Ministerstvo navrhuje až 10 let vězení za falešné důkazy a svádění ke lži, advokáti jsou proti

Když u soudu zalže svědek nebo znalec, riskuje tím vězení. Když se ale nepravdou hájí obžalovaný, má na to zákonné právo. Třeba i za cenu toho, že soudu předloží padělané dokumenty. Částečně tomu má zamezit nový paragraf maření spravedlnosti, o jehož přijetí se teď přou poslanci sněmovního ústavně-právního výboru. Návrh, který přináší ministerstvo spravedlnosti, kritizuje Česká advokátní komora. Soudci a státní zástupci ho naopak vítají.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: Keith Allison/Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic | Zdroj: Pixabay

Dokument s padělaným podpisem, antedatovanou smlouvu nebo třeba upravené fotografie. To všechno teď může obžalovaný soudu beztrestně předložit jako důkaz. Nově by mu za to ale mohlo hrozit až desetileté vězení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za maření spravedlnosti by hrozilo až deset let vězení, navrhuje ministerstvo. Podrobnosti zjišťovala Evelyna Kulíšková

„Trestného činu maření spravedlnosti se dopustí také ten, kdo podplatí nebo navede svědka, aby křivě svědčil bez ohledu na to, zda k tomu skutečně dojde. Zavedení nového trestného činu vyplývá z požadavků Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvy OSN proti korupci,“ vysvětluje Radiožurnálu Alžběta Šírková z ministerstva spravedlnosti.

Návrh ale naráží na nevoli v odborných kruzích. Podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola je v rozporu s principem právního státu.

Lidé v domácím vězení se dočkají elektronických náramků, na nepovolený výlet je upozorní mobil

Číst článek

„Kdybychom řekli, že lhát se nesmí, anebo v tomto případě, že se nesmí předkládat padělané listiny, tak obviněný může mít problémy, když někdo řekne: 'Ty jsi tady lhal.' Ale pokud se společnost rozhodne, tak obvinění budou říkat jen to, co budou schopni prokázat jako pravdu. Ale to se vracíme do inkvizice,“ vysvětluje svůj postoj Sokol.

Skeptický je i profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. Nový paragraf podle něj skutečně omezuje právo na obhajobu a z části také opakuje už platná pravidla.

„Český legislativec si zjednoduší práci tím, že opíše skutkovou podstatu z evropské směrnice, aniž se zamyslí, jestli už trestní postih není uskutečňován naším trestním právem,“ doplňuje.

Bez námitek, hlásí Nejvyšší státní zastupitelství

Naopak podle viceprezidenta Soudcovské unie Petra Černého by navrhovaná úprava mohla snížit riziko justičních omylů.

„Jestli obviněný bude navádět svědka, aby křivě svědčil, opatřoval oponentní znalecké posudky, které budou pokřivené, tam bych ho klidně postihl,“ říká Černý.

Bez námitek pak úpravu přijímá Nejvyšší státní zastupitelství. Návrh novely trestního zákoníku projednává sněmovní ústavně-právní výbor. Než ale poslanci rozhodnou, jestli materiál doporučí plénu ke schválení, proberou ho do konce dubna ještě s právními experty.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme