'Bič' zatím nešlehl. Obávaná novela zákona o pomluvě na média zatím nedopadla
Vyvolala spor o to, jestli nepovede k likvidaci nepohodlných médií. Řeč je o novele, které umožnila stíhat právnické osoby za pomluvu. Trestem za ni může být i zákaz činnosti. Zatím ale policie žádné sdělovací prostředky v této souvislosti stíhat nezačala.
Bič na média. Takovou přezdívku získala v roce 2016 novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Právě ty umožnila nově trestat za pomluvu. Největší rozruch vzbudila novinka při projednávání v Senátu.
„Někteří politici jsou velmi rádi, protože říkají, konečně to na ta média dopadne, ona o nás někde špatně psala, nebo špatně mluvila,“ přel se tehdy senátor Jaroslav Kubera z ODS s Miroslavem Antlem za ČSSD. „Ne, slušná média se nedopustí trestného činu pomluvy, protože prostě nepustí něco, co není verifikováno z dalších zdrojů,“ odporoval mu tehdy Antl.
'Hanba, otevřete brány,' volali lidé před Pražským hradem. Demonstrovali za svobodu slova a médií
Číst článek
Proti trestnosti pomluvy se postavila i Unie vydavatelů, která varovala před omezením svobody tisku. Sdružení pro internetový rozvoj se zase obávalo cenzury. Zatím ale v praxi takový dopad nezaznamenalo.
„Lze si představit takový důsledek do budoucna v případě, že by některý rozsudek byl vnímán problematicky. Potom lze uvažovat o tom, že by se média mohla chovat více autocenzurně. V souvislosti s trestní odpovědností právnických osob došlo k nárůstů tlaku, ale ne specifiky s tím trestným činem pomluvy,“ řekla Radiožurnálu jeho mluvčí Tereza Tůmová.
Trestem může být pokuta, ale taky zákaz činnosti. Za zhruba rok a půl, kdy novinka platí v praxi, policie neobvinila kvůli pomluvě ani jednu právnickou osobu. Uvedlo to Nejvyšší státní zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti kvůli tomu žádné změny nechystá.
„Skutečnost, že pro některé trestné činy nejsou právnické osoby aktuálně stíhány, není důvodem pro změnu zákona. Ostatně trestný čin pomluvy není příliš frekventovaný ani u fyzických osob - například v roce 2016 bylo pro tento trestný čin odsouzeno pouze 21 osob a není to důvodem, proč by měl být ze zákona vypuštěn,“ říká mluvčí resortu Jakub Říman.
Obdobně to vidí i poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Právě na jeho návrh sněmovna pomluvu do zákony přidala.
Potřebujeme veřejnoprávní facebook, pryč od trhu, efektů a emocí, říká průzkumník fake news
Číst článek
„Mnoho lidí o tom ani ještě neví, že to je a až přijde první žaloba, stíhání právnických osob, tak může přijít lavina podávání trestních oznámení. Trestní právo je až to poslední, které je v té řadě. Pokud dojdou ty pomluvy, které se dopustí právnická osoba vůči komukoliv, do té roviny trestně právní, tak má být postižena jako kdokoliv jiný.“
Podle poslance ANO Martina Kolovratníka bylo přidání pomluvy zřejmě zbytečné. „Kdyby někdo navrhl třeba zrušení tohoto ustanovení, tak bych o tom asi více přemýšlel a myslím si, že toto je v našem právním řádu nadbytečné.“
Od prosince 2016 je možné firmy stíhat za všechny trestné činy kromě výjimek, jako jsou účast na sebevraždě nebo třeba válečná zrada. Za nesmyslné považují rozšíření výčtu pravicová ODS a TOP 09.
„V reálu se stíhá pět skutkových podstat. Byla to přesná ukázka toho, jak se zapleveluje právní řád,“ říká předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS. Zprostit obvinění se firma může, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby spáchání trestného činu zabránila.
