Mezinárodní ochranu získalo letos v Česku téměř 400 cizinců. Nejčastěji pocházejí z Ukrajiny
O mezinárodní ochranu v Česku do konce října požádalo 1245 cizinců. Přibližně každý třetí uspěl, získalo ji zhruba 400 lidí. Stát jim poskytl buď azyl, nebo takzvanou doplňkovou ochranu. Mezi žadateli převažují Ukrajinci, velkou skupinu ale tvoří také Kubánci.
„Cizinci žádají o mezinárodní ochranu. Na rozhodnutí ministerstva vnitra je, zda bude poskytnuta formou azylu, či doplňkové ochrany,“ popisuje mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.
Doplňková ochrana je nižší forma mezinárodní ochrany než azyl. Před deseti lety ji získal také Bělorus Alexandr Žigar.
Mezinárodní ochranu získalo letos v Česku na 400 cizinců. Nejčastěji pocházejí z Ukrajiny. Natáčel Ľubomír Smatana
„Chtěl jsem doma podnikat, ale nedalo se. Chtěl jsem prodávat věci, mít svůj krám,“ popisuje 33letý Žigar a dodává:
„Život tam byl pořád špatný. Stát tlačil z každé strany, nutil (lidi) chodit pracovat třeba do fabriky, žádné podnikání.“
Když nemohl podnikat v Bělorusku, odešel do Česka. Bydlí tady už třináctým rokem.
„Můžu cestovat po Evropské unii, můžu cestovat kamkoli. Jenom se nemůžu vrátit do Běloruska, ani nemám běloruský pas. Mám takovou plastovou průkazku a k tomu mám ještě český cestovní pas,“ vysvětluje.
„Cesta zpět není, chtěl bych tu zůstat natrvalo. Znám hodně lidí, kteří se vrátili, a někdo šel třeba do basy,“ popisuje Alexandr Žigar.
Aby tady mohl legálně zůstat, musí každé dva roky žádat o prodloužení doplňkové ochrany, stejně jako jeho manželka a dcera.
„Doplňková ochrana se v Česku uděluje od roku 2006 a za tu dobu ji získalo 1845 žadatelů. Nejčastěji jde o občany Ukrajiny, Sýrie, Běloruska a Kuby,“ konstatuje mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.
Pokud by úřady označily Bělorusko za bezpečnou zemi, jeho občané na území Česka by o doplňkovou ochranu přišli. Azyl jako vyšší forma mezinárodní ochrany by cizincům zůstal.
