Soudy pomíjely a bagatelizovaly důkazy v případu Lukáše Nečesaného, píše nový senát ve zprošťujícím rozsudku

  • Nepoužitelná rekognice, nevěrohodná výpověď napadené kadeřnice, špatná policejní práce.
  • Takové závěry stojí v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, který zprostil obžaloby Lukáše Nečesaného.
  • Pro tvrzení státní zástupkyně, že tehdy jedenadvacetiletý muž napadl kadeřnici v Hořicích na Jičínsku, není podle nového senátu jediný důkaz.
  • Kauzou Nečesaného se Krajský soud v Hradci Králové zabýval celkem čtyřikrát. Třikrát ho uznal vinným, napočtvrté ho nový senát obžaloby zprostil.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lukáš Nečesaný | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Osoba Lukáše Nečesaného obecně nesplňuje typologii osobnosti pachatele činu popsaného ve znělce obžaloby,“ stojí v bodě číslo 283 rozsudku ve věci Lukáše Nečesaného. Ten se celkem čtyřikrát zpovídal u soudu z údajného pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku.

Soudy ho za útok, ke kterému došlo v roce 2013, třikrát uznaly vinným. Až naposledy loni v listopadu – po výměně senátu – ho Krajský soud v Hradci Králové obžaloby zprostil.

Soud počtvrté o Nečesaném. V kauze pokusu o vraždu kadeřnice ho zprostil obžaloby, chybí důkazy

Číst článek

„Výpovědi poškozené nebyly konzistentní ani neměnné, v podstatných okolnostech se rozcházela, chybí jí 100 % paměťová stopa na dobu těsně před událostí a po události, a nelze tak u ní vyloučit amnézii, respektive ve světle uplatněné obhajoby ji soud musí připustit, a proto nelze učinit závěr, že její výpověď je hodnověrná,“ argumentuje předseda senátu Miroslav Mjartan.

V celkem 95 stránkovém rozsudku, který server iROZHLAS.cz získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zveřejňuje ho celý níže, kritizuje práci policie a hodnotí i předchozí rozhodování trestních senátů. Ty podle jeho mínění „nehodnotily obsah jednotlivých důkazů v souladu s trestním řádem a pomíjely, případně bagatelizovaly ty důkazy, které obžalovaného ze spáchaného činu vyviňovaly“.

Státní zástupkyně ihned po vyhlášení zprošťujícího rozsudku avizovala, že se odvolá. Na dotazy serveru iROZHLAS.cz k písemnému vyhotovení rozsudku nereagovala. Naopak podle rodiny Nečesaných bylo konečně dosaženo spravedlnosti.

„Naše obhajoba je od začátku stále stejná. Předchozí rozhodnutí senátu v Hradci Králové neměla se spravedlností nic společného, včetně jeho až zjevného krytí špatné práce příslušníků policie, na kterou nyní senát v Hradci králové poukazuje,“ myslí si Nečesaného otec Luděk.

Proto je podle jeho slov podané odvolání státní zástupkyně „nehorázností“. „I když na to má samozřejmě právo, ale místo nějaké dodatečné argumentace nebo nových důkazů pro možnost jiného rozsudku velmi napadá hradecký senát a napadá také senát Nejvyššího soudu, což je nehorázné,“ doplňuje Luděk Nečesaný.

Problém s důkazy

Nový senát jako usvědčující důkaz proti Nečesanému odmítl použít rekognici podle fotografií, tedy rozpoznání totožnosti určité osoby výběrem z několika variant. Podle záznamu kadeřnice Nečesaného měla poznat a označit ho za pachatele, což měla stvrdit svým podpisem.

„Závěr uvedený v protokole o této rekognici dle fotografií (...) neodpovídá obrazovému a zvukovému záznamu z tohoto úkonu, kdy poškozená ukázala na fotografii, na níž nebyl obžalovaný Nečesaný, ale jiná osoba,“ konstatuje soud na straně 76 rozsudku. „Ve druhém kole poškozená, jak je patrné z videozáznamu, obžalovaného jako pachatele vyloučila,“ upozorňuje předseda senátu.

Při rekognici in natura pak poškozená kadeřnice „dvakrát označila jako pachatele útoku osobu zcela jinou“, píše soud s tím, že ani její následná pochybnost Nečesaného neusvědčuje.

Možná amnézie

Mimo jiné i proto musel soud vzít v potaz to, že poškozená kadeřnice mohla utrpět amnézii. A to přesto, že předchozí zjištění soudů, které Nečesaného usvědčily, stálo na jediném přímém důkazu - výpovědi poškozené. Právě tu ale nový senát hradeckého soudu zpochybnil.

„Svědecké výpovědi poškozené nebyly konzistentní ani neměnné a i v podstatných okolnostech se rozcházely. Ve výpovědích poškozené lze shledat i další rozpory, které nelze bagatelizovat ani přehlížet,“ stojí dále v rozsudku, čímž ale soud, jak stojí dále, nechce zpochybňovat její obecnou věrohodnost.

„Ač třeba (poškozená) má nejlepší snahu, tak nemusí líčit to, co se skutečně stalo, ale určitou změněnou verzi.“

Podle soudu je totiž potřeba mít na paměti, že kadeřnice při útoku utrpěla závažné zranění hlavy. „Poškozená tak může mít upřímnou snahu popsat rozhodné skutečnosti co nejpřesněji, ovšem následky utrpěného poranění hlavy jí v tom mohou bránit,“ píše předseda senátu.

„Celá řada pochybností a nejasností“ pak podle soudu provází i vyhodnocení pachových stop. Nejenže je policie podle soudu neprovedla neodkladně, ale zároveň je i opakovala, což nelze.

Navíc soud připomíná, že při prvotním ohledání místa činu nedošlo ke ztotožnění pachových stop s Lukášem Nečesaným, teprve až při druhém ohledání došlo u čtyř stop k identifikaci Nečesaného jako pachatele. Podle soudu ale až poté, co se policii ozval a odevzdal jim ošacení a svršky.

„Jakkoliv možnost provedení takového procesního úkonu není v obecné rovině důvodu možné zpochybňovat, tak na druhé straně to nesvědčí o zcela standardním a důsledném postupu policejních orgánů při původním ohledání místa činu nebo naopak při tomto druhém doohledání místa činu,“ konstatuje hradecký senát. V jednom případě pak dokonce uvádí, že k přenosu pachové stopy došlo od policisty.

„Lze tedy uzavřít, že provedeným dokazováním se s potřebnou mírou jistoty nepodařilo prokázat, že by pachatelem dotčeného ataku byl právě obžalovaný Nečesaný. Nejvyšší soud za fakticky stejné důkazní situace v rozhodnutí, jež nalézací soud zatížilo závazným právním názorem, opakovaně zformuloval závěr, že v předchozích (odsuzujících) rozhodnutích soudů obou nižších stupňů při hodnocení provedených důkazů nebylo postupováno v souladu se zásadou in dubio pro reo.“

„Dále jako důležitou okolnost při hodnocení provedených důkazů musel nalézací soud vnímat ten závěr Nejvyššího soudu, že při vyhodnocování dokazování, které vedlo k vyhlášeným odsuzujícím rozsudkům, existoval extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, případně právními závěry soudu, že jde o případy důkazů získaných a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a o případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez akceptovatelného racionálního logického základu,“ stojí v rozsudku.

Hradecký soud se proto nakonec usnesl, že nebylo vyvráceno, že na kadeřnici mohla zaútočit úplně jiná osoba.

„Na místě činu se v kritické době mohl pohybovat i další mladý muž, násilného jednání vůči poškozené se mohla dopustit i jiná osoba, rozdílná od obžalovaného, a tudíž tu skutečně existuje reálná možnost, že se činu mohl dopustit někdo jiný než obžalovaný Lukáš Nečesaný,“ stojí dále v rozsudku.

K tomu také soud připomněl, že podle několika svědeckých výpovědí se Lukáš Nečesaný krátce po činu ani v dalších dnech nechoval nestandardně ani podezřele.

Celý rozsudek si můžete přečíst ZDE:

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme