Metodika práce s výsledky předvolebních výzkumů v krajích

Vysvětlení k předvolebním průzkumům Českého rozhlasu, které zveřejňujeme v souvislosti se Speciály Martina Veselovského.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Speciál Martina Veselovského, Krajské volby 2012 v Pardubickém Kraje

Speciál Martina Veselovského, Krajské volby 2012 v Pardubickém Kraje | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Český rozhlas se po konzultaci s realizátorem předvolebních výzkumů rozhodl nastavit hranici pro zvaní zástupců politických stran a uskupení v krajích do diskusí přenášených ČRo 1 - Radiožurnálem tak, že do diskuse jsou zváni ti, kdo by v době konání výzkumu s 90% pravděpodobností překročili 5% hranici potřebnou pro vstup do krajského zastupitelstva.

Vzhledem k tomu, že se při rozhodování opíráme o intervalové odhady, tzn. rozpětí, ve kterém by se výsledky jednotlivých stran při dané míře spolehlivosti pravděpodobně pohybovaly, zveme zástupce těch stran, kde se dolní hranice intervalu odhadu volebních výsledků pohybuje nad 5%.

Toto rozhodnutí zároveň reflektuje potřebu zúžit počet účastníků diskuse tak, aby každý z nich měl zajištěn přiměřený prostor pro prezentaci svých názorů vzhledem k délce vysílání (v celku předvolebního vysílání se přitom ČRo věnuje všem kandidujícím subjektům).

Vycházíme z volebních modelů zpracovaných ppm factum. Metodiku, podle níž ppm factum postupuje, uvádíme dále.

Konstrukce intervalů spolehlivosti vychází z bodových odhadů získaných z výběru. Ke každému bodovému odhadu je vypočítána jeho směrodatná chyba. Ta je ovlivněna jednak velikostí výběrového souboru, velikostí cílové populace, na kterou se snažíme výsledek zobecnit, a jednak hodnotou samotnou. Čím vyšší je relativní četnost hlasů získaných danou stranou, tím je její směrodatná chyba vyšší. Směrodatná chyba ovlivňuje přesnost odhadu. Tato chyba je přenásobena kritickou hodnotou standardizovaného rozdělení (pro námi zvolenou spolehlivost 90%). Tyto hodnoty jsou tabelovány a jsou součástí běžně dostupných statistických tabulek. Kritická hodnota ovlivňuje spolehlivost odhadu.

Uvědomujeme si ovšem, že tyto tabulky a výpočty vycházejí z předpokladu náhodného výběru. Pro kvótní výběry, které jsou ve výzkumu použity (a jsou běžně užívány ve většině podobných výzkumů, kde by náhodný výběr nebyl z ekonomického a časového hlediska reálný) chybí přesný matematický model. Výzkumná praxe však ukazuje, že i kvótní výběry, pokud jsou dobře založeny a prováděny, přinášejí ve výzkumu výsledky, které se od souborů získaných na základě náhodného výběru podstatně neliší.

To je důvod, proč se u dat z kvótních výběrů v praxi používají stejné statistické postupy, jako u dat získaných na základě náhodného výběru.

Pro rozhodování je důležitý volební model. Různé volební modely přinášejí odlišné výsledky a teprve samotné volby ukáží, který z nich se přiblížil více realitě.

Václav Hradecký
Český rozhlas

Principy krajského volebního modelu ppm factum (autorem této části je Jan Herzmann z PPM Factum)

Volební model vychází z trojice otázek, zjišťujících ochotu volit, aktuální preferenci a deklarované chování v minulých volbách. Výpočet je založen na metodě vícekriterálního vážení, obsahově shodné s postupem používaným ve výzkumech typu media projekt, radio projekt, TV metr apod.

VP0: „Představte si, prosím, že by příští týden byly volby do Krajského zastupitelstva. Šel/a byste volit?“
(Uzavřená otázka s nabízenými možnostmi odpovědí rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne. Nenabízí, ale zaznamenává se odpověď typu „nevím“, „nemohu posoudit“.)
Otázka VP0 slouží pro stanovení koeficientů vyjadřujících ochotu volit. Tyto koeficienty jsou po každých volbách validizovány porovnáním výsledku posledního předvolebního průzkumu a skutečné volební účasti. Skutečné koeficienty považujeme za součást know how společnosti ppm factum research a zásadně je nesdělujeme.

VP1: „Pokud byste šel/šla volit do Krajského zastupitelstva, řekněte mi, prosím, kterou stranu byste volil/a. Vyberte z těchto stran.“
(Uzavřená otázka s nabízenými možnostmi odpovědí na kartě, obsahující všechny registrované volební strany v daném kraji. Nenabízí, ale zaznamenává se odpověď „neví“ a odpověď „nešel by volit“.)

VP2: Řekněte mi, prosím, kterou stranu jste volil/a v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, tj. v květnu 2010.
(Polouzavřená otázka s nabízenými možnostmi odpovědí na kartě, obsahující registrované volební strany, které získaly nejméně 0,5 % platných hlasů. Dále je možné uvést jinou stranu. Nenabízí, ale zaznamenává se odpověď typu „nevím“, „nemohu posoudit“ a odpověď „nevolil/a jsem“.)

Data vyjadřující preferenci podle otázky VP1 jsou vážena podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, ekonomické aktivity a porovnání výsledků posledních předcházejících voleb do PSP s deklarovaným volebním chováním podle otázky VP2. Respondenti, kteří na otázku VP1 uvedli odpověď „neví“ nebo „nešel by volit“, vstupují do volebního modelu s nulovou vahou. Výsledná váha je přenásobena koeficienty vyjadřujícími ochotu volit. Konkrétní postup vážení považujeme za součást know how společnosti ppm factum research a zásadně ho nesdělujeme.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme