Zpráva Benešové o stíhání na objednávku existuje. Hrad ji zveřejnit nechce, i když má souhlas ministryně

Všichni o ní mluví, nikdo ji neviděl – až nyní se potvrdilo, že skutečně existuje. Řeč je o analýze, kterou pro prezidenta Miloše Zemana vypracovala současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). V dokumentu došla k závěru, že v Česku je možné si objednat trestní stíhání. Radiožurnál proto požádal kancelář prezidenta o poskytnutí materiálu na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Hrad to třikrát po sobě odmítl.

dokumenty Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radiožurnálu se nepodařilo získat analýzu ministryně Benešové (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Já jsem hovořil s Marií Benešovou a ta říkala, že má konkrétní dokumenty o tom, že si u nás lze objednat trestní stíhání,“ řekl prezident Miloš Zeman 21. března v televizi Barrandov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o dokumentu Benešové

Prvního dubna následoval článek Deníku N, kde Benešová ještě coby poradkyně prezidenta pro oblast justice uvedla, že analýzu vypracovala pro potřeby Pražského hradu a předala ji prezidentovi.

Na dokument se ptali o měsíc později novináři, když novou šéfku spravedlnosti uváděl do úřadu premiér Andrej Babiš (ANO). „Paní ministryně nikdy žádnou analýzu nedělala, jeden novinář napíše lež a všichni to opisujete. Tak to přestaňte opisovat, vážení,“ řekl premiér.

K tomu, zda tedy dokument existuje, nebo ne, se poté Benešová vyjádřila: „Analýza to nebyla. Byla to klasická oponentní zpráva k tématům, která se projednávají v Lánech. Zmínila jsem tam pár jevů, které považuju za závažné a jsou novum – a to je trestní stíhání na objednávku. To byla celá slavná analýza,“ řekla s tím, že jde o tři věty, které se týkají kauz Beretta a Neograph.

První případ se týká úniků ze spisů a iROZHLAS.cz ho podrobně zmapoval zde. Ve druhém jde o údajné tunelování papírny Neograph, v níž jako obžalovaný figuroval Vladimír Sitta, svědek proti Ivu Rittigovi v kauze předražených jízdenek. Sám Sitta své stíhání chápal jako pomstu, loni ho vrchní soud pravomocně zprostil obžaloby

Hamáček: Analýza Benešové o možnosti objednat trestní stíhání by měla být veřejná

Číst článek

Dokument pro prezidenta obsahující zmínky o těchto případech Benešová zveřejnit odmítla a odkázala na Pražský hrad. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček však reagoval podobně.

„Nejde o materiál určený ke zveřejnění,“ napsal Radiožurnálu a dodal, že dokument Benešová pro prezidenta vypracovala zdarma. „Neúčtovala si nic. Můžete být v klidu,“ dodal. Obsah komentovat odmítl. 

Tři žádosti

Radiožurnál prezidentskou kancelář požádal o dokument na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Stalo se tak ještě předtím, než byl jasný jeho přesný název. Dvě žádosti hradní právníci odmítli s tím, že Hrad ani prezident takový dokument nemají.

„Žádná analýza na toto téma pro prezidenta republiky vypracována nebyla,“ píše se v jednom z odůvodnění podepsaným ředitelem odboru legislativy a práva Václavem Pelikánem. Dokument ale existuje, pouze nemá v názvu slovo „analýza“. 

‚Mohu to vyloučit.‘ Nejvyšší státní zástupce odmítl tvrzení Benešové, že si lze objednat trestní stíhání

Číst článek

Třetí žádost reportéra Radiožurnálu už proto byla méně konkrétní, aby nedávala prostor k manévrování se slovy. V předchozích žádostech se totiž žádalo konkrétně o právní analýzu či oponentní posudek. Potřetí byly formulace obecnější, reportér žádal o „poskytnutí dokumentu, který pro prezidenta republiky Miloše Zemana zpracovala Mgr. Marie Benešová pro účely jednání expertního týmu k tématu spravedlnosti, které se konalo v břenu 2019.“

I tuto žádost ale Hrad zamítl. Důvodem bylo tentokrát to, že Benešová nesdělila souhlas s poskytnutím zprávy. „Pokud Marie Benešová žadatelem zmíněný materiál vytvořila, vztahuje se na tento případ § 11 odst. 2 písm. a) zákona 106/1999 Sb., podle něhož povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,“ stojí doslova v odpovědi. 

Souhlas Benešové

Jenže prezidentská kancelář se vůbec Benešové na souhlas se zveřejněním dokumentu neptala, jak potvrdila ministryně Radiožurnálu v SMS zprávě. Nakonec odpověděla i na otázku, jestli by souhlas dala.

,Jen pro prezidenta.‘ Benešová odmítla zveřejnit svou zprávu o tom, že je v Česku možné objednat stíhání

Číst článek

„Souhlas klidně můžu dát, ale záleží na objednateli, a tím byl pan prezident, takže tam se ptejte,“ uvedla Benešová.

Podle autora informačního zákona Oldřicha Kužílka tedy Hrad svým postupem udělal chybu: „Tento způsob odmítnutí informace je podmíněn tím, že povinný subjekt se dotáže toho, kdo mu předal tuto informaci, jestli by souhlasil s poskytnutím. A teprve, když on řekne, že ne, tak odmítne,“ popisuje.

„V tomto smyslu je rozhodnutí vadné, je potřeba se proti němu odvolat, nadřízený orgán by ho měl zrušit a vyjasnit tuto otázku,“ doplňuje.

Kužílek připomíná, že i podle judikatury Nejvyššího správního soudu měla prezidentská kancelář Benešovou aktivně oslovit. Proč to neudělala, šel zjistit Radiožurnál na Pražský hrad osobně.

Obstrukční chování

Spis reportérovi ukázal přímo ředitel odboru legislativy a práva Václav Pelikán. Potvrdil i to, že dokument opravdu existuje, ale jmenuje se jinak. „Jedná se o oponentní zprávu,“ vysvětlil důvod, proč první dvě žádosti zamítl – nebyl totiž použit doslovný název. K té třetí řekl, že nepovažoval za nutné ministryni žádat o souhlas se zveřejněním dokumentu. 

Divadlo a předvolební kampaň, komentuje Babiš demonstrace proti ministryni Benešové

Číst článek

Radiožurnál se tedy znovu zeptal prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, jestli dokument za nových okolností zveřejní. Mluvčí v úterý odpoledne odpověděl, že prezident se k tomu vyjádří ve čtvrtek v televizi Barrandov. 

Kužílek postup Hradu při vyřizování žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím považuje za obstrukční. Navíc dodává, že ochrana informací ministryně měla jít v tomto případě stranou.

Nejvyšší správní soud totiž v minulosti opakovaně řekl, že vždy záleží na okolnostech. „V tomto případě, s ohledem na dlouhodobé veřejné působení autorky, její aktuální jmenování do funkce ministryně, na postavení prezidenta a to, že požadovaná informace je předmětem zásadní veřejné diskuse ve vztahu k trestnímu stíhání předsedy vlády, měl informaci poskytnout,“ říká.

Doplňuje, že Pražský hrad mohl po poradě s Benešovou některé pasáže o dalších osobách začernit. To z důvodu, aby se Benešová vyhnula případným žalobám pro pomluvu nebo křivé obvinění.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme