OBRAZEM: Stovky masek, spousta jídla a pálenek. Podívejte se, jak se po Česku slaví masopust
Po celé zemi budou o víkendu ulicemi měst a obcemi procházet průvody masek, které jsou součástí masopustních oslav. K největším patří už 156. průvod v Milevsku, který je na státním seznamu tradiční lidové kultury. Název masopust odkazuje na náboženský původ tohoto několikadenního lidového svátku. Masopust, spojený kromě masek třeba se zabijačkami, končí na Popeleční středu, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi.
Milevský masopust
Více než sedm stovek masek v sobotu prošlo Milevskem na Písecku, kde se konal 156. masopustní průvod. Letos se někteří účastníci zaměřili na téma olympijských her. ČTK to řekl předseda maškarního sdružení Karel Procházka. Milevský masopustní průvod je zapsaný v České knize rekordů. V minulosti se ho účastnilo i více než 1200 masek.
„Ale kapacita kolem těch sedmi osmi stovek je odpovídající. I tak je průvod dlouhý a dá se říci, že jsme něco jako národní kulturní památka,“ uvedl Procházka.
Dodal, že téma letošního masopustu se nabízelo. V pátek začaly olympijské hry a navíc jedna účastnice má vazbu na Milevsko. „Je to Karolína Erbanová, jejíž maminka bydlela v Milevsku a byla mojí spolužákyní ve škole,“ řekl Procházka.
Milevské maškary se vyvinuly ze středověkých lidových her. Většina masek není koupená v obchodech, lidé si je sami vyrábějí. Mezi typické patří holiči či bába s nůší poprvé zmiňovaná v roce 1910, v Praze chodila již v roce 1741. Jinou výraznou maskou je Bakus, který bývá oblečen do oděvu vycpaného hrachovinou a vozívá se na káře na konci průvodu.
Masopustní veselí v Praze
Stovky lidí se v sobotu zúčastnily masopustního veselí v centru Prahy. Do průvodu masek, který prošel z Hradčan přes Malou Stranu na Kampu, přišli nejen Pražané, ale i lidé z dalších českých a moravských měst a přidávali se i zahraniční turisté. Na Kampě pak následovala masopustní veselice s hudbou a tradičními dobrotami, které doplnily nápoje konzumované při zastávkách průvodu v malostranských hostincích. Lidí v průvodu bylo tolik, že v jednu chvíli zaplnili celou Nerudovu ulici od Hradu až na Malostranské náměstí.
Průvod se vydal po poledni od vyhlášené hospody U Černého vola na Loretánském náměstí. Někteří jeho účastníci byli vystrojeni tradičně, takže v průvodu nechyběl medvěd, kobyla, ženich s nevěstou, smrtka, kominík, bába s nůší či biřic. Mezi účastníky byli ale také lidé převlečení za jiná zvířata jako třeba za gorilu nebo mezi malými dětmi dnes oblíbeného jednorožce. Mnozí se ale jen prostě přestrojili do toho, co našli, tak, aby překročili rámec všedního dne a užili si společné veselí. To by právě masopustem mělo skončit a vystřídat by je mělo čtyřicetidenní období půstu, klidu a rozjímání před Velikonocemi.
Průvod Prahou v sobotu provázely i povozy, jeden s historicky oděnými hasiči, na jiném jeli muzikanti a zpívali staropražské písničky. Do Prahy se na masopust sjeli i lidé z okolních či vzdálenějších měst. Mladý kominík a kominice přijeli až z Telče a jak řekli, líbil se jim až venkovský ráz pražského masopustního veselí. Inspiraci k převleku jim prý dali rodiče, kteří před týdnem byli za kominíky na masopustu doma.
Obnovená tradice v brněnské Líšni
Rej tradičních i moderních masek v sobotu přilákal do brněnské městské části Líšeň stovky lidí. Nadšenci tam v roce 2012 obnovili tradici masopustních oslav. Letos se v průvodu kromě medvěda, smrtek a dalších fašankových masek objevil také třeba traktor.
„V čele jdou v charakteristickém uspořádání stárci a stárky z hodů předchozího kalendářního roku, pro něž je to současně vyvrcholení a završení jejich stárkovského úřadu, protože po ostatcích budou zvoleni stárci noví. K vidění jsou zimní krojové varianty,“ popsala tradiční řazení průvodu Pavla Dombrovská z Divadla Líšeň, které se na organizaci masopustu podílí.
Za krojovanou chasou a dechovou hudbou v průvodu chodí maškary. Na pouliční slavnost naváže tancovačka, v noci pak v Líšni pochovají basu, symbol konce bujarého masopustu.
Fašank, masopust nebo také končiny jsou různá označení pro období před půstem trvajícím do Velikonoc. Průvod maškar spojený s bujarým veselím přežívá jako stará tradice na mnoha místech v Čechách i na Moravě.
Znovuobnovené líšeňské oslavy navazují na masopusty z 18. a 19. století. Dochoval se "ostatkový protokol" a texty a noty starých masopustních písní. Nápad obnovit slavnost, která je po hodech druhou velkou událostí místního života, vzešel před lety od Josefa Trávníčka z Národopisného souboru Líšňáci. Ten také určil koncepci propojením krojované a maškarní části do jednoho dne. V minulosti chodily maškary až druhý den.
Masopustní rej v Zákupech
Veselý masopustní průvod prošel už podesáté městem Zákupy na Českolipsku. Obnovená tradice v sobotu do centra přilákala desítky lidí. Průvod maškar nejprve vyvlekl z radnice spoutaného starostu, aby od něj pod hrozbou stětí vymohl klíče od města. Starosta pak rád klíče od města i vládu nad ním pánu Masopustu na 24 hodin předal. Pak už rozverný průvod za doprovodu bubnu vyrazil na obchůzku městem, aby vyjedl a vypil hospodáře, město vyčistil a nezbedů zbavil.
„Masopust by měl mít na sobě nějakých 365 hadříků nebo třásní, které si ti hospodáři, když se chodí po městě, odtrhávají a dávají si je domů. Mělo by jim to zajistit dobrou úrodu a pohodu bez nemocí během celého roku,“ řekl Miloš Pacholík z Divadelního spolku Havlíček, který v roli Masopusta sobotní průvod vedl. „Masopust má taky za úkol trošku kočírovat ty maškary, aby nedělaly moc velkej virvál. Musí to být pod kontrolou, protože jinak by nám starosta ten klíč nedal, jedině přes mrtvolu,“ poznamenal.
