Média diskutují o pravidlech používání vulgarismů

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání poslala dopis společnosti, která provozuje například rádio Evropa 2, a upozornila v něm na konkrétní vulgarismy v éteru. Rozpoutala tím diskusi, jaká slova patří do rozhlasového a televizního vysílání a jaká by se tam ocitnout neměla.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

radio

radio | Foto: Fotobanka stock.xchng

Předsedkyně Rady Kateřina Kalistová vysvětluje, že postupovala pouze v souladu se zákonem: „V roce 2006 se poslaneckým pozměňovacím návrhem dostalo do zákona ustanovení, které ve zkratce hovoří o tom, že v televizích a rozhlasech je zakázáno používat vulgarismy a nadávky.“

Radu podle ní upozornil posluchač na vulgarismy, které zazněly ve vysílání, a po provedení monitoringu se stížnost potvrdila.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vulgarismech v médiích diskutovali v Ozvěnách dne Kateřina Kalistová z RRTV a předseda PEN klubu Jiří Dědeček

„Rada vydala upozornění, kde musí provozovateli vysvětlit, jaká úvaha ji vedla k tomu, že určitá slova podřadila pod vulgarismy. Je tam obsahové vysvětlení vulgarismů a jejich rozřazení do skupin. Jedná se pouze o sémantický rozbor, v žádném případě o taxativní výčet,“ ohrazuje se Kalistová námitkám, že jde o seznam zakázaných slov.

Upozornila však také na to, že dopisem nehrozí rádiu žádné sankce, i kdyby tyto výrazy opakovalo každé ráno.

„Úroveň jazyka ve sdělovacích prostředcích asi dosáhla takové míry, že to nějakou reakci vyžaduje. Jsem obecně velmi zděšen tím, jak se lidé v médiích vyjadřují, a nemyslím jen hosty,“ uznává nutnost zákroku předseda PEN klubu Jiří Dědeček.

Podle jeho názoru však vulgarismy nejsou největším jazykovým prohřeškem: „Vadí mi nedokonalé využívání zvratného ‚svůj‘ v češtině, které jako by vymizelo. Vadí mi špatná práce s množným číslem středního rodu – ‚ta města‘, nikoli ‚ty města‘. V tomto jazykovém zaplevelení jsou pro mne vulgarismy drobnost.“

Graffiti nemohou mluvit jako schovanky

Kalistová upozorňuje, že Rada má povinnost ze zákona tyto záležitosti řešit. „Nám bohužel nic jiného nezbývá, zákon takhle mluví. K filmu Gympl jsme dali upozornění, že obsahuje vulgarismy, ale samozřejmě si nemyslíme, že lidé z prostředí graffiti by měli mluvit jako schovanky. To ustanovení je samozřejmě sporné, ale my se jím musíme řídit.“

„Problém přichází vždy shora. Špatný ředitel si vybere špatné spolupracovníky a ti si potom zvou špatné hosty a hovoří špatným jazykem. Je to potřeba řešit osobní kultivovaností než nějakým nařízením. Alespoň ve veřejnoprávních médiích bych dbal, jací redaktoři budou zváni ke spolupráci,“ apeluje Dědeček.

Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme