Neziskovky jako terč? Podle Volného vymývají dětem mozky. ‚Pomáhají tam, kde stát zaspal,‘ oponuje Gajdůšková

Neziskové organizace mají podle plánu vlády přijít o tři z celkem čtrnácti miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová ale uklidňuje, že o peníze nezkrátí organizace pomáhající hendikepovaným lidem, starším či sociálně slabým. Na toto téma se v duelu Českého rozhlasu Plus střetli poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková a poslanec SPD Lubomír Volný.

Praha (Aktualizováno: 16:05 8. 8. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslankyně Alena Gajdůšková z ČSSD a poslanec Lubomír Volný z SPD. | Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia; SPD | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

„Šetřit na neziskovkách a občanských aktivitách je velmi nemoudré, společensky i ekonomicky. Dobrovolníci za rok 2016 odpracovali 45,6 milionu hodin, to je práce za více než 5,5 miliardy korun,“ uvádí poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý duel

Připomíná, že největší objem dotací plynul do sportu, sociální oblasti a vzdělání. Zbytek, kam mohou spadat organizace zabývající se lidskými právy nebo ekologií, se pak pohybuje v řádu jednotek procent.

„Souhlasím, že je třeba stanovit kritéria a kontrolovat, jak se nakládá s veřejnými penězi. Ale to neznamená, že zlikvidujeme celý sektor,“ zdůrazňuje místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku.

„Sociální demokracie neziskový sektor vždy podporovala. Když chceme šetřit, tak musíme šetřit někde jinde.“

Alena Gajdůšková (poslankyně ČSSD)

'Liberální novofašismus'

„Rozlišujeme veřejně prospěšné organizace – sport, kultura, dobrovolní hasiči, pomoc seniorům a handicapovaným – a pak je tu druhá skupina, které se zastává paní Gajdůšková, a to jsou organizace s politickým programem nebo s politickou divizí,“ reaguje poslanec Lubomír Volný (SPD).

„Když byla ČSSD ve vládě, vytvořila si sektor štědře dotovaný ze státních peněz, který propagoval politiku v sociálnědemokratickém duchu.“

Lubomír Volný (poslanec SPD)

Problém má například s aktivitami organizace Člověk v tísni. „Politicky se vyprofilovala ve směru tzv. liberální demokracie, kterou já osobně označuji za liberální novofašismus, která dětem na základních a středních školách vymývá mozky,“ tvrdí Volný.

„Člověk v tísni chodí do našich škol a vyučuje děti, co podle něj jsou dezinformace. Nikdo jim nedal pravomoc k tomu, aby oni určovali, co je dezinformace, a co ne,“ upřesňuje.

„Sektor neziskovek se vymkl kontrole, nežijeme v tržní ekonomice, ale dotační a neziskové,“ dodává poslanec.

SPD podle Volného nepodpoří plošné škrty v neziskovém sektoru, šetřit ale bude chtít právě na organizacích s politickým programem. Tyto peníze by se pak měly vrátit občanům prospěšnějším způsobem.

Reakce Člověka v tísni

„O mediálním vzdělávání se v poslední době mluví a píše čím dál častěji. A zaznívá při tom ledacos. Například, že to je ‚politické školení mužstva‘, vymývání mozků, nemístné tahání politiky do škol, šíření jediné správné ideologie atd. Nic z uvedeného neplatí. Autoři podobných výroků šíří zcela zkreslené názory, ať už to dělají úmyslně, nebo z neznalosti,“ popsala pro iROZHLAS Adriana Černá z organizace Člověk v tísni. Podle ní jsou cíle mediálního vzdělávání zcela opačné. „Chceme, aby se mladí lidé učili samostatně vyhledávat potřebné informace, aby uměli mediální sdělení analyzovat a kriticky posuzovat, rozlišovat ta, která jsou založena na faktech, od manipulativních a lživých. Aby dokázali využívat potenciál moderních technologií se znalostí jejich rizik.“ Podle Černé je o mediální vzdělávání ze stran škol enormní zájem. S materiály Člověka v tísni pracují učitelé a žáci na více než 3 600 základních a středních školách.

Michael Erhart, Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme