Sebepoškozování a úzkosti. Studující medici jsou pod nadměrným stresem, může za něj i přístup učitelů
Nechutenství, nadměrné pití nebo i sebepoškozování - to jsou problémy, se kterým se potýkají studenti medicíny v Česku. Ukázal to průzkum zdravotnického portálu pomedině.cz. Na osmi lékařských fakultách se do něj loni zapojila skoro třetina všech studentů medicíny - konkrétně 3200. Za stres u mediků podle průzkumu může přetížení, ale také přístup a chování některých učitelů.
Martina studovala lékařskou fakultu v Hradci Králové. První čtyři ročníky hodnotí pozitivně, v pátém roce studia se u ní začaly projevovat těžké deprese. Podle ní je samozřejmé, že je to těžké studium: „Ale když jsem přišla do pátého ročníku a chtěla se začít učit na zkoušku z psychiatrie, tak jsem najednou zjistila, že to jaksi nejde a začal se mi bortit svět.“
Poslechněte si reportáž o nadměrném stresu, se kterým se potýkají studenti medicíny
První na nějakou dobu přerušila studium a nechala se poprvé hospitalizovat, protože chtěla medicínu dostudovat. Když se ale po roce vrátila do školy, stavy se jí ještě zhoršily, a po pokusu o sebevraždu studium ukončila.
Podle výzkumu Čeští medici v nepohodě portálu pomedině.cz nadměrný stres vede u studentů lékařských fakult k somatickým potížím, nadměrnému pití alkoholu a užívání jiných návykových látek. Jak říká hlavní autor výzkumu a onkolog Martin Palička, studenti vystavení nadměrnému stresu jsou až čtyřikrát náchylnější k nedostudování.
„Stejně tak je o 27 procent vyšší riziko, že ti studenti sice dostudují, ale poté s tím titulem MUDr. před jménem odejdou a budou se věnovat něčemu úplně jinému,“ vysvětluje. Dodává, že 73 procent studentů fakult jsou ženy, které se potkávají se šikanou, sexismem, diskriminací a opakovaným ponižováním.
Více stresu v Praze
Hůře než ostatní fakulty v Česku dopadla podle průzkumu 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
V Praze začíná být nedostatek praktických lékařů. Na jednu ordinaci připadá zhruba 1000 dětí
Číst článek
„Jsme velká fakulta. Máme stovky učitelů. Někteří jsou opravdu skvělými odborníky, takže možná jsou třeba uzavřenější nebo méně dostupní studentům. Ale na druhou stranu si nemyslím, že bychom měli učitele, kteří nemají zájem o výuku. Takže je to možná o té komunikaci,“ říká její děkan Martin Vokurka.
Fakulta, jak říká Vokurka, plánuje změny, jak studentům pomoct: „Od září budeme mít doktorku, která bude sledovat komunikaci se studenty, jejich potenciální stížnosti. V té výukové složce pracujeme na tom, aby byla jasně dána kritéria ke zkouškám. Ne, že by nebyla dána, ale chceme, aby byly zcela zřetelné.“
Martin Palička tento postup vítá. Kritizuje ale, že na jedné straně se společnost snaží navýšit počty lékařů, na druhé jim však není schopna studium zpříjemnit. Proto o lékaře přichází ještě dříve, než vůbec dostudují.
