Matiční jezero v Pardubicích sevřely vaky s vytěženým bahnem. Nezvyklá metoda má ve vodě obnovit život
Odbahňování Matičního jezera v Pardubicích po zimní pauze pokračuje další etapou. Unikátní plovoucí bagr od loňského léta odsával sedimenty do speciálních pytlů, které mají zpevnit břehy. Je to metoda, která se zatím v Česku moc nepoužívá.
Revitalizace celé vodní plochy skončí v listopadu, začala na podzim 2018. „V loňském roce odsála firma provádějící revitalizaci ze dna jezera 2860 metrů krychlových sedimentů, letos v dubnu a srpnu to bude podobné, vaky s bahnem vytvoří další vrstvu zpevněných břehů,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
V současné době lemuje břehy jezera pět metrů široký černý had. Desítky metrů dlouhé černé vaky s uloženým sedimentem budou po dokončení prací naskládané až ve třech vrstvách, aby splynuly s okolní výškou terénu. Nakonec je přikryje vrstva zeminy. Po vytvoření nových břehů přijde na řadu jejich modelace a výsadba zeleně.
„Před zahájením revitalizace byla jeho hladina již prakticky zarostlá stulíkem, utlačujícím lekníny, které bývaly ozdobou vodní plochy,“ uvedl náměstek primátora s tím, že pokud by nános bahna nebyl odtěžen, jezero by mohlo zaniknout.
Unavené jezero
Odborná firma pracuje na vytěžení přibližně 40 procent nánosů, čímž obnoví život v jezeře a stabilizuje břehy poškozené erozí. Práce jsou rozdělené na dvě etapy, aby co nejméně rušily živočichy, například ohroženého skokana skřehotavého a zeleného.
Rybáři bojují se suchem i v zimě. Na Pardubicku vyschly přítoky některých rybníků
Číst článek
V jižní části jezera odborná firma sediment nechá, tvar a strukturu dna upraví tak, aby vznikly vhodné podmínky pro ryby a obojživelníky, ale i pro vodní ptactvo.
„Pardubice plánovaly vyčištění Matičního jezera dlouhé roky. Až v roce 2018 město získalo na odbahnění dotaci. Celková cena by neměla překročit 20,2 miliony korun, z toho 17 milionů pokryjí evropské dotace,“ dodal Nadrchal.
Jezero má plochu přibližně 20 000 metrů čtverečných a vzniklo v roce 1910 oddělením slepého ramene Chrudimky. Od té doby se na dně ukládalo bahno a sedimenty a hladina zarůstala stulíkem. Radnice hledala řešení velmi dlouho, nakonec zvítězila varianta nechat bahno v pytlích.
