí v dokumentu.

Výhrady Vajnerovy obhájkyně pražské Městské státní zastupitelství odmítlo. Bývalého ministra vnitra ale zatím žalobci neobžalovali. Vajnar v polovině září oslavil dvaadevadesáté narozeniny. I jemu je přičítán podíl na zabití a zranění několika lidí na československých hranicích v době komunistické totality.

Stíhání komunistických pohlavárů

Vedle Štrougala a Vajnara v roce 2019 začala policie stíhat také bývalého generálního tajemníka komunistické strany Miloše Jakeše a tehdejšího ideologa strany Jana Fojtíka.

Stíhání Jakeše bylo zastaveno, protože před dvěma lety zemřel. Fojtíkovo stíhání bylo stejně jako v případě Štrougala v srpnu zastaveno. I v jeho případě ale znalci došli k závěru, že kvůli stařecké demenci není schopen chápat smysl trestního stíhání.

Policie také začala letos v souvislosti se střelbou pohraničníků na hranicích stíhat bývalého ministra vnitra Františka Kincla. Na konci srpna ale stíhání zrušila a případ vrátila k dalšímu prověření Ústavu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme