Další měsíc. Dezinformační weby zůstanou po dohodě s vládou na české doméně blokované
Ani po měsíci nedošlo k odblokování osmi dezinformačních webů, proti kterým zakročil správce české domény CZ.NIC. Jejich blokaci navíc prodloužil o další měsíc. Informaci serveru iROZHLAS.cz potvrdil ředitel sdružení Ondřej Filip, podle kterého se tak rozhodli mimo jiné po poradě s vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou.
Sdružení CZ.NIC osm takzvaných dezinformačních webů na doméně s koncovkou „.cz“ neodblokuje. Informaci serveru iROZHLAS.cz potvrdil jeho ředitel Ondřej Filip.
Stát odmítá říct, které weby a proč nechal vypnout. Vláda připraví zákon proti dezinfu, Bartoš o něm neví
Číst článek
„Trvá stejný stav, jako od 25. února 2022," odepsal ředitel sdružení Ondřej Filip s tím, že se tak představenstvo CZ.NIC rozhodlo „s ohledem na aktuální vývoj válečného konfliktu a trvalost hybridních hrozeb“.
Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz se měl Ondřej Filip o prodloužení lhůty radit také s novým vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou, který to potvrdil.
„Pan Filip se nás dotázal na stanovisko, tedy jestli vláda stále vidí důvody (pro blokaci dezinformačních webů, pozn. red.) a bylo mu řečeno, že ano. A na základě toho se tedy CZ.NIC rozhodl, že to (dobu blokace dezinformačních webů, pozn. red.) prodlouží,“ řekl zmocněnec Klíma s tím, že by se měla lhůta pro blokaci protáhnout o měsíc.
Ondřej Filip zároveň doplnil, že k rozhodnutí CZ.NIC došlo i na základě dalších konzultací. „Pochopitelně nejenom na základě tohoto doporučení. Našim cílem do budoucna je hlavně nalezení koncepčního řešení problému včetně mediální výuky občanů,“ vysvětlil.
Autonomní rozhodnutí
Jednoznačně ale odmítl, že by při blokaci dezinformačních webů šlo o nějaké direktivní nařízení vlády. „Nic se nezměnilo, je to autonomní rozhodnutí CZ.NIC. Formálně jsme s nikým dalším nekomunikovali,“ řekl Filip s tím, že stále platí, že jde o „mimořádné rozhodnutí v mimořádné době“.
Šlápli jsme na záchrannou brzdu. Dezinformační weby musí dále řešit vláda, říká ředitel CZ.NIC Filip
Číst článek
Šéf správce české domény si stojí za tím, že blokovány jsou pouze webové stránky, které šířily dezinformace související s konfliktem na Ukrajině. „Jiné dezinformace jsme neřešili,“ poznamenal.
O mimořádné situaci mluví také zmocněnec vlády pro dezinformace Michal Klíma. „Vypukla válka, která tomu dala úplně jiné priority, hierarchii,“ vysvětloval.
I když jde podle Klímy o zcela krajní řešení, odmítl, že by šlo o zásah proti svobodě projevu. „Jde o zahraniční propagandu a dezinformace,“ podotkl. Vláda má podle něj k dispozici průzkumy a materiály, které to dokazují.
„Analýz dezinformací existuje celá řada. Vznikla různá oddělení na ministerstvech, která se tím zabývají, analyzují to. Je i celá řada analýz, které vznikají mimo státní sektor, takže myslím, že analýzy máme,“ sdělil.
Přesto už nepočítá s tím, že by blokace i po dalším měsíci pokračovala. „Teď běží ta druhá třicetidenní lhůta. Doufám, že válka do té doby skončí. A i kdyby náhodou neskončila, tak chápu, že tímto způsobem nejde postupovat,“ tvrdil Klíma.
Legislativa jako řešení?
Ondřej Filip, ale třeba i mluvčí vojenského zpravodajství Alžběta Míchalová, se už dříve pro server iROZHLAS.cz vyjádřili, že by se u problematiky dezinformační scény mělo hledat „koncepční řešení“. Jednou ze zmiňovaných možností je vznik nové legislativy, která by měla jasně stanovit, jak proti dezinformacím ze zákona postupovat. Takový zákon totiž v Česku chybí.
Z Facebooku na neregulované platformy. Lidé sdílejí dezinformace o ruské invazi třeba na Telegramu
Číst článek
I Klíma připustil, že blokování dezinformačních webů není po právní stránce jasné. „Věřím, že dojde v brzké době k úpravě legislativy, která by to upřesňovala tak, aby nedocházelo k pochybnostem při podobném postupu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz
Celý proces je ale podle něj v začátcích. „Nemůžu vám v tuto chvíli říct, jak to bude rychle. Analyzuje se a hledají se cesty, jak se má situace řešit,“ vysvětlil zmocněnec.
Novou legislativu podle něj připravuje ministerstvo spravedlnosti a legislativní rada vlády, včetně nového ministra pro legislativu Michala Šalamouna (nestraník za Piráty).
Přesto pirátský vicepremiér vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš ještě v minulém týdnu o vzniku podobné legislativy nevěděl.
„O ničem takovém nevím. Již dnes může v případě, že je porušen zákon, například je někomu vyhrožováno, nebo dochází k nabádání k trestnému činu, věc být předložena k soudu a ten může rozhodnout o předběžném opatření. Je pravdou, že toto není příliš používané. Proto i na úrovni EU prosazujeme principy ‚notify and action‘ pro platformy a snažíme se, aby zákony 21. století byly moderní a vyvažovaly principy ochrany svobody slova s faktickým dodržováním v reálu platných zákonů,“ odepsal Bartoš.
Jak doplnil, je ale důležité, aby se dotyčný autor mohl proti odstranění nějakého obsahu procesně odvolat. Podle Bartoše je důležité prosazovat podobná řešení na evropské úrovni.
