Plukovník Janatka: Válka na Ukrajině byla pro evropskou misi v Mali červená karta, Češi končí úplně

Češi v Mali školili také instruktory místních ozbrojených sil, aby si pak své lidi mohli dál cvičit sami. | Foto: Archiv AČR

K nejrychlejšímu rozvoji teroristických skupin na světě dochází v africkém Sahelu, přesto Evropa svou přítomnost v oblasti snižuje. Na začátku roku oznámila konec malijské mise Francie a Evropská unie tu svou výrazně osekala, Češi z ní odejdou úplně. V době velkých změn byl zástupcem velitele unijní mise v Mali plukovník Martin Janatka. Půl roku výzev v podobě covidové pandemie či aktivity ruských skupin popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Váš pobyt v Mali začal covidovou pandemií, dva měsíce poté vypukla válka na Ukrajině a následně došlo k „osekání“ unijní mise. Než to všechno probereme, shrnul byste krátce, co vlastně Evropská unie v Mali podniká?
Vojenská mise EUTM v Mali (European Union Training Mission v Mali, tedy Mise Evropské unie v Mali, pozn. red.) je neexekutivní výcviková mise pro výcvik příslušníků malijských ozbrojených složek. Působení Evropské unie v Mali přirovnávám vždycky k židličce, trojnožce. Aby stála, musí mít všechny tři nohy: vojenskou misi, tedy EUTM, politickou misi (EUDEL) a policejní misi (EUCAP).

Český generál Hasala převzal velení vojenské mise Evropské unie, v Mali povede zhruba 700 vojáků

Číst článek

Tyhle tři součásti musí být v rovnováze, jinak se židlička rozkýve a spadne.
Evropská vojenská mise, která je bez bojového mandátu, má dvě části, poradenskou a výcvikovou. Mohu říci, že byla v posledních letech poměrně úspěšná. V roce 2021 vycvičila tři a půl tisíce příslušníků malijských ozbrojených sil. Letos, na začátku roku, než přišel 24. únor, jsme během prvních dvou měsíců vycvičili kolem pěti set lidí.

V prosinci 2021 jste se na šest měsíců stal zástupcem velitele celé vojenské mise. To je hodně vysoko…
Ano, v Mali jsem byl v užším velení mise jediný Čech, takže to byla výzva. Dostat se na takovou pozici znamená dostat nabídku, která je sama o sobě oceněním a vyjádřením důvěry. Už jenom tím, že vás někdo nominuje.

To, že jste přijel v prosinci, znamená, že to bylo v době, kdy covidová pandemie byla ve své třetí vlně. Co to pro vás prakticky znamenalo?
Covid byl jednou z věcí, které moje působení hned na začátku výrazně ovlivnily. Krátce po příjezdu onemocněl náčelník štábu a následně potom i velitel. Takže jsem přijel a z klíčové trojky, která misi velí, vypadli dva lidé. Všichni příslušníci mise byli povinně naočkováni třemi dávkami proti covidu, takže naštěstí nikdo neměl těžký průběh nemoci.

Plukovník Janatka (vlevo) a velitel unijní mise brigádní generál Christian Riener z Rakouska (uprostřed). | Foto: Archiv AČR

Velitel mise a můj nadřízený, rakouský brigádní generál Christian Riener to od začátku nastavil tak, že zástupce nebyl druhý v pořadí ve velení mise, ale byl druhý velitel. Tedy ten, který musí být schopen kdykoliv vstoupit do procesu a velet, což hned v počátku mise nastalo.

A zrovna na začátku roku se zhoršily vztahy mezi malijskou vládou a Francií, která kromě působení v OSN a EUTM měla v zemi od roku 2013 také svou vlastní vojenskou misi. Vedlo to až k tomu, že Francie v únoru oznámila, že z Mali odchází…
Ano, takže nešlo prostě říct, že velitel má covid, a proto nebudeme dva týdny fungovat. Už někdy v prosinci se začala poměrně výrazně řešit přítomnost ruských privátních vojenských skupin v Mali a jak to udělat, aby námi vycvičení vojáci neskončili pod vedením ruských poradců.

Čeští vojáci v Mali

  • Češi jsou aktuálně součástí dvou misí v západoafrickém Mali.
  • Účastní se výcvikové mise Evropské unie (EUTM). O jejím zřízení rozhodla Rada Evropské unie v roce 2013 na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2071 z roku 2012 a žádosti malijské vlády.
  • V současnosti dochází k jejímu přehodnocování a omezování z důvodu spolupráce malijské vlády s ruskými soukromými vojenskými skupinami.
  • Další Češi jsou v Mali pod vlajkou OSN, ta v zemi působí rovněž od roku 2013 a jejím úkolem je, jak uvádí česká armáda na svých stránkách, podpora a implementace mírového procesu, zajištění bezpečnosti a vytvoření podmínek pro humanitární a politickou asistenci malijské vládě.
  • Do začátku roku 2022 v Mali existovala ještě třetí mezinárodní vojenská pomoc, a sice francouzská operace Barkhane a mise Takuba, do které česká armáda také přispívala. Francouzi se kvůli zhoršujícím se vztahům s malijskou vládou ze země stáhli.
  • Cílem byl výcvik malijských speciálních sil a asistence při boji proti terorismu.

Už v prosinci, nikoliv až po ruském útoku na Ukrajinu 24. února?
Mali historicky s Ruskem spolupracuje, to není nic nového, děje se to už od dob Sovětského svazu. Když přijedete do Mali, všude jsou na pomnících MiG-21 ze 70. let. Nově ale v zemi přibylo ruských vojenských poradců, kteří tam provádějí výcvik, a zvýšily se také dodávky ruské vojenské techniky.

V zemi ale hlavně, jak jsem již zmínil, začaly být velmi aktivní ruské privátní vojenské skupiny. Po historických zkušenostech s porušováním lidských práv těmito skupinami v předchozích konfliktech nebylo akceptovatelné cvičit malijské příslušníky silami a prostředky EU s rizikem jejich budoucí možné spolupráce s těmito skupinami.

Tady bych chtěl poznamenat, že výcvik, který v zemi děláme my, je financovaný Evropskou unií, tedy že na něj malijská vláda finančně nepřispívá. To neplatí pro výcvik a podporu poskytovanou těmito skupinami.

Jednoznačná stopka

Zajímá mě bezpečnostní aspekt konce francouzské mise v Mali. Znamenala například zvýšenou aktivitu teroristických skupin, proti kterým Francouzi bojovali?
Ano, bezpečnostní situace v zemi se zhoršila, zvláště v severovýchodní části Mali, kde dochází k boji o moc mezi teroristickými skupinami. Francie působila v poslední době převážně v této oblasti, kde jsme i my prováděli výcvik, zejména v Gau, a který jsme po jejich odchodu museli ukončit.

Vzhledem k našemu neexekutivnímu mandátu bychom totiž nebyli schopni zajistit bezpečné působení našich instruktorů.

Ruští žoldáci vraždili v Mali civilisty. V africké zemi se zdržuje na 1000 vagnerovců

Číst článek

Kdo zaplní prázdné místo, které zůstalo po Francii? Ruské soukromé vojenské skupiny?
Prioritně se vakuum snaží zaplnit malijské ozbrojené síly. Některé z nich jsou vedené a doprovázené ruskými poradci.

V únoru tedy Francouzi oznamují, že končí, a pár dní nato Rusko napadá Ukrajinu. Jak se to promítlo do unijního mise?
Jak jsem říkal, už před 24. únorem byl hlavní problém s přítomností hlavně ruských privátních vojenských skupin v zemi. Po 24. únoru jsme se jako Česká republika jasně postavili na stranu Ukrajiny a spolupráce malijské vlády s ruskou stranou na jakékoliv úrovni se pro nás stala překážkou. To by bylo porušení hodnot, které vyznáváme.

Další faktor, který ovlivnil misi, je, že Mali má v současné době vládu, která nevznikla z demokratických voleb, ale z vojenského převratu. Ta dostala dva roky, tedy do února 2022, na to, aby připravila přechod k demokratickým volbám a provedla je, což na začátku roku nesplnila. Obě tyto skutečnosti vedly k nutnosti podrobné analýzy mandátu mise s ohledem na možnosti jeho naplňování v nových podmínkách.

Hořký konec francouzského působení v Mali. Stažení vojsk vyvolává obavy z posílení islámských radikálů

Číst článek

Takže jaké byly následky?
Přítomnost ruských privátních vojenských skupin na území Mali a vypuknutí války na Ukrajině pro nás byla a je jednoznačná červená karta. Evropská unie proto misi výrazně redukuje. To, že bychom cvičili jednotky, které následně budou používat ruské privátní vojenské skupiny, to je pro většinu národů Evropské unie jednoznačná stopka.

Česko se navíc vyjádřilo, že v redukované podobě unijní mise už nebude pokračovat a česká armáda nemá na působení v Mali mandát pro rok 2023. O tom už mluvila paní ministryně (obrany Jana) Černochová. Naši vojáci, kteří tam teď jsou, jsou poslední a během prosince je úplně stáhneme.

Nemrzí vás to? Strávil jste tam šest měsíců života a snažil jste se tam vybudovat něco užitečného…
Pro mě jako pro vojáka je to pocit, že odcházíme z mise, která měla potenciál a byla úspěšná, ale na druhou stranu chápu a respektuji důvody, proč odcházíme.

V rámci civilně-vojenské spolupráce podpořili vojáci sirotčinec v Bamaku, hlavním městě téměř osmnáctimilionového Mali. | Foto: Archiv AČR

Napadá mě totiž, jestli to není ruský cíl, aby Evropská unie ze země odešla. Alespoň tak o tom mluvil estonský ministr obrany.
Samozřejmě Rusko vnímá geopolitický rozměr Mali.

Milovat, nebo nenávidět

Tak pojďme dál. Unijní vojenské misi v současnosti Česko velí. Je to symbolická věc, nebo v čem prakticky spočívá?
To není symbolická role. Znamená to, že velíte výcvikové operaci na území cizího státu, ve které máte dvacet dva národů, vrtulníkovou jednotku, celkem přes tisíc lidí, to je úroveň brigády. Musíte rozhodovat, jaké bude směřování mise, a současně řídit každodenní chod mise v turbulentně měnícím se prostředí. Je to zodpovědnost za lidi, techniku a vybavení, za úkol, který jste dostali. Symbolický je ale určitě souběh s předsednictvím Česka v Radě EU.

Džihádisté v Sahelu jsou síla, se kterou je potřeba počítat. Vytváří stát tam, kam vláda nedosáhne

Číst článek

Kromě velení, jaký je český aktuální příspěvek?
Máme tam nyní tři hlavní celky, je to okolo 130 lidí. Hlavní část je v tzv. force protection – ochrana sil a prostředků mise. Dále velíme misi a přispíváme také do štábu velitelství mise, třetí část je instruktorská. Naši instruktoři tedy cvičí místní vojáky.

Jaký typ výcviku malijské ozbrojené síly nejvíce poptávají?
Je to celé spektrum výcviku pozemního vojska. Jsou to kurzy od základních vojenských dovedností, jako je taktika, střelba, topografie a další. Výcvik jednotek, které čeká nasazení do operací v boji proti terorismu. Organizují se také specializované kurzy: logistické, ženistické nebo spojařské.

Kromě toho jsme v poslední době cvičili malijské instruktory, kteří si pak své lidi mohli dál cvičit sami. To je takzvaný train to trainers program.

Na jaké největší výzvy jste narazili? Anebo v tomto ohledu moc žádné výzvy nejsou, protože armáda cvičí armádu, takže si rozumí lépe než armáda a civilisté?
Výzvy tam jsou. Největší problém je synchronizace celého procesu tak, aby v době, kdy se dohodnete na konkrétním specifickém výcviku, byl na domluveném místě v domluveném datu a čase požadovaný počet malijských vojáků i s překladateli a potřebnou výstrojí.

Výcvik malijských vojáků v Severe. „Pozitivní rozhodně byla vysoká motivovanost malijských vojáků. Věděli, že jsou doma, že jim dobrý výcvik může zachránit život, že to je jejich výhoda oproti nepříteli,“ hodnotí plukovník Janatka. | Foto: Archiv AČR

V Mali se nemluví jen jedním jazykem a kolikrát se mezi sebou ani Malijci, hlavně z vesnických oblastí bez vzdělání, sami nedomluví. A důležité je, aby ti vojáci ještě navíc měli požadované vstupní schopnosti potřebné pro konkrétní kurz.

Naopak pozitivní rozhodně byla vysoká motivovanost malijských vojáků. Věděli, že jsou doma, že jim dobrý výcvik může zachránit život, že to je jejich výhoda oproti nepříteli. Byl jsem hodně překvapený – v dobrém slova smyslu.

Vítězství Tálibánu jako voda na mlýn islamistům. Hrozí posílení Al-Káidy i radikálních skupin v Africe?

Číst článek

Vybavíte si nějaký zážitek, ať už něco nebezpečného, nebo jen zajímavého, něco, na co vzpomínáte?
Zajímavý je samozřejmě jakýkoliv kontakt s civilním obyvatelstvem. Afrika je kulturně jiná, pro mě to tam byl první dlouhodobý pobyt. O Africe se všeobecně říká, že ji můžete milovat, nebo nenávidět. To je klišé, ale je to tak. Buď jejich styl a způsob života přijmete a jste ochoten ho akceptovat, a pokud ne, tak budete narážet na bariéry vždy a všude.

A vy jste to evidentně přijal…
Ano, já jsem se s tím naučil žít. Musel jsem to akceptovat a respektovat. Pokud chcete co nejlépe dělat svou práci, tak to prostě musíte přijmout a zohlednit.

Takže kdyby teď nějaký váš kolega odjížděl do Afriky, co byste mu poradil?
To je podobné jako při každém výjezdu za hranice Evropy. Aby se podíval na historii, sociální a kulturní vývoj v oblasti, kam jede. Aby znal pravidla fungování společnosti a přistupoval k tomu s respektem. Pokud chcete dělat to, co tam máte dělat na sto procent, tak musíte respektovat prostředí, které tam je.

Medaile za službu v unijní misi EUTM Mali | Foto: Archiv AČR

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme