Hejtman Kuba: Jednání o pomoci krajů afghánským přesídlencům by se měla vést za zavřenými dveřmi
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už v pondělí deklaroval, že se chystá sejít s hejtmany a projednat s nimi možné uplatnění Afghánců, které se na naše území podařilo dopravit celkem třemi lety armádního speciálu. „S Martinem Kubou (ODS) chci mluvit o tom, zda je možné do toho zapojit kraje a obce,“ plánuje vicepremiér. Ke čtvrtečnímu dopoledni čeká v české karanténě na 180 uprchlíků před Tálibánem.
Zatím nicméně není jasné, kolik z nich bude chtít v České republice zůstat trvale. O tom mají rozhodnout sami v následujících dnech.
Kuba: Chápu, že se dnes politika dělá na sociálních sítích, ale pojďme se chovat profesionálně
Také proto jsou podle jihočeského hejtmana a předsedy Asociace krajů Martina Kuby Hamáčkovy výroky na toto téma předčasné. „Celé to postavil do situace, že já dva dny neodpovídám na nic jiného a všechna média strašně zajímá, jak to vlastně v těch krajích uděláme,“ stěžuje si.
Kuba upozorňuje, že jednání o pomoci krajů afghánským přesídlencům by se měla vést za zavřenými dveřmi a ne na sociálních sítích a v médiích.
„Pro Evropu a celý západní svět to může být poměrně výrazné bezpečnostní riziko a já velmi varuji, abychom se tu teď předháněli v siláckých výrocích, kolik si těchto lidí kdo vezme do jaké čtvrti, kde přesně budou bydlet, kam budou chodit do práce a kdo budou jejich sousedi.“
Do zemí kolem Afghánistánu, nebo do Česka?
Kolik afghánských občanů nakonec bude hledat nový domov za hranicemi své vlasti, závisí hlavně na tom, jak se nyní zachová Tálibán, domnívá se poradce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro migrační politiku Jan Schroth.
„V této chvíli je složité říkat, kdo bude, nebo nebude mít nárok na mezinárodní azyl nebo doplňkovou ochranu,“ říká a připomíná, že mezinárodní právo nařizuje posuzovat každý případ individuálně.
„Pokud bude ale v Afghánistánu platit právo šaría, tak lze předpokládat, že většina zemí by například ženám azyl dávat měla,“ konstatuje.
Schroth ale upozorňuje, že Česká republika nikdy v minulosti cílem afghánské migrace nebyla a velmi pravděpodobně jím nebude ani v budoucnu:
„Absolutní většina uprchlíků i v minulosti šla hlavně do okolních zemí, Afghánci mají své diaspory ve více než sedmdesáti státech.“
Tato slova potvrzuje politolog z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Slavomír Horák, který uvádí, že nejčastější cílovou destinací utečenců z Afghánistánu jsou sousední Írán a Pákistán.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Burdy a Martina Matějky.
