České děti nacházejí díky adopci stále nové rodiče v zahraničí. O opačný proces ale zájem není

Zájem potenciálních náhradních rodičů ze zahraničí je podle ředitele Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeňka Kapitána stabilně vysoký. V současnosti úřad registruje 85 žadatelů, většinou manželských párů. Od začátku letošního roku zprostředkoval mezinárodní adopci pro 14 dětí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: Fotobanka Freeimages

Příčinou poklesu právně volných dětí v posledních letech je podle Zdeňka Kapitána nový občanský zákoník, který podmínky pro adopci zpřísnil.

„Nová úprava předpokládá větší počet kroků, například souhlas různých opatrovníků, aby proces byl pro dítě co nejbezpečnější. Na druhou stranu to ale v současném systému přetížené justice trvá velice dlouho. Ta procedura je zbytečně složitá,“ vysvětluje Radiožurnálu.

„Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí zprostředkovává mezinárodní adopce od roku 2000. Za tu dobu našel náhradní rodiče v zahraničí pro více 600 českých dětí. Nejčastěji šlo o děti od jednoho do pěti let, zpravidla chlapce. Mezi zeměmi, z nichž pocházejí nové rodiny dětí, suverénně vede Dánsko.“

Zdůrazňuje, že k mezinárodnímu osvojení může dojít až tehdy, když se pro dítě nepodaří najít nějakou formu náhradní rodinné péče v Česku. Jinými slovy, jde o děti, které čeští zájemci o adopci nechtějí. 

„Velká část těch dětí má nějaké postižení nebo přinejmenším složitou životní anamnézu a tyto okolnosti je diskvalifikují ve vnitrostátním systému, protože čeští zájemci preferují zdravé bezproblémové děti,“ říká Kapitán s tím, že roli hraje i etnicita dětí.

„Tomu dítěti rychle ubíhá čas. To nejlepší, co pro něho můžeme udělat, je zprostředkovat mu individuální péči osvojitelů.“

Podle právničky Mileny Hrušákové, která se podílela na přípravě nového občanského zákoníku, mají přísnější pravidla adopcí své opodstatnění. „Osvojení se trochu zkomplikovalo. Zejména se prodloužila lhůta, po které může dítě být osvojeno. Samozřejmě to má dopad i na mezinárodní adopce. Ale každá mince má svůj rub a líc. Jednak je to zvýšená ochrana dítěte, které má být osvojeno. A současně je to i zvýšená ochrana rodiče před nějakým neuváženým rozhodnutím,“ vysvětluje.

V zahraničí našlo novou rodinu přes 600 dětí

Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí zprostředkovává mezinárodní adopce od roku 2000. Za tu dobu našel náhradní rodiče v zahraničí pro více než 600 českých dětí. Nejčastěji šlo o děti od jednoho do pěti let, zpravidla chlapce. Mezi zeměmi, z nichž pocházejí nové rodiny, suverénně vede Dánsko. Adoptivní rodiče jsou často také z Dánska, Německa či Švédska.

Mezinárodní adopce českých dětí jsou většinou úspěšné

Číst článek

Před osvojením musí absolvovat složitou několikaměsíční proceduru a sérii pohovorů. Osud adoptovaných dětí pak úřad sleduje i po jejich přestěhování k nové rodině až do jejich osmnáctých narozenin.

K opačnému procesu, kdy čeští rodiče adoptují dítě ze zahraničí, dochází jen výjimečně. Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí zatím zprostředkoval celkem tři taková osvojení. Jednalo se o děti z Filipín, Albánie a Velké Británie.

„Zájem českých žadatelů o osvojení z ciziny není velký. Jedná se o jednotky žadatelů. Přitom pokud se na nás někdo obrátí, zahájíme proces zprostředkování z jakékoliv země, kterou žadatelé označí, pokud se jedná o některý z 97 smluvních států haagské adopční úmluvy,“ vysvětluje Kapitán.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru