Mars se příblíží k Zemi. Podmínky ke sledování jsou nejpříznivější za posledních 49 let
Po dvou letech se Mars opět přiblíží k Zemi - a to na vzdálenost 62 milionů kilometrů. Jde o třetí nejbližší přiblížení od roku 1971 a až do roku 2035. Takto blízko bude opět až za 15 let, kdy nastanou obdobně příznivé podmínky k pozorování této planety. 14. října se pak planeta dostane do takzvané opozice se Sluncem - jedno těleso zapadá, zatímco druhé vychází. Mars tak bude pozorovatelný po celou noc.
Mars se v úterý přiblíží Zemi na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů, bude tak nejblíže až do roku 2035. Maximální přiblížení nastane v 16:19 SELČ. Ze 13. na 14. října se pak rudá planeta dostane do opozice se Sluncem, což znamená, že bude na opačné straně oblohy než Slunce. Takže zatímco bude zapadat, Mars se vydá na svou cestu po noční obloze a bude tak pozorovatelný po celou noc. I proto jsou podmínky pro pozorování letos příznivé.
Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR, sdělil Radiožurnálu, že podmínky k jeho sledování jsou nejpříznivější za posledních 49 let. „Známe to z praxe. Když je něco blíž, tak je to prostě větší. Planeta má teď v dalekohledech větší úhlový průměr, je to prostě větší kotouček. A tím pádem na ní vidíme větší podrobnosti než před rokem a než třeba za rok.“
Evropská sonda objevila na Marsu nová podzemní jezera, pravděpodobně jsou slaná
Číst článek
Suchan také uvedl, že pozorování bude snazší díky výšce, ve které se nyní planeta nachází. „Planeta se při svém největším přiblížení bude nacházet v souhvězdí Ryb a nad naším územím vystoupá do výšky více než 45 stupňů nad obzorem. Díky této výšce bude pozorování výrazně snazší než při minulé opozici v roce 2018, kdy nízká výška na obloze a navíc velká prachová bouře na planetě neumožnily sledování detailů na povrchu,“ doplnil. Podle Suchana lze už pouhýma očima rozpoznat načervenalý odstín Marsu. Dodal, že dobré podmínky pro pozorování potrvají několik dalších týdnů.
Astronom a fotograf Petr Horálek uvedl, že Mars je nyní po Slunci, Měsíci a Venuši čtvrtým nejjasnějším objektem oblohy. „Už středně velkým hvězdářským dalekohledem jsou na něm pozorovatelné útvary jako polární čepička nebo terénní oblasti s rozdílnou odrazivostí,“ upozornil. Horálek řekl, že opozice Marsu se Sluncem připadá na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut světového času. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.
NASA vyšle na Mars vozítko k prozkoumání stop života na planetě. Děti mu vybraly jméno Perseverance
Číst článek
Horálek také připomněl, že letošních podmínek využil úřad NASA, který v červenci k Marsu vyslal vozítko Perseverance (Vytrvalost). To by mělo do cíle dorazit 18. února 2021 a po dosednutí pátrat po případných stopách někdejšího života.
Mars obíhá okolo Slunce po protáhlé eliptické dráze. V bodě takzvaného přísluní, tedy nejblíže u Slunce, bývá podle Horálka ve vzdálenosti 206,6 milionu kilometrů, v odsluní o 42,6 milionu kilometrů dále. I Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a rozdíl mezi přísluním a odsluním je asi pět milionů kilometrů.
„Nasčítáním těchto rozdílů tak kolísá i minimální vzdáleností Země od Marsu v době tzv. opozic - tedy když je Mars na opačné straně oblohy než Slunce a tedy v bodě největšího přiblížení se Zemi. Tato vzdálenost se pohybuje mezi 55,8 a 101,3 milionu kilometrů,“ popsal Horálek.
Zatím poslední velká opozice byla 27. července 2018, kdy se Mars přiblížil na vzdálenost 57,8 milionu kilometrů. Do konce století se odehrají ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097. Největší přiblížení od roku 2003 nastane 29. srpna 2287, kdy bude Mars 55,7 milionu kilometrů od Země.
