Každé čtvrté klíště je infikované. Podívejte se na mapu, kde je největší nebezpečí nákazy encefalitidou

Jarní počasí a výlety do přírody provází každoroční nepříjemnost - klíšťata. Více než čtvrtina z nich je infikovaná přenosnými chorobami. Odborníci z Karlovy univerzity připravili mapu míst, kde klíšťata hrozí nejvíc.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klíště (ilustrační foto)

Klíště (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu budou klíšťata tento víkend velmi aktivní. Na stupnici od jedné do desíti hodnotí aktivitu klíšťat sedmičkou, tedy jako velké riziko.

Nejen podle ústavu je třeba na klíšťata dávat obzvlášť velký pozor. Hlavně kvůli nemocím, které přenášejí. Ze statistik laboratoře Protean vyplývá, že infikované je zhruba každé čtvrté klíště. Nejčastěji přenáší lymskou boreliózu, babezii a klíšťovou encefalitidu.

Podle vedoucí Proteanu Miroslavy Burýškové bylo infikováno celkem 27 % zkoumaných klíšťat. "Nejčastěji, v 11 procentech případů, je infekcí borelie, způsobující boreliózu, následuje méně známá, ale rozšířená babezie se 7 procenty. Asi 3 procenta klíšťat jsou infikovaná encefalitidou."

Právě výskyt klíšťové encefalitidy zobrazuje satelitní mapa, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Barevnost označuje, jak velké je v daném místě riziko, od nejnižšího vyznačeného zelenou, přes žlutou a oranžovou, až po nejnebezpečnější červené a fialové oblasti.

© Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Mapa vznikla na základě zpracování družicových snímků. To se na první pohled může zdát kuriózní. "Souvislost je ale zprostředkovaná - přes typy vegetace, respektive klima, které přímo souvisí s výskytem klíšťat v té které oblasti," říká Jan Kolář, vedoucí týmu, který klíšťata monitoruje.

"K tomu jsme měli informace o tom, kde se encefalitida za posledních 10 let nejvíce vyskytovala, a snažili jsme mezi těmito daty hledat souvislost. Výsledkem je právě naše mapa."

Tvůrci mapy ovšem podotýkají, že ukazuje dlouhodobý statistický průměr. Aktuální míra rizika nákazy tak může být odlišná. Přesto může lidem pomoci odhalit místa, kde by si měli dávat obzvlášť velký pozor.

Prevence je hlavní

Nejsnadnější ochranou proti klíšťatům je dobrá příprava na pobyt v přírodě. "Je dobré použít oblečení s dlouhými rukávy, s dlouhými nohavicemi, ideálně světlejší barvy, a exponovaná místa na kůži ošetřit vhodným repelentem," vysvětluje lékař z očkovacího centra Avenier Jan Dvořák.

"Po příchodu třeba z lesa je pak nutné se prohlédnout, ideálně navzájem, a vyklepat oblečení, ve kterém jsme přišli." A pokud na sobě klíště skutečně najdeme, je důležité dodržet správný postup jeho extrakce.

"Nejlepší postup je vydesinfikovat místo, kde je klíště přisáté, a desinfekci nechat tři až pět minut působit," říká Dvořák. "Následně je vhodné vhodné vzít pinzetu, uchopit klíště co nejblíže ke kůži a viklavým pohybem ho vytáhnout."

Rozhodně ale nemá cenu klíště otáčet ve nebo proti směru hodinových ručiček: "Nemá v sacím ústrojí žádný závit. Nedoporučuje se ani ho jakkoliv hmoždit či dusit olejem. Všechno to může způsobit, že klíště 'vymáčkne' zbytek obsahu do nás a tak vlastně zvýšíme riziko nákazy."

Michal Zlatkovský, Kristýna Křupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme