Malé strany těží ze zdlouhavé vládní krize

Vleklá politická krize v Česku zavinila pád preferencí ČSSD. Žádná z velkých stran ale na její úkor neposílila, což svědčí o ztrátě zájmu lidí o politiku. Kdyby se teď konaly volby, nejsilnější vládní stranu by volilo jen necelých 12 procent lidí. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parlament ČR, Poslanecká sněmovna | Foto: Jan Rosenauer

Podle jejího ředitele Jana Hartla došlo k propadu voličských preferencí u všech velkých parlamentních stran. Je to ale logická reakce lidí na současnou krizovou situaci. "Je vidět, že mnoho lidí nerozumí tomu, o co vlastně jde a jejich přirozená reakce je, že když se v současné situaci neorientují, tak nad svou volební účastí váhají. Případně jsou tak rozmrzelí až otrávení z politiky, že říkají, že kdyby byly volby příští týden, tak by k nim nepřišli," vysvětluje Hartl.

Skoro 34 procent voličů by nyní dalo svůj hlas ODS, následuje KSČM, kterou by volilo téměř 18 procent respondentů, a KDU-ČSL se stabilními 8 procenty. Žádná jiná strana by se do parlamentu nedostala. Přesto podle Jana Hartla obrat k lepšímu zaznamenala Unie svobody-DEU, jejíž preference se po únorovém katastrofálním výsledku 0,7 procenta vyšvihly na 2 procenta. Ze situace těží i další malá Strana zelených. "Přiblížili se asi na 3,5 procenta. Je to stále ještě pod hranicí, ale z této pozice už jejich úspěch na pětiprocentní hranici není vyloučen, pokud by v příštích volbách dovedli účinně oslovit veřejnost," uzavírá Hartl.

Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme