Hala pro Sáblíkovou, olympiáda v Česku nebo Pražský okruh. Co jsme měli mít v roce 2020 a nemáme?

V roce 2020 už Češi měli mít například pražské metro D, rychlobruslařskou halu i prostory pro Slovanskou epopej | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Během poslední dekády politici a podnikatelé slíbili Čechům, že se do roku 2020 na Pankrác dostanou metrem D, že budou platit eurem nebo že si budou moct prohlédnout Slovanskou epopej ve stálých prostorách. Linky ale máme v Praze stále tři, v peněženkách cinkají české koruny a cyklus obrazů od Alfonse Muchy se provizorně přestěhoval do Moravského Krumlova. Čeho dalšího jsme se nedočkali? Server iROZHLAS.cz přináší přehled 11 nesplněných slibů.

Tento článek je více než rok starý.

Velký přehled Česko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sliby o metru D

O čtvrté lince pražského metra se mluvilo už v 60. letech minulého století, tedy ještě před otevřením prvních tří tras. Návrhy, které částečně kopírují nynější plánovanou trasu metra D, jsou pak zanesené už v plánech z 80. let, kde je například stanice Pankrác.

Metro není jen prostor pro cestování. Chceme, aby fungovalo jako galerie, říká jeho nová architektka

Číst článek

Stavba se potom neustále odkládala až do dnešních dnů, pražští politici ale za poslední desetiletí mnohokrát prohlašovali, že stavba je „za dveřmi“. „Probíhá finalizace projektové dokumentace výstavby trasy metra D Hlavní nádraží–Náměstí Míru–Depo Písnice,“ řekl například v roce 2010 pro deník Právo tehdejší primátor hlavního města Pavel Bém (ODS). Stavět se podle něj mělo začít do dvou měsíců.

O devět let později ale stavba stále neprobíhá. Letos v červnu odstartoval geologický průzkum v místech plánované stanice Pankrác, který by měl ve dvou místech skončit v létě příštího roku a v dalších dvou v létě roku 2021. DPP přitom i dnes na svých internetových stránkách uvádí, že průzkum měl začít už v roce 2018.

Jednou z největších překážek zahájení stavby bylo, že Praha a dopravní podnik dlouhodobě jednaly o výkupech pozemků. Spor se ale vyřešil letos v červenci, kdy magistrát s vlastníky pozemků u metra D v Krči podepsal dohodu a ti tak stáhli žalobu proti rozhodnutí o stavbě.

Celá linka by měla mít deset stanic a bude dlouhá 10,6 kilometru. Předseda představenstva a generální ředitel DPP Petr Witowski v červnu tohoto roku řekl, že by se první cestující mohli na úseku Pankrác – Depo Písnice svézt na konci roku 2027.

Hala (nejen) pro Sáblíkovou

Halu pro českou rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou sliboval v roce 2010 po olympijských hrách ve Vancouveru tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Pokud sociální demokracie bude úspěšná ve volbách do sněmovny, jsme schopni infrastrukturu potřebnou k výstavbě rychlobruslařské haly zajistit,“ řekl tehdy v březnu. V nejbližších sněmovních volbách, které se konaly v květnu, získali sociální demokraté více než 22 % a vyhráli, hala se přesto stavět nezačala.

Tehdejší projekt ve Velkém Oseku měl stát 1,5 miliardy. Ačkoli starosta Jiří Otta v roce 2010 sliboval, že hala bude v jeho městě stát do tří let, plán nevyšel. Společnost, která jej chtěla realizovat, totiž zkrachovala. 

Na Pardubicku jednají o hale pro rychlobruslaře, potvrdil hejtman. ‚Neřeknu,‘ tajil přípravy Babiš

Číst článek

Rychlobruslařskou halu sliboval o čtyři roky později i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), a to v rámci šesti až sedmi olympijských center, která měla stát u Nového Města na Moravě. Plány se v roce 2015 přesunuly i do Brna, kde chtěl sportoviště premiér Andrej Babiš společně s někdejším primátorem Brna Petrem Vokřálem (oba ANO). Sportovci by ale halu potřebovali ve vyšší nadmořské výšce, takže i z těchto plánů sešlo.

A hala pro Sáblíkovou byla skloňovaná i letos. „Nejde to bohužel tak rychle, jak bych si představoval. Stát není firma,“ řekl o ní v březnu premiér Babiš. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) by hala nakonec mohla stát u Hlinska. 

„Nemáme v ruce nic jiného než studii, která vznikla pro Nové Město na Moravě. Ta musí být samozřejmě upravená pro tu lokaci zvažovanou na Hlinecku. V tuto chvíli tak ani nevíme náklady, ochota by ale asi byla,“ řekl v dubnu pro iROZHLAS.cz

Zrušení superhrubé mzdy

„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (to znamená, že nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob),“ stojí v koaliční smlouvě na roky 2013 až 2017 mezi sociálními demokraty, hnutím ANO a KDU-ČSL.

Samostatná superhrubá mzda, kterou v roce 2008 zavedla vláda Miroslava Topolánka, ale stále v Česku existuje. Politici z řad současné koalice i opozice se přitom shodují, že by se to mělo změnit. Například šéf ODS Petr Fiala na začátku prosince vyzval přímo v Otázkách Václava Moravce premiéra Andreje Babiše, aby podepsali dohodu, že se superhrubá mzda zruší „do roka a do dne“.

Předseda ANO ale označil takovou nabídku za „megapodvod ODS na voliče“ s tím, že by to Česko stálo 80 miliard korun a deficit by byl 120 miliard. Odmítl také papír, na kterém Fiala přinesl požadavek napsaný, podepsat. Zároveň ale slíbil, že se bude držet programového prohlášení vlády z roku 2018.

„Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 24 % z hrubé mzdy,“ stojí v něm. Tento slib podle Babiše současná vláda splní do konce roku 2020.

Prostory pro Slovanskou epopej

„Jsem ráda, že jsme nakonec našli bydliště a ještě bude na Výstavišti, to znamená dostavbu Lapidária, které umožní za, doufám, krátkou dobu – jeden a půl, maximálně dva roky – vystavit celou epopej tady v Praze, jak jsme slíbili. Že to trvalo trochu dlouho, to přiznávám, nicméně názory, kde by Slovanská epopej měla stát, byly různé,” řekla v červenci roku 2018 primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO).

Výstaviště | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Stavba slibovaných prostor ale stále nezačala a podle mluvčí hnutí Praha Sobě Julie Kochové v nejbližších měsících ani nezačne. Alfons Mucha přitom v roce 1928 daroval cyklus Praze pod podmínkou, že pro něj zbuduje vlastní výstavní prostory.

Od roku 1963 do roku 2011 byla epopej na zámku v Moravském Krumlově, odtud putovala na výstavu do Veletržního paláce Národního galerie a v roce 2017 do Tokia. Stálé místo pro ni Praha během devadesáti let nenašla.

Alfons Mucha, Slovanská epopej, Obecní dům | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kromě holešovického Výstaviště, které zmiňovala bývalá pražská primátorka, hlavní město také zvažovalo, že by se plátna mohla umístit do bunkru pod kyvadlem na Letné, na Vítkov, nebo že by postavilo novou budovu na místě někdejších Eliščiných lázní v Revoluční ulici v Praze 1.

Příští rok se na pět let jedno z nejslavnějších českých uměleckých děl stěhuje zpět do Moravského Krumlova. Podle Kochové chce mezitím hlavní město začít s přestavováním nebo stavbou výstavních prostor. „Nedá se říct, kam se epopej umístí. Na semináři, který proběhl 8. listopadu, se jednalo asi o třiceti variantách, ať už stávajících, nebo nových. Ale je to v začátku,“ řekla pro server iROZHLAS.cz.

U Stalina | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Olympiáda v roce 2020?

O to, aby se v Praze konaly olympijské hry, se magistrát snažil několikrát. Snem tehdejšího primátora Petra Béma (ODS) bylo hostit ty letní v roce 2016 nebo v roce 2020. „O tom jsem přesvědčen. Město je nesmírně atraktivní, má ohromný marketingový potenciál a věřím, že na rozdíl od jiných budeme dobře připraveni. Absurdní je i tvrzení, že Praha je na olympiádu malá,“ řekl už v roce 2007 v rozhovoru pro server iDnes.cz.

Olympijský výbor představil motiv oblečení pro olympiádu, v Tokiu bude sportovce zdobit modrotisk

Číst článek

Ani jedny olympijské hry se v metropoli neuskutečnily. Město na ně přitom uvolnilo například 70 milionů korun na logo, několik studií a série fotografií Herberta Slavíka.

Kvůli tomuto plánu se také postavila stanice metra v Letňanech, kde původně měl stát olympijský stadion pro 65 tisíc diváků a vesnička, z níž se měl po hrách stát univerzitní kampus. Místo toho jedna z koncových stanic metra C končí v polích. Tento zásah stál město okolo 15 miliard korun.

Po sportovních úspěších, kterých dosahuje například snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká, se o pražské olympiádě i po předchozích nezdarech v posledních letech znovu mluví. Šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval před dvěma lety uvedl, že by byl rád, kdybychom se dočkali olympiády v Česku.

Podle šéfa komise ČSSD pro sport Michala Krause je to ale nereálné. „Je to hezký sen, který by si přála spousta lidí. Ale v tuto chvíli asi tak reálný, jako kdyby si stodvacetikilový člověk řekl, že vystoupí na Mount Everest,“ řekl například serveru iDnes.cz.

Stadion Strahov | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Do Mnichova za tři hodiny

Zatímco rychlovlak z Prahy do Drážďan je plánován až na rok 2050, z Prahy do Mnichova se cesta měla výrazně zrychlit už v roce 2017. V roce 2010 novinářům takovou vizi představil náměstek plzeňské Správy železniční dopravní cesty Jan Veselovský.

Recept na zrychlení byl v rekonstrukci trati právě v okolí Plzně směrem k hranicím s Bavorskem. Veselovský v roce 2010 odhadoval, že by práce měly trvat sedm let. V tomto časovém úseku se měla část trasy u hranic změnit na elektrizovanou dvojkolejku a vlaky měly nabírat rychlost až 200 kilometrů za hodinu.

Výsledkem toho mělo být zkrácení cesty z přibližně šesti hodin na polovinu. Do Bavorska se tak měli Češi z Prahy dostat asi o dvě hodiny rychleji než autem. Jenže ještě v roce 2019 zůstalo vše pouze ve fázi projektu a stavět se má až v roce 2022. Česká strana dokonce zvažovala, že přímé spojení mezi městy zcela zruší.

Beroun a Smíchov má spojit železniční tunel dlouhý až 25 kilometrů. Stavba trati má přijít na 50 miliard

Číst článek

Pohodlněji se už mělo jezdit také z Prahy do Berouna, a to od ledna 2018. Vysokorychlostní železniční trať mezi městy měla cestu zkrátit až na 11 minut, sešlo ale i z toho. Zvažovala se modernizace tratě, postavení nové do určité míry kopírující původní a konečně stavba tunelu.

Právě poslední varianta – Tachlovický tunel – je aktuálně nejpravděpodobnější. Letos nově vytvořený harmonogram počítá s výstavbou po roce 2028, přičemž stavba téměř 25 kilometrů dlouhého tunelu ze Smíchova má zabrat asi deset let a přijít zhruba na 50 miliard.

Trať je shodou okolností připravována se stejnými parametry jako ta na severu Čech do Drážďan.

Maturita z matematiky

„Společná část maturitní zkoušky bude obsahovat tři povinné předměty: český jazyk a literatura, cizí jazyk a matematika“. Taková věta je součástí Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, kterou v březnu 2015 představilo ministerstvo školství pod vedením sociálního demokrata Marcela Chládka v Sobotkově vládě.

Povinnou zkoušku z matematiky měly školy podle dokumentu začít zařazovat do programu ve školním roce 2018/19. Ministerstvo zároveň požadovalo, aby se změnil způsob výuky a studenti byli na zkoušku řádně připraveni.

Vláda je proti zavedení povinné maturity z matematiky, zvedne platy učitelů o osm procent

Číst článek

Nic z toho se ale zatím nestalo. Stávající ministr školství Robert Plaga (za ANO) ještě na začátku roku v Otázkách Václava Moravce mluvil o zavedení povinné maturity z matematiky na školní rok 2021/22. O necelý půlrok později ale oznámil – částečně i na základě připomínek k výuce ze strany studentů – že i tento plán se odkládá.

V říjnu pak vláda definitivně zrušila plán, podle kterého měli v roce 2021 z matematiky maturovat alespoň gymnazisté.

Konec Chvaletic

Dva bloky ČEZ vypne už v roce 2013 a v roce 2016 už bude elektrárna Chvaletice zcela mimo provoz. V říjnu 2011 to prohlašoval ředitel výrobní divize Vladimír Hlavinka. ČEZ se v tu dobu už asi rok snažil Chvaletice neúspěšně prodat a od záměru ustoupil.

S blížícím se rokem 2013 ale společnost svůj plán s Chvaleticemi přehodnotila a ještě jednou se podívala po kupcích a tentokrát uspěla. Elektrárnu odkoupila Sev.en Energy a ani jeden ze slibů předchozího majitele se jí nezamlouval.

Dobrodružství fotovoltaiky. Proč se ze solární naděje stala zatracovaná cesta české energetiky?

Číst článek

Bloky místo postupného odstavení čekaly opravy a prodlužování životnosti, která podle vyjádření ČEZ ze začátku desetiletí neměla přesáhnout rok 2020. Nyní bude elektrárna podle současného majitele v provozu alespoň do roku 2030.

Chvaletice na sebe s koncem dekády upoutaly pozornost i kvůli žádosti o výjimku na emisní limity, kterou od Pardubického kraje získaly, aby ji následně zrušilo ministerstvo životního prostředí.

ČEZ, nyní už bez Chvaletic, chystá zavírání uhelných elektráren na první rok nové dekády. V roce 2020 má výroba elektřiny skončit v Prunéřově nebo Mělníku.

Pražský okruh

Stavět se začne nejpozději do konce roku 2019. V září 2016 to o části Pražského okruhu spojující hradeckou a brněnskou výpadovku řekl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nezačalo. Poslední stavební práce spojené s Pražským okruhem se tak stále datují až do roku 2010.

Expremiérův slib byl k neúspěchu předurčen už od začátku. Ve stejné době ministerstvo dopravy připustilo, že plán je to optimistický a platit budou jen za ideálního průběhu. Stát ale tehdy ještě neměl v ruce ani potřebná povolení.

Stojím na konci Pražského okruhu. Tady by měla pokračovat dálnice, která spojí Plzeň a Hradec. Tenhle úsek Pražského okruhu, podle příslibu ŘSD, začneme stavět v roce 2021 a dokončen bude 2024. Praha tuhle stavbu nutně potřebuje i kvůli Spořilovu, který je přetížený kamiony.

16:31 – 17. 07. 2019

9 69

Úsek Pražského okruhu mezi obcemi Modletice a Běchovice tak stále zůstává bez úvodního kopnutí do země. Podle nejnovějších odhadů z Ředitelství silnic a dálnic se má začít stavět na přelomu let 2021 a 2022.

V červnu 2019 to potvrdil i stávající premiér Andrej Babiš. „Stavět začneme v roce 2021 a dokončen bude 2024,“ napsal na twitteru.

Euro bude

Eurem měli Češi platit už alespoň tři roky. Před parlamentními volbami v roce 2010 něco takového přinejmenším naznačovali čeští politici. „Česká republika by mohla vstoupit do evropské měnové unie v roce 2015 nebo 2016. Může to být i dříve, pokud dojde k hospodářskému oživení," řekl v lednu 2010 tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek.

V březnu stejného roku to šéf sociálních demokratů zopakoval ještě na setkání se zástupci Hospodářské komory. Podobně se vyjadřovali také představitelé ODS. I v táboře občanských demokratů se Česko s eurem spojovalo v roce 2015. Tehdejší ekonomický expert strany Martin Kocourek ale zároveň přijetí eura podmiňoval „ozdravením veřejných financí“.

Česko stále není na ekonomické úrovni eurozóny. Brání to přijetí eura, vyplývá z analýzy ČNB

Číst článek

Česko se primárně muselo dostat se schodkem státního rozpočtu pod tři procenta HDP. ČSSD s něčím takovým počítala na rok 2013, ODS dokonce na rok 2012.

Podle tehdejší podoby Konvergenčního programu, základního dokumentu pro přijetí eura, měl schodek pod tři procenta klesat v roce 2014. Ministr financí v Rusnokově úřednické vládě Eduard Janota tak odhadoval přijetí eura na rok 2017.

Krátce po volbách, které vyhrála ČSSD, ale koalici složila ODS, premiér Petr Nečas prohlásil, že podmínky v eurozóně se dramaticky změnily a o přijetí eura by se mělo konat referendum.

Současná verze Konvergenčního programu na základě dalších dokumentů už stanovení cílového data nedoporučuje.

Bonus: Sen o pražských pandách

Ještě v roce 2010 tvrdil tehdy nově zvolený ředitel pražské zoo Miroslav Bobek, že „o pandy nemáme v úmyslu usilovat“, protože jsou ve Vídni a zároveň je jejich pronájem od Číny drahý. Během dekády se ale všechno obrátilo. Už o pět let později napsal tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) na svém twitteru: „Snad ji časem přemluvím, aby se přestěhovala z Čchung-čchingu do Prahy“.

Pandy mají bydlet v novém komplexu s venkovními výběhy a vnitřní expozicí. K ochlazení bude sloužit brouzdaliště a potok, ve výběhu bude také dostatek trávy a vegetace, která umožní udržet chladnější mikroklima. | Foto: AND, SPOL. S R. O.

A v dubnu 2016 už pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) podepisovala s Pekingem memorandum o spolupráci na rozvoji turismu a zoologických zahrad. O rok později už byly připravené plány a vizualizace nového komplexu pro černobílé medvědy za 200 milionů korun. Součástí areálu měla být i čínská restaurace.

Přípravy se zadrhly až v roce 2018 a to podle Bobka kvůli tomu, že prezident Miloš Zeman o zvířata nepožádal. „To jsou bohužel politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu,“ uvedl na svém facebookovém účtu Bobek. Dalším důvodem, který zoo uvádí ve výroční zprávě z roku 2018, je to, že se ještě nepřestěhovali lední medvědi do nového výběhu. Právě na jejich místě měl totiž pandí areál stát.

„Tomu, aby se mohla stavět expozice původně zamýšlená pro pandy velké, musí předcházet přemístění ledních medvědů. A expozice Arktida zase předpokládá, že vybudujeme novou ubikaci koní Převalského a že se tady vystaví vodojem, vodovodní řad a tak dále,“ potvrdila pro iROZHLAS.cz zástupkyně mluvčí pražské zoologické zahrady Helena Petáková s tím, že zoo zatím projekt nezačala projednávat se státní správou.

Zoo tedy přešla na plán B. Místo pand budou podle Petákové v plánovaném výběhu jiné druhy medvěda, které mají stejné nároky na životní prostředí. Mezi ně patří například medvěd brýlatý a medvěd ušatý. Ale jak dodal Bobek už v roce 2017, „panda velká je panda velká“.

Krajina pražské zoo | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dominika Kubištová, Martin Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme