Město výrazně pod cenou prodalo parcely. Rozdělili si je lidé z radnice a jejich příbuzní

  • Město Krupka rozprodalo parcely na stavbu rodinných domů v atraktivní lokalitě na okraji města. Získali je lidé z radnice a jejich příbuzní. O parcely žádali ještě před tím, než město zveřejnilo, že je chce prodat.
  • Město stanovilo cenu 250 korun za metr čtvereční, což je podle realitních makléřů velmi málo. Radnice si sice nechala vypracovat znalecký posudek na odhad ceny, jenže nikoli tržní, ale nejnižší možné ceny.
  • Mluvčí města Milan Křivohlavý označuje námitky makléřů za spekulace. Tvrdí, že cena je přiměřená, a odmítá, že by město někoho zvýhodnilo.

Krupka (Teplicko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výhled ze stavebních pozemků, které město Krupka rozprodalo lidem z radnice a jejich příbuzným | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Z louky na klidném okraji severočeské Krupky je úchvatný výhled na České středohoří a jeho dominantu – vyhaslou sopku Milešovku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Artura Janouška z Krupky

Díky atraktivní poloze rostou v okolí desítky nových rodinných domků. I tady se bude stavět. Pozemek o rozloze více než 10 tisíc metrů čtverečních, který dosud patřil městu, si velmi výhodně a za podezřelých okolností rozdělili lidé z radnice a jejich příbuzní.

Případ začal v lednu 2019. Tehdy si městský úřad v Krupce nechal vypracovat znalecký posudek, který měl stanovit cenu pozemku, který je podle územního plánu určen k výstavbě rodinných domů.

Jenže jak zjistil Radiožurnál, město nezajímala tržní cena, jak je to obvyklé, když chce majitel pozemku vědět, o jak vysokou částku si při prodeji může říct. Město na to šlo z opačné strany. Účelem posudku bylo určit takzvanou cenu administrativní, která stanoví minimální limit, pod který už jít nelze.

‚Změna je průlomová, očekáváme žaloby.‘ Nové velké stavby v Říčanech musejí mít zelené střechy

Číst článek

Osmistránkový posudek vypracovala Marcela Odstrčilová, zkušená 74letá znalkyně, která pracuje jako certifikovaná odhadkyně cen od roku 1987.

„Administrativní cena se obvykle dělala z daňových důvodů jako podklad pro finanční úřad pro výpočet daně z nabytí nemovitosti. Je to minimální cena, za kolik se to může prodat, za méně už ne,“ řekla Odstrčilová Radiožurnálu.

Dodala, že pro krupský městský úřad dělala posudky už mnohokrát a jindy po ní radnice chtěla určit tržní cenu, která bývá i několikanásobně vyšší.

Proč chtěla Krupka zrovna v tomto případě znát cenu administrativní, znalkyně netuší. Výsledkem jejího posudku byla částka 190 korun za metr čtvereční, a radnice nakonec stanovila 250 korun za metr.

‚Cena mohla být i trojnásobná‘

Realitní makléři, které Radiožurnál oslovil, tomu nechtěli uvěřit. „To je divné, ne?“ podivoval se Milan Vršecký z místní pobočky realitní agentury, který realitní trh v Krupce dobře zná.

„Dvě stě padesát korun za metr čtvereční stavebního pozemku, to mně přijde hodně málo. To bych koupil klidně celé, protože to je úžasná, luxusní cena.“

Podobně reagovali i další realitní makléři. „To je vánoční dárek,“ reagoval další místní makléř, jenž nechtěl být jmenován, ale Radiožurnál jeho jméno zná. „To je silně podhodnocené na dnešní dobu,“ dodal a přidal vlastní odhad tržní ceny: „Určitě by se prodal za 800 až 850 korun za metr nezasíťovaný tak, jak to leží.“

Sám by městský pozemek podle svých slov vykoupil i za 600 korun za metr. „A ani bychom se tam nešli podívat. Pak bychom ho prodávali dál a samozřejmě za těch zhruba 800 korun za metr,“ doplnil.

Zaslechla to na radnici

Krátce po stanovení administrativní ceny začaly na radnici chodit žádosti lidí, kteří chtěli koupit část pozemku.

Mezi prvními přišla v květnu 2019 žádost Dany Červenkové a jejího manžela Pavla. Stále to přitom bylo v době, kdy radnice oficiálně nezveřejnila, že se lokalita chystá k prodeji.

Červenková je vedoucí odboru správy města, který prodej pozemku řešil. Žádost tudíž poslala odboru, jemuž šéfuje.

Na dotaz reportéra Radiožurnálu rázně odmítla, že by díky své funkci získala před ostatními lidmi výhodu a informační náskok. „Já jsem si ten pozemek našla sama,“ tvrdí.

Bydlí v domku, který stojí jen zhruba sto metrů od zmíněného pozemku. Odmítá však, že by levnou parcelu chtěla koupit proto, aby ji pak prodala dráž. Prý se skutečně plánuje stěhovat. „Bydlím tady jen s manželem a chceme do menšího.“

Ještě blíž bydlí Červenkové dcera Martina Špatná. V úplně novém domě, který ještě nemá ani hotovou omítku. I ona podala v červnu 2019 žádost o odkup části pozemku pro stavbu rodinného domu. „Do budoucna, pro děti,“ vysvětluje. 

Na dotaz, jak se dozvěděla o levné městské lokalitě, pokrčila rameny: „Na radnici jsem to zaslechla.“ Od koho přesně, to ale neřekla. 

I ona pracuje pro radnici – je koordinátorkou rekreačního střediska ve společnosti Sport Krupka, kterou založilo a vlastní město.

Některé žádosti, které má Radiožurnál k dispozici, vypadaly naprosto stejně, měly stejnou grafickou úpravu, dokonce stejné chyby. Někteří do plánku pozemku zakreslili, kde chtějí mít svou stavební parcelu, a ukázalo se, že jedna přesně navazuje na druhou | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Proč se ptáte?

Následovaly žádosti dalších lidí. V srpnu 2019 ji podala Irena Reichelt, dcera krupského zastupitele za SPD a předsedy finančního výboru Jana Slámy.

Irena Reichelt žije ve Vysokém Újezdu na Berounsku, kde podniká. Vůbec nechtěla prozradit, jak se k informaci o pozemku dostala. „Proč se na to ptáte? To vám teda nebudu odpovídat, na shledanou,“ řekla podrážděně a položila telefon.

Stejně reagoval další žadatel Jan Reichelt, jenž na radnici sice nemá žádnou funkci, je ale členem místní buňky ČSSD, která na radnici vládne. I on bydlí v Krupce ve svém novém domku. „Já se k tomu nehodlám vyjadřovat, je to moje věc,“ řekl. Zavřel za sebou branku, otočil se a zmizel v domě.

Radiožurnál oslovil všechny žadatele. Nikdo nechtěl prozradit, kde informaci o plánovaném prodeji pozemku získal.

Některé žádosti, které má Radiožurnál k dispozici, přitom vypadaly naprosto stejně – měly stejnou grafickou úpravu, dokonce stejné chyby. Někteří do plánku pozemku zakreslili, kde chtějí mít svou stavební parcelu, a ukázalo se, že jedna přesně navazuje na druhou. Žadatelé přitom tvrdili, že se vzájemně neznají.

Posledním žadatelem byla společnost ČEZ Distribuce, která začátkem října 2019 žádala o 40 metrů čtverečních na stavbu trafostanice.

Podle Jana Filipovského z ČEZ Distribuce, který umístění trafostanice domlouval, je jen náhoda, že to bylo právě na tomto pozemku a právě v době, kdy žádali lidé o stavební parcely. „Vytipovali jsme si místo, které nám vyhovuje k propojení sítí. Já ani nevím o ostatních, že tady žádali o parcely,“ řekl Radiožurnálu.

Trafostanice má podle něj sloužit jako záložní zdroj pro napájení větší části Krupky, ovšem potvrdil, že sloužit bude i lidem na zmíněném pozemku. „Až bude vznikat ta nová lokalita, lidé si podají žádost o připojení a my trafostanici dovybavíme, aby bylo možné připojit rodinné domky,“ dodal.

Vyšší cenu odmítli

Právě v té době – přesně 8. října 2019 – rada města Krupky schválila záměr prodeje pozemku. A 18. října byl vyvěšen na úřední desce. Jenže s tím byla podle městské opozice další potíž.

Zastupitel Rostislav Příhoda z hnutí JsmePro! upozorňuje na to, že pozemek byl na zveřejněném plánku vyznačen jako jedna velká plocha a v oznámení stálo, že se prodává celý o rozloze více než 10 000 metrů, nikoli jednotlivé parcely. „Kdo by to koupil celé? Leda nějaký developer,“ namítá Příhoda. 

Senát chce upravit zákon proti praní špinavých peněz. Úřady by měly ověřovat majitele žadatelů o dotace

Číst článek

Na zveřejněný záměr prodeje reagovali opět pouze ti sami žadatelé, kteří projevili zájem už předtím.

Ukázalo se, že na městskou louku se vešly přesně jen jejich parcely, příjezdová cesta a místo pro trafostanici. Na nic dalšího už nezbylo místo.

„Pokud by se přihlásil někdo další, najednou by parcely nebyly pro všechny a muselo by se rozhodnout, kdo je získá. A jak? Dražbou nebo obálkovou metodou. Každopádně by cena mohla vzrůst a myslím, že právě to byl důvod, proč se o záměru prodeje neměli lidé dozvědět,“ míní zastupitel Příhoda.

„Město má sice hodně informačních kanálů, třeba měsíčník Radnice, internetové stránky, oficiální facebookový profil i rozhlas, ale nevyužívá je. Myslím si, že některé informace se k občanům nedostávají záměrně, jako v případě prodeje tohoto městského pozemku, aby nebylo tolik žadatelů a cena nebyla navyšovaná soutěží.“

Letos v srpnu rada města doporučila zastupitelům schválit prodej zmíněným žadatelům za cenu 250 korun za metr čtvereční, což zastupitelstvo 14. září udělalo. Protesty opozice byly marné.

Zastupitel Příhoda sice žádal, aby se prodej z jednání schůze stáhl a vyhlásil znovu, ale koalice v zastupitelstvu byla proti. Stejně tak zamítla i návrh dalšího člena opozice Jana Kuzmy z ANO, aby cena za prodej parcel byla dvojnásobná. „Je tam obrovský rozdíl v ceně, o který město přichází,“ zlobil se. „Krupka běžně prodává metr pozemku za pět, šest, sedm set korun, ale záleží na tom, komu se prodává,“ doplnil.

‚Nemám vás rád‘

Starostou Krupky je Zdeněk Matouš, jenž se do čela města dostal za ČSSD, ale nedávno mu podle mluvčí ČSSD Evy Gregorové zaniklo členství, protože bez povolení kandidoval v krajských volbách s jinou stranou. Prodej pozemku komentovat nechtěl.

Postavil se ve dveřích své kanceláře a žádost o rozhovor rovnou odmítl. „Já se s vámi nechci potkávat, já vás nemám rád, protože vy jste o mně nikdy nenapsal nic dobrého,“ prohlásil podrážděně, aniž by si vůbec vyslechl, na co se ho chce reportér Radiožurnálu zeptat.

Vzápětí se ukázalo, že už to dávno věděl. „Vy tady pobíháte, lidi mi volají, raděj se, chtějí podávat trestní oznámení a já se k tomu vůbec nechci vyjadřovat. Vemte to jako můj názor a moje rozhodnutí.“

Mluvit nechtěli ani místostarostové. Rostislav Kadlec z KDU-ČSL se nejprve omluvil, že má moc práce, a navrhl, aby reportér zavolal druhý den. Když ho reportér týž den odpoledne náhodou potkal na procházce v centru Teplic, omluvil se Kadlec znovu: „Já jsem teď s rodinou.“ Druhý den už mobil nebral.

Žádost o rozhovor odmítl i druhý místostarosta Karel Rouček (rovněž mu zaniklo členství v ČSSD). „Já se s vámi o tom nechci bavit. Zavolejte si nějakého našeho tiskového mluvčího, jo? On vám to vysvětlí, jo? Nashle,“ řekl a položil telefon.

Jenže rozhovor odmítl i mluvčí Milan Křivohlavý. „V připravované reportáži, která nebude objektivní, vyvážená a odpovídající faktům, nebudu vystupovat. Odpovědi na dotazy vám neposkytnu ani já, ani nikdo z vedení města či z řad pracovníků úřadu města,“ napsal v e-mailu. Nejprve si přitom vyžádal písemně otázky.

Proč se město ani nepokusilo zjistit, jak vysokou aktuální cenu mohlo za hektarový pozemek chtít nyní, mluvčí Křivohlavý nevysvětlil. A názory realitních makléřů, kteří se shodli na ceně mnohem vyšší, označil za spekulace | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Místo odpovědí však poslal jedno souvislé vyjádření, při čemž na některé dotazy vůbec nereagoval. Třeba na to, kdy a proč se město rozhodlo pozemek v lukrativní lokalitě prodat a proč si nechalo vypracovat odhad administrativní ceny místo tržní.

Jen sdělil, že prodejní cena 250 korun za metr je adekvátní, protože majitelé parcel musí za své peníze ještě vybudovat příjezdovou cestu a osvětlení a že tržní cena v okolí je „prakticky stejná“.

Jenže tržní cena v lokalitě se s částkou zvolenou městem nedá srovnávat, protože v okolí prodávali soukromí majitelé pozemky, na kterých už byly inženýrské sítě. A cena byla zhruba 1200 korun za metr čtvereční.

Mluvčí Křivohlavý ve svém vyjádření sdělil, že navzdory posudku, z něhož vyšla cena 190 korun za čtvereční metr, město stanovilo konečnou cenu o 60 korun vyšší, neboť ta vychází z dokumentu, jímž se řídí pravidla prodeje městských pozemků. Jenže ten byl schválen před čtyřmi roky.

Proč se město ani nepokusilo zjistit, jak vysokou aktuální cenu mohlo za hektarový pozemek chtít nyní, Křivohlavý nevysvětlil. A názory realitních makléřů, kteří se shodli na ceně mnohem vyšší, označil za spekulace.

Povinnost hledat nejvýhodnější cenu

Přitom hledání nejvýhodnější ceny je podle ministerstva vnitra přímo obecní povinnost. „Obec je povinna nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře,“ upozornil mluvčí resortu Ondřej Krátoška. A zdůraznil, že podle zákona musí obec při prodeji sjednávat cenu „zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá“ a jakoukoli odchylku musí zdůvodnit. „Vychází se z předpokladu, že obec vyvolá ‚soutěž‘ o nejlepší cenovou nabídku a na základě přijatých nabídek přihlášených zájemců o obecní majetek vybere tu nejvýhodnější z nich.“

V Krupce k soutěži nedošlo. Proč? „V tomto případě nebylo nutné organizovat ‚obálkovou metodu‘, protože nakonec byl na jednu každou oddělenou parcelu pouze jeden zájemce,“ reagoval mluvčí Krupky Milan Křivohlavý.

Jenže opoziční zastupitel Rostislav Příhoda namítal, že za nezájmem ostatních lidí může být špatné zveřejnění prodeje louky, protože město oznámilo na úřední desce, že se prodává celá louka najednou, což mohlo případné další uchazeče odradit.

Chodit za dveře nestačí. Brusel kritizuje Česko, že neřeší Babišův střet zájmů. Žádá zastavení dotací

Číst článek

Mluvčí Křivohlavý přesto trvá na tom, že město podalo občanům na úřední desce „přesné a pravdivé informace“. A informovat o prodeji pozemku na webu města nebo ve zpravodaji podle něj už nebylo nutné, protože vyvěšením záměru na úřední desce město splnilo zákon.

A jak je možné, že se někteří lidé dozvěděli o záměru města prodat pozemek ještě dřív, než ho radnice oficiálně zveřejnila? „Skutečnost, že se (prodej) připravuje, rozhodně nepodléhala žádnému utajování, takže není zvláštností, že se různí zájemci dozvěděli o budoucím odprodeji pozemku od různých osob, a třeba i od lidí z vedení města. Ti, v čele se starostou, hojně komunikují se spoustou obyvatel v Krupce,“ sdělil Křivohlavý.

Opozice to tak nechce nechat. „Já jsem mnohokrát upozorňoval při prodeji pozemků, že se musí prodávat za cenu obvyklou. Je s podivem, že na tento pozemek byl zpracován odhad ceny administrativní, která je nižší než cena obvyklá. Podáme podnět na stání zastupitelství a ministerstvo vnitra, aby to prověřili,“ dodal Příhoda.

Podobných pozemků je víc

Není to přitom první pochybný prodej pozemků. V roce 2005 se na Krupku obrátil Pozemkový fond, kterému tehdy patřily v lukrativní městské části Vrchoslav rozlehlé louky o rozloze více než 18 hektarů.

Fond se ptal, jestli má pro ně Krupka podle územního plánu nějaké využití. Radnice odpověděla, že na nich výstavbu neplánuje.

Počítal s ní ale Zdeněk Matouš, jenž byl tehdy místostarostou, a dva jeho společníci. Louky koupili za 338 tisíc, v zastupitelstvu prosadili změnu na stavební parcely a prodali je developerské firmě za 42 milionů. Případ řešila policie, vyšetřování ale ukončila s tím, že trestný čin se nestal.

Další případ. Loni v dubnu Mf Dnes upozornila, že Krupka prodala podezřele levně lokalitu známou jako Jabloňový sad. Metr čtvereční dokonce jen za 100 korun. Dva z jednatelů firmy, která pozemek koupila, mají bydliště nahlášené na radnici, jeden v Mnichově Hradišti, druhý dokonce přímo v Krupce. I tento případ začala vyšetřovat policie, dosud ale nerozhodla.

Mapa pozemku v Unčíně u Krupky | Zdroj: město Krupka

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme