Ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid, říká Maláčová. Navrhuje příspěvek pro lidi v karanténě

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové způsobila pandemie koronaviru větší zásahy do vzdělání dětí, než druhá světová válka. Uvedla to v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. V debatě s opozičním poslancem a ekonomickým expertem Janem Skopečkem (ODS) také řekla, že vláda bude v pondělí jednat o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Skopeček se k záměru staví rezervovaně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příplatek k nemocenské by mohl být podle ministryně 375 korun denně, ale tak, aby nikdo nedostal víc než dřívější průměrný výdělek. Jinou variantou je růst nemocenské z nynějších 60 procent na 90 procent | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Celá země stojí. Ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid. Žádná jiná situace nám nezastavila fakt, že děti chodily do škol,” uvedla ministryně Maláčová v debatě na CNN Prima News. Poslanec Jan Skopeček byl výrokem šokován a vzápětí požadoval po ministryni omluvu. Její slova označil za „neuvěřitelná“.

Maturanti by se do škol mohli vrátit 1. března. Podmínkou by byly pravidelné testy, například ze slin

Číst článek

Ministryně se bránila, že nechtěla zpochybňovat počty obětí druhé světové války, ale poukázat na plošné znemožnění prezenční výuky statisícům dětí, ke kterému nedošlo ani během válečného konfliktu. Apelovala tak na jejich brzké otevření.

Dále Maláčová informovala o možném zavedení vyšší finanční kompenzace pro lidi v karanténě. Příplatek k nemocenské by mohl být podle ministryně 375 korun denně, ale tak, aby nikdo nedostal víc než dřívější průměrný výdělek. Jinou variantou je růst nemocenské z nynějších 60 procent na 90 procent.

Většina členů kabinetu podle Maláčové motivací lidí zůstávat kvůli covidu v karanténě nebo v izolaci podporuje. „Vůle začít to řešit přišla až s britskou mutací (koronaviru),“ řekla ministryně.

Skopeček by chtěl znát data, zda motivace lidí klesá po první, druhé, nebo třetí karanténě. „Nemůžeme z toho zase udělat plošné opatření,“ řekl v televizní debatě.

Obává se také demotivace lidí chodit do práce, byť by mohli. Skopeček také poukazoval na zvýhodnění covidu-19 proti jiným diagnózám.

‚Omezení mobility je šílené‘ 

Naopak shodně se Maláčová a Skopeček postavili v debatě k případnému omezení cestování mezi kraji, jak o tom mluvil tento týden ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

‚Opatření jsou zbytečná a k ničemu nevedou.‘ KSČM je proti prodloužení nouzového stavu

Číst článek

Maláčová uvedla, že si nedokáže představit, jak by se dodržování restrikce kontrolovalo. Skopeček pokládá nápad na takové omezení mobility lidí za šílený. Vláda podle něho není schopná vyhodnotit efekt současných protikoronavirových opatření. „Plošná omezení vedou k tomu, že lidé je přestanou dodržovat,“ míní.

Maláčová se ale postavila proti možnému rozvolňování současných restrikcí, protože vývoj epidemie není podle ní dobrý. Prodloužení nouzového stavu je podle ministryně nutné.

Vláda ale pro to zatím nemá ve Sněmovně podporu. Komunisté, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD v dolní komoře tolerují, ohlásili, že další prodloužení stavu nouze nepodpoří.

„Budeme vyjednávat se všemi politickými stranami, které vyjednávat chtějí," řekla Maláčová. Podle Skopečka měl kabinet dost času připravit nástroje tak, aby nouzový stav nebyl v Česku nastálo.

Postojem ODS k očekávané vládní žádosti o sněmovní souhlas s prodloužením nouzového stavu se v úterý bude zabývat stranický poslanecký klub, dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme