MfD: Kauza Krejčíř už stát přišla na 15 milionů korun
Až patnáct milionů korun mohl státní pokladnu stát útěk Radovana Krejčíře na Seychely a pak do Jihoafrické republiky, spočítala Mladá fronta Dnes. Hospodářské noviny se věnují tématu prodeje společnosti ČEZ. Právo informuje o tom, že předseda soudního senátu Jiří Bernát v kauze kolem soudce Jiřího Berky pochybil.
Jaký je účet státu za kauzu Krejčíř? Mladá fronta Dnes spočítala, že útěk Radovana Krejčíře na Seychely a později do Jihoafrické republiky přišel státní pokladnu možná už na deset až patnáct milionů korun.
Největší kus tohoto rozpočtu - asi deset milionů - patří rozvědce. Ta poslala několikrát na Seychely, kam Krejčíř v létě 2005 utekl, své důstojníky. Ti pod falešnou identitou obchodníků a turistů pobývali na exotických ostrovech i několik týdnů.
Mladá fronta Dnes konstatuje, že týdenní pobyt jednoho člověka na Seychelách v luxusním hotelu se přitom může vyšplhat až na sto tisíc korun. Velkou část peněz musela tajná služba investovat i do zaplacení honorářů lidem, kteří jí pomáhali získávat informace o Krejčířovi.
Kromě toho se musí počítat ještě s investicemi do počítačů a telefonů nebo do odposlechů a sledování. Vyplatí se Česku investovat peníze do Krejčířovy kauzy? Podle policistů ano - jde o prestiž a naplnění zákona.
Miliardy na prodeji ČEZu nevydělá jen stát, píšou Hospodářské noviny. Na zprostředkování privatizace sedmi procent akcií elektrárenské společnosti může prostředník vydělat okolo čtyř miliard korun. Tyto peníze ale nezíská Česká spořitelna, kterou ministerstvo financí prodejem oficiálně pověřilo, ale zatím utajená společnost.
Té by měla spořitelna akcie ČEZu prostřednictvím burzy prodat za předem dohodnutou cenu. Prostředník vydělá miliardy korun na tom, že na rozdíl od státu bude k prodeji akcií přistupovat tržně. Podle odhadů analytiků totiž v následujících měsících vzroste hodnota akcií až o 25 procent.
Předseda senátu Jiří Bernát v kauze kolem soudce Jiřího Berky pochybil. A to tím, že zrušil zajištění majetku obžalovaným ze skupiny, která údajně zmanipulovala devět konkurzů. O rozhodnutí olomouckého vrchního soudu informuje deník Právo s tím, že tak se stížností proti Bernátově rozhodnutí uspěla žalobkyně Daniela Smetanová z pražského vrchního zastupitelství.
K džungli přirovnávají Hospodářské noviny likvidaci autovraků - česká legislativa totiž neodpovídá směrnici Evropské unie. Ekologické odstranění autovraku nemá stát v Česku ani korunu, stejně jako v ostatních zemích Unie. Nařizuje to zákon o odpadech, platný od letošního ledna.
Zákon ale podle Hospodářských novin nefunguje, některá vrakoviště stále od majitelů starých aut peníze chtějí. Likvidace auta přijde firmy, které se tomu věnují, na pět až sedm tisíc.
Část kvůli dírám v zákonech platí zákazník, část firma dostane za šrot a použitelné díly. Doklad o likvidaci potřebuje majitel starého auta k jeho vyřazení. Pokud by vrak zůstal v evidenci, musel by platit povinné ručení.
Hospodářské noviny ještě jednou - tentokrát ze světa vědy. Ještě více než státní peníze chybějí totiž českým vědcům finance od soukromých firem. Právě na schopnosti dát dohromady akademiky a byznysmeny přitom stojí úspěch zemí, které dokáží nejlépe prorazit ve světové konkurenci.
České firmy dávají na výzkum ani ne polovinu toho, co byznysmeni ve Skandinávii nebo Švýcarsku, kde se rodí nejvíce nápadů v Evropě. České firmy by přitom mohly na nových technologiích a výzkumech vydělávat a zlepšit svou konkurenceschopnost. Do takové spolupráce s vědci se ale zatím moc nehrnou.
