Malým obcím se nelíbí plánované rušení druhých stupňů ZŠ

V některých obcích můžou kvůli změně financování zaniknout druhé stupně základních škol. Připustili to dnes zástupci resortu školství, kteří představili parametry zamýšlené reformy regionálního školství. Podle ní by měly zřejmě začátkem příštího roku dostávat peníze od státu v plné výši pouze ústavy, které obsadí třídy víc než dvaceti žáky. Zbývající budou muset výrazně dotovat obce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Dobeš | Foto: Filip Jandourek

Ministr školství Josef Dobeš rušení škol kategoricky odmítl. Počítá nicméně se slučováním škol, oborů, nebo omezení druhých stupňů na základních školách.

„Jestli máme městečko, kde máme základní školu, ale na druhém stupni nastane varianta, že odejde 30 procent dětí na víceletá gymnázia, dalších 10 procent jezdí s rodiči za zaměstnáním do většího města, tak se může stát – a o tom budeme diskutovat se zřizovateli, s obcemi, kraji – že může být v té vesnici jenom první stupeň. Ona nevypadne z mapy, ale můžeme se bavit i o tomhle modelu,“ uvedl ministr.

Přehrát

00:00 / 00:00

O plánovaných změnách v resortu školství mluvili na Radiožurnálu náměstek ministra školství Ladislav Němec a starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada

Dobeš zdůrazňuje, že následné zavírání a slučování nenaplněných tříd ušetří v rozpočtu stovky milionů korun. Starostové a další kritici plánovaných změn ovšem varují, že hrozí úpadek venkovského školství, který může celkově zhoršit kvalitu života v malých obcích.

Dosud stát dával peníze na školy, v jejichž třídách je alespoň 17 žáků. „Jedná se o regulativy, které postupně mizely a byly změkčovány. Vzhledem ke klesající demografické křivce a počtu škol,. Které vznikly po roce 1990, je systém dále neudržitelný a neufinancovatelný. Pokud chceme rozvíjet kvalitu škol, potřebujeme prostředky využít na zvyšování kvalifikace pedagogů, na jejich školení, na učební pomůcky, na které v současné době nezůstávají prostředky,“ říká náměstek ministra školství Ladislav Němec a podotýká:

„Nejde o malé školy jako takové, ale spíše o princip efektivnějšího využití prostředků.“

„Ze záměrů ministerstva jsme poněkud zaskočeni, protože efektivita, jak je deklarována, určitě v záměru není vidět. Rušení plně organizovaných škol považujeme za zcela nepřijatelné, a to nejen v malých obcích, ale i ve větších městech. Myslíme si, že je to záměr, který snižuje dostupnost povinné školní docházky. Určitě to znamená zhoršení vzdělávacího procesu. Nehledě na to, že to má dopady i na samotnou existenci obcí, protože škola je vždy takovým přirozeným komunitním centrem,“ zdůrazňuje Marcela Štiková, předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí a dodává:

Přehrát

00:00 / 00:00

O záměrech ministerstva školství mluvila ve Stalo se dnes na Radiožurnálu Marcela Štiková, předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí

„Musíme brát v úvahu i to, zda ty nejbližší školy, kam by měli žáci dojíždět, mají danou kapacitu. Pak se musíme podívat i na dopady šetření ve státním rozpočtu. Protože to velmi prodraží obecní rozpočty.“

K plánovaným změnám je kritických mnoho starostů, například Petr Halada, starosta Kamýku nad Vltavou.

„Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí se k tomuto koncepčnímu záměru reformy systému financování regionálního školství postavil velmi negativně, protože to opravdu bude mít veliký dopad nejen na děti, ale i občany těch obcí. Když zanikne druhý stupeň, desetileté dítě bude muset dojíždět 20 až 30 kilometrů do vzdálené školy. To bude mít dopad nejen na společenské vazby o jednotlivých obcích. Ty obce se začnou vyklidňovat. Děti začnou odjíždět a bude to mít dopad i na peněženky občanů,“ uvádí Halada.

Novým modelem financování nechceme rušit malé školy, říká Dobeš

Číst článek

„K vesnickému školství musíme přistupovat velmi citlivě a profesionálně. A obávám se, že ministerstvo školství ve svých prvních záměrech k tomu takto nepřistoupilo. Je jasné, že ministerstvo školství řadu svých parametrů, které nastavili v září 2011 změkčilo, že k tomu začíná přistupovat trošku zodpovědněji. Přesto se ale obávám, že plošně a takto jednoduše likvidovat venkovské školství je pro nás nepřijatelné,“ dodává Halada.

Ministr školství Josef Dobeš rušení škol kategoricky odmítl. Počítá nicméně se slučováním škol, oborů, nebo omezení druhých stupňů na základních školách.Podle Němce bude zřízeno přechodné období v těch obcích, kde je předpoklad, že se školy zase naplní, například díky satelitní výstavbě. Aby se neopakovala chyba z minulosti, kdy byly uzavírány mateřské školy, kterých je dnes opět nedostatek.

Veronika Sedláčková, Jan Piroch, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme