‚Nelze míchat jablka s hruškami.‘ Experti kritizují slova ministra Vojtěcha k soudním verdiktům

Když pražský městský soud minulý týden zamítl žalobu proti uzavření škol, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to využil ve svůj prospěch. „A tím první rozsudek městského soudu se zdá, že ztrácí na relevantnosti,“ prohlásil s odkazem na dřívější zrušení některých opatření resortu. Podle oslovených expertů to ale není pravda: verdikty fungují nezávisle na sobě a nelze je slučovat. Server iROZHLAS.cz přináší názory odborníků z řad justice.

Dokumenty Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle oslovených odborníků na oblast justice není možné rozsudky slučovat. Například advokát Tomáš Sokol označuje prohlášení ministra Vojtěcha za nešťastné | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Vím, že pozitivní zprávy se příliš do médií nedostávají. Když byl ten první rozsudek městského soudu, tak kvůli tomu bylo mimořádné vysílání, teď jsem to nikde moc neviděl, takže bych chtěl skutečně zdůraznit, že ministerstvo zdravotnictví uspělo,“ prohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na čtvrteční tiskové konferenci po jednání vlády.

Zrušení čtyř opatření není podle ministra Vojtěcha relevantní. Resort podal kasační stížnost

Číst článek

Reagoval tak na aktuální rozhodnutí Městského soudu v Praze, který v ten samý den zamítl žalobu právničky Venduly Zahumenské proti mimořádnému opatření resortu o uzavření škol. Soudní senát pod vedením Viery Horčicové došel k závěru, že šlo výlučnou pravomoc ministerstva, kterou mu dává zákon o ochraně veřejného zdraví.

„Zatímco zákon o ochraně veřejného zdraví žalovanému výslovně svěřuje pravomoc rozhodovat o celostátním uzavření škol a omezení jejich provozu, vláda takovou pravomoc podle krizového zákona nemá,“ napsala Horčicová v odůvodnění čtvrtečního verdiktu, který soud zveřejnil na svém webu.

Vojtěch však šel ve své argumentaci ještě dál. „A tím ten první rozsudek městského soudu se zdá, že ztrácí na relevantnosti, protože je to zkrátka stejný soud, jiný senát, jiný názor,“ zpochybnil ministr dubnový verdikt, který zrušil čtyři mimořádná opatření resortu týkající se volného pohybu a podnikání jako nezákonná.

Jablka vs. hrušky

Jenže v tomto případě žaloba experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála mířila proti změně právního režimu vydaných opatření. Aby se kabinet vyhnul žádostem podnikatelů o náhradu škody, opřel se místo krizové legislativy o zákon o ochraně veřejného zdraví.

„Ve chvíli, kdy se rozhodnutí soudu personifikuje, je to nepřípadná zkratka, takhle by se to dělat nemělo. Pokud jednou ministerstvo vyhraje, neznamená to, že podruhé musí vyhrát taky. Jsme ve správním soudnictví a nastavují se pravidla. Příští vláda už bude vědět, že ministr zdravotnictví může zavřít školy, ale nemůže zavřít hospody.“

Stanislav Balík (bývalý ústavní soudce)

Podle oslovených odborníků na oblast justice není možné rozsudky slučovat. Například advokát Tomáš Sokol označuje prohlášení Vojtěcha za nešťastné. „Ta dvě rozhodnutí mohou vedle sebe pokojně žít. Proč bychom měli zpochybňovat jedno rozhodnutí s poukazem na druhé? Z toho, že má ministerstvo právo omezovat školy, nemůžeme dovozovat, že má i jiná práva. To je nesmysl,“ přiblížil.

Podobně mluví také bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který dnes působí jako děkan Fakulty právnické Západočeské Univerzity v Plzni. „Nelze směšovat jablka s hruškami. Každý má jiný skutkový základ a vychází z jiného právního předpisu. Z mého pohledu městský soud zatím postupuje správně a v souladu se zákonem,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Balík také upozorňuje, že v prvním případě nešlo ani tak o ochranu zdraví, ale o ekonomický rozměr vydaných opatření. „Tohle je ale trochu jiný příběh, tady je zákon o ochraně veřejného zdraví přiléhavý. Školy nemají reálně důvod požadovat náhradu škody za to, že byly zavřené, učily jinou formou,“ uzavřel.

Shoda s kolegy

Soudkyně Horčicová navíc v aktuálním rozsudku výslovně napsala, že se s dřívějším rozhodnutím svých kolegů ztotožňuje. „Desátý senát se se čtrnáctým senátem shoduje v tom, že k rozsáhlému a plošnému omezení základních práv, jako je svoboda pohybu nebo podnikání, má pravomoc pouze vláda po vyhlášení nouzového stavu dle krizového zákona,“ uvedla.

Zároveň ale poukázala na to, že opatření o uzavření škol se „od věci čtrnáctého senátu podstatně odlišuje, neboť předmětem sporných mimořádných opatření žalovaného je zákaz osobní přítomnosti žáků na výuce“. Zdůvodnila to tím, že nešlo o tak masivní zásah do základních práv jako v případě volného pohybu a zavřených obchodů.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze k žalobě proti uzavření škol si můžete celé přečíst zde:

S tím však nesouhlasí ústavní právník Jan Kudrna. Postup vládních politiků by se podle něj měl sjednotit. „Nevidím rozdíl v intenzitě zásahu do jednotlivých práv, aby to jednou mohla dělat vláda a jednou pouze ministr. Podle mého názoru musí obojí dělat buď ministerstvo, nebo celá vláda,“ vysvětlil.

„Pokud se zavírají školy, zasahuje se do práva na vzdělání i do práva na výkon povolání. Podle mého odhadu až pětina pracovní síly tak zůstala doma nikoli kvůli tomu, že by se jim zavřela provozovna, ale kvůli tomu, že se musela starat o děti,“ doplnil Kudrna.

„Je skutečně otázkou, jestli právní názor ministerstva zdravotnictví byl chybný, jestli skutečně mimořádná opatření byla nezákonná, pokud jiný senát městského soudu potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví samo mělo kompetenci vydávat mimořádná opatření plošně na celou Českou republiku i mimo nouzový stav, přestože nouzový stav byl vyhlášen.“

Adam Vojtěch (ministr zdravotnictví za ANO)

Žaloba Zahumenské mířila konkrétně proti zákazu osobní účasti na školní výuce z 10. března a proti prodloužení zákazu z 15. dubna. Právnička měla za to, že resort neoprávněně zasáhl do jejích práv, jelikož musela v době zrušené školní docházky zajistit péči o své dvě nezletilé děti.

Městský soud ale došel k závěru, že resort měl pravomoc obě opatření vydat a že jeho postup byl vzhledem ke koronavirové situaci důvodný.

„K potřebnosti zvolených opatření se argumentace žalobkyně vztahuje zejména. Vychází však z mylné premisy, že jeho účelem je pouze ochrana zdraví a životů žáků a studentů. Tak tomu ovšem není. Jakkoliv by samotní žáci a studenti pravděpodobně většinou při nákaze nemocí covid-19 netrpěli vážnými příznaky, mohli by významnou měrou přispět k jejímu šíření mezi ostatními obyvateli,“ stojí v rozsudku.

Zároveň ale soudní senát dal Zahumenské za pravdu v tom, že ministerstvo opatření nedostatečně zdůvodnilo. „Skutečnost, že žalovaný nebyl povinen podrobně odůvodňovat přijatá opatření, však ještě neznamená, že mohl postupovat svévolně a bez opory v konkrétních datech, která měl k dispozici,“ píše se dále v rozsudku.

Soud proto vyzval resort, aby předložil podklady, na základě kterých o uzavření škol rozhodl. A ty soud přesvědčily, že opatření bylo na místě. Verdikt je pravomocný.

Kasační stížnost

Ministr Vojtěch nakonec dřívější rozhodnutí městské soudu o zrušení některých opatření označil za „zkrátka jeden z rozsudků“, proti kterému resort podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Díky tomu, že se zjevně liší právní názory stejného soudu, různé senáty, tak je třeba, aby tato judikatura byla sjednocena,“ zdůvodnil.

Resort kasační stížnost redakci na její žádost poskytl. Argumentuje v ní mimo jiné tím, že soud měl postupovat zdrženlivě a obezřetně. Dubnový verdikt městského soudu je podle něj také nepřezkoumatelný. „Neboť Městský soud v Praze řádně neodůvodnil své rozhodnutí ani nevzal v úvahu a vůbec se nevyjádřil k některým argumentům odpůrce,“ píše se v závěru šestadvacetistránkového dokumentu.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme