Lustrační zákon už dvacet let omezuje bývalé spolupracovníky StB

Už dvacet let platí v České republice lustrační zákon. Federální parlament ho přijal 4. října 1991. Jeho cílem bylo omezit působení bývalých příslušníků a spolupracovníků StB ve funkcích státní správy, armádě nebo justici.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna | Foto: Tomáš Adamec

„Neměla by to být jen ochrana před zneužitím pravomocí. Chceme, aby lidé, kteří přijali roli v minulém režimu, nemohli brzdit změny, které jsme se rozhodli v Československu udělat,“ vysvětlil před dvaceti lety Českému rozhlasu smysl zákona bývalý federální ministr vnitra Ján Langoš.

Přehrát

00:00 / 00:00

ORž lustrační zákon.mp3

Cílem omezení bylo vyloučit z určitých veřejných funkcí bývalé příslušníky a spolupracovníky StB, lidi, kteří fungovali v okresních výborech Komunistické strany, Lidových milicích nebo byli alespoň tři měsíce studenty vysokých škol KGB.

Hned v roce 1992 zákonodárci rozšířili pozice, do kterých se tito lidé neměli dostat. Vyloučeni byli z funkcí u policie, ministerstva vnitra a vězenství.

Zákon odolal i pokusům o zrušení

Lustrační zákon měl původně platit jen několik let. V právním řádu ale funguje dodnes a odolal i několika pokusům o své zrušení.

V roce 2001 se poslanci ČSSD pokusili zákon úplně zrušit. Podle nich už nebyl potřeba. „Od listopadu 1989 uplynula už dostatečně dlouhá doba. Rizika, která existovala a která zákon řešil, už podle nás pominula,“ uvedl tehdy pro Český rozhlas Bohuslav Sobotka.

Ústavní soud tehdy návrh ČSSD zamítl. Podle rozhodnutí mělo být lustrační zákonodárství dočasné a Parlament by jej měl nahradit zákonem o státní službě. Ten však stále v plné míře nefunguje.

Rozepře a soudní spory

Lustrační zákon byl v průběhu let předmětem kritiky i soudních sporů. Jeden vedl i bývalý ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), který byl v roce 1991 obviněn ze spolupráce s StB.

Jména aktivních spolupracovníků Státní bezpečnosti, která si žádala veřejnost, zveřejnil nejdříve v neoficiálním seznamu bývalý disident Václav Cibulka. Oficiální soupis 75 tisíc agentů, spolupracovníků i samotných sledovaných vydalo ministerstvo vnitra po schválení Parlamentem v roce 2003.

Václava Marešová, Pavel Cyprich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme