‚Proč bych se měl svlékat před celou Evropou?‘ Tisícům komunálních politiků vadí povinnost ukázat majetek
Část starostů a komunálních politiků odmítá zveřejňovat svůj majetek v internetové databázi. Nic na tom nezměnilo ani nedávné zmírnění zákona. Ministerstvo spravedlnosti v následujících týdnech pošle úřadům na dva a půl tisíce jmen veřejných funkcionářů, kteří zákonnou povinnost nesplnili. Polovinu z nich tvoří starostové, radní nebo zastupitelé. Hrozí jim pokuta až 50 tisíc korun. Někteří jsou s ní už předem smíření, uvedli pro Radiožurnál.
Zemědělec Zdeněk Moc je starostou Starého Vestce na Nymbursku od 90. let. Online veřejnou databázi majetkových přiznání ignoruje.
Řada komunálních politiků nezveřejnila informace o majetku. Více si poslechněte v reportáži Václava Štefana
„Od té doby, kdy to přišlo, tak jsem řekl, že nikdy nic podávat nebudu. Tak budu platit ze svého pokuty,“ řekl Radiožurnálu.
Pokuta už mu hrozí. Podobně jako další komunální politici se odvolává na ochranu soukromí. „Proč bych se měl svlékat před celou Evropou? V takové malé obci, jako jsme tady, kde si vidíme jeden druhému do talíře, to ani tak tu závist nevyvolá, ale spíš si myslím, že je určitá obava z toho, že příležitost dělá zloděje. Najdou se lidi, kteří si dokážou vyhledat takové informace a půjdou to zkusit,“ dodává Moc.
Ministerstvo spravedlnosti už dříve předalo úřadům jména osmi tisíc pěti set veřejných funkcionářů, kteří majetkové přiznání nepodali. Pokuta za to může být až 50 tisíc korun. Většinou se ale podle informací ministerstva pohybuje do dvou tisíc nebo končí napomenutím.
Vina úředníků?
Teď se resort chystá poslat další seznam 2464 lidí, kteří nepředložili oznámení za část roku 2017. Dalších 2643 veřejných funkcionářů nedodalo vstupní nebo výstupní přiznání majetku po komunálních volbách. V polovině všech případů jde o starosty, radní nebo zastupitele. Následují úředníci nebo příslušníci bezpečnostních sborů.
Registr majetkových přiznání politiků zůstane volně přístupný, rozhodla sněmovna
Číst článek
Podle ministerstva může být vina na straně úřadů, které mají funkcionáře o povinnostech informovat. „Ze zkušenosti však víme, že mnohé z těchto podpůrných orgánů poučovací povinnost řádně neplní. Třeba z důvodu, že oznamovací povinnost veřejných funkcionářů bývá relativizována, nebo dokonce zpochybňována ze strany různých organizací vystupujících na ochranu a prosazování zájmů územních samospráv,“ říká mluvčí Vladimír Řepka.
To odmítá předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Svaz podle něj naopak obcím poskytuje metodickou pomoc. Domnívá, se že v mnoha případech nejde ze strany komunálních politiků o úmysl. Dodává, že stát by měl vzniklou situaci vyhodnotit.
„Výsledkem toho všeho by mělo být, že si sedneme k jednomu stolu a řekneme si, z jakého důvodů jsou ty počty tak vysoké. Jestli nejde opravdu o sankcionování banálních záležitostí, nebo jestli jde o občanskou neposlušnost. A řekněme si, jestli tak rozsáhlé povinnosti nepřinesly větší potíže v tom, že lidé nechtějí kandidovat, anebo jestli to tedy přineslo tu kýženou transparentnost,“ navrhuje Lukl.
Neznalost a nedbalost
Někteří komunální politici kvůli zveřejňování majetku na internetu už dříve rezignovali. Zákon o střetu zájmu se v loňském roce zmírňoval kvůli obavám, že lidé nebudou chtít na podzim kandidovat. Neveřejné jsou nově údaje o závazcích a movitých věcech.
Podle předsedy Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka z hnutí STAN ale změna nestačila, a někteří komunální politici proto zákon nerespektují.
„Zákon by se měl nepochybně ještě změnit, doufáme v zásah Ústavního soudu, který má na stole dvě stížnosti senátorů ve vztahu k tomuto zákonu a k plošnému zveřejňování poměrně citlivých soukromých údajů komunálních politiků,“ vysvětluje Polčák.
Podle Transparency International komunální politici nepodávají přiznání spíš kvůli neznalosti a nedbalosti. Společnost ale dodává, že kritika zveřejňování majetku ze strany organizací, které zastupují samosprávy, na to taky může mít vliv. Registr majetkových přiznání měl zlepšit veřejnou kontrolu politiků, úředníků a dalších funkcionářů. Funguje od září 2017 a je v něm 46 tisíc lidí.
