Matky-vysokoškolačky by za prodloužení studia možná nemusely platit
Matky-studentky by možná nemusely platit za prodloužení studia a zůstaly by jim studentské výhody. Změna, kterou navrhuje část poslanců za TOP 09, je součástí novely vysokoškolského zákona. Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko.
„Jde o to, že v případě, že v době studia má studentka dítě, tak si může jednak prodloužit studium, za které nebude platit. A potom si může sama zvolit režim studia tak, aby jí to umožňovalo naplňovat jak mateřské, tak studijní povinnosti,“ vysvětlila smysl návrhu poslankyně za TOP 09 a předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová.
Důvodů pro to, aby studentkám, které jsou zároveň matkami, zůstaly studentské výhody, je podle ní několik. Například ten, že matky-vysokoškolačky jsou znevýhodněny oproti matkám, které pracují.
„Toto je první moment, který bychom měli doladit. Za druhé, máme zájem na tom, aby studentky-vysokoškolačky neodkládaly mateřství z důvodů ryze materiálních. A za třetí, je to propopulační opatření, které by mělo podpořit porodnost vzdělaných žen, které se připravují na svoji profesi,“ uvedla Putnová v Ozvěnách dne.
O tématu jsme v Ozvěnách dne mluvili s poslankyní TOP 09 Annou Putnovou a náměstkem ministra práce a sociálních věcí Davidem Kafkou
Zásadní námitky proti tomu, aby se takto pomohlo studujícím matkám, nemá ani ministerstvo práce a sociálních věcí. V celé věci ale vidí možný rozpočtový problém.
„Liberalizace by byla určitě zjednodušením a byla by správná, čili aby si maminka mohla opravdu volit jak délku rodičovské dovolené, tak i výši rodičovského příspěvku. Má to ovšem jeden drobný háček, a ten se jmenuje drobný rozpočtový problém,“ upozornil náměstek ministra práce a sociálních věcí David Kafka.
„Částka, která je určena na rodičovský příspěvek, je 220 tisíc, ať si ji člověk vyčerpá během dvou let, tří nebo čtyř. V tom se to nemění, to je rozpočtově neutrální. Ale přijmeme-li jakousi hypotézu, která je dost pravděpodobná, že by si ty maminky volily na začátku rodičovské dovolené vyšší příspěvek než na konci, tak by se při zavedení tohoto opatření zvýšily nároky na státní rozpočet. Zatímco za dva nebo tři roky by nárok na peníze ze státního rozpočtu byl potom menší,“ poznamenal náměstek MPSV.
