Meningokok. Přišla o nohy, ruce jí zůstaly

Meningokok útočí rychle a zákeřně. Bakterie meningokoku přežívá v nosohltanu zdravého člověka - bacilonosiče a přenáší se kapénkovou formou, většinou kýcháním, kašlem nebo líbáním. Meningokok dokáže zabíjet nebo zanechávat trvalé následky. Jedinou spolehlivou ochranou je přitom očkování. Traduje se, že nejrizikovější skupinou jsou děti předškolního věku a pak mladí lidé ve věku 15 až 20 let. Meningokok může kdykoli napadnout kohokoli z nás.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování

Očkování | Foto: Tomáš Adamec

„Najednou máte na sobě takový fialový fleky a nevíte, co s tím. Voláte doktory, ale člověk je od přírody takový, že nechce obtěžovat, takže se to snažíte zvládnout sám,“ vzpomíná na počátek onemocnění čtyřicetiletá Andrea.

Pak už jí bylo velmi špatně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příběh čtyřicetileté Andrey z Brna, kterou meningokok napadl, zaznamenal Zbyněk Zykmund

Andrea je nyní ve fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích. Špatně se jí mluví, protože ještě nemá zahojený vývod po tracheostomii.

Začalo to vysokými teplotami a nevolností loni na podzim, kdy byla Andrea na víkend v Krkonoších. „Já už jsem nemohla ani chodit, bylo mi špatně, zvracela jsem, měla jsem průjem,“ popisuje počáteční příznaky.

Záchranáři ji odvezli do nemocnice do Vrchlabí. V tu dobu už ale měla rozsáhlou otravu krve způsobenou meningokokem. Nutný byl převoz do nemocnice v Hradci Králové.

„V Hradci mě stabilizovali, protože mi prý odcházely všechny orgány. Vím to z vyprávění. Dali mě tam dohromady, a jak to bylo možné, odeslali mě vrtulníkem do Brna,“ pokračuje ve vyprávění Andrea.

V Brně je šest měsíců. „Což už mi leze na mozek,“ glosuje Andrea s odkazem na každodenní rutinu, stejné tváře.

'Bez rukou bych nechtěla žít'

Andrea sice přežila, meningokok ale její život zásadně změnil. Lékaři jí museli amputovat obě nohy.

„Je to pro mě strašná tragédie, nemůžu se s tím vůbec vyrovnat, a asi mi nezbyde nic jiného, než se s tím vyrovnat,“ dodává pohnutě čtyřicetiletá žena. „Já vím, že nejsem malé dítě, ale je to dost těžké,“

Musela absolvovat mnoho transplantací, přesto se dá říct, že nakonec měla štěstí v neštěstí.

„Měla jsem přijít i o ruce. To se vám přiznám, to už bych nechtěla žít. To už není život,“ přiznává otevřeně Andrea. „Nikdo neví, co je bolest. Až když ji zažijete, tak teprve zjistíte, co to bolest je. Protože to bylo něco strašnýho.“

Teď má Andrea jedno velké přání: „Chtěla bych protézy a chtěla bych se naučit chodit. Nechtěla bych zůstat na vozíčku, protože si myslím, že jsem ještě dost mladá na to, abych seděla na vozíku.“

„Nohy mám uzpůsobené tak, že by to šlo. Teď je to jen o tvrdém tréninku, o rehabilitaci. Prostě by to mělo jít,“ věří oběť meningokoka.

Kvůli dětem. Síly ale mnoho není

„Slibují mi, že bych měla chodit, ale k tomu bych potřebovala strašně síly,“ uvědomuje si.

Ví, že děti ji potřebují: starší Nikol a hlavně malý Adam. To teď Andreu drží při životě.

„Syn má rok a tři čtvrtě a já už jsem ho skoro půl roku neviděla. Viděla jsem ho dvakrát. Nemá maminku. Má tatínka a tatínkovi říká mami,“ popisuje realitu matka.

„Chtěla bych být soběstačná. A strašně bych chtěla být s ním. Strašně po tom toužím. To mi dodává sílu, které mám fakt málo.“

Už brzy by měla Andrea odjet do rehabilitačního centra v Chuchelné, kde se bude učit chodit s protézami. To si vyžádá nemalé náklady. Kdo by chtěl finančně pomoci, je otevřený účet: 5404200634/5500.

Kolem stovky případů ročně

Počet případů onemocnění meningokokem v Česku v posledních letech stagnuje, odborníci ho ale rozhodně nedoporučují podceňovat. Invazivní meningokokové onemocnění má totiž úmrtnost mezi 10 až 15 procenty. Dalším lidem zůstanou po prodělání onemocnění trvalé následky.

„Trvalé následky jsou mnohdy velmi tragické. Meningokok ucpe cévy a tkáň odumře. Dělá to na konečných částech končetin, takže mnohdy ti lidé přijdou o konce končetin a končívá to amputací. Další okruh postižení je hluchota nebo i mentální postižení,“ říká vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Pavla Křížová.

Odborníci doporučují nechat děti předškolního věku a také mladistvé od 15 do 20 let naočkovat. Proti většině typů meningokokového onemocnění existuje očkování, které stojí okolo patnácti set korun. Po sedmi až deseti letech je nutné přeočkování.

Zbyněk Zykmund, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme