MfD: Šéf protidrogové centrály Komorous velebil ruskou okupaci a StB
Mladá fronta Dnes odhalila, že do komunistických tajných služeb se v roce 1987 hlásil také Jiří Komorous. Hospodářské noviny konstatují, že v Česku je moc učňů - a špatných. Právo zveřejnilo výsledky studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí: Až 45 % našich lékařů uvažuje o práci v zahraničí. Češi opouštějí hospody a podle Lidových novin se kupují lahvové pivo.
V roce 1987 se Jiří Komorous, dnes jeden z nejmocnějších policistů, hlásil do komunistických tajných služeb. Mladá fronta Dnes má k dispozici dopis, ze kterého vyplývá, že současný šéf Národní protidrogové centrály dosud svůj vztah k bývalému režimu a jeho represivním složkám zlehčoval.
Po bývalém premiérovi Josefu Tošovském je Komorous dalším významným činitelem, který veřejnosti tajil část informací o svém předlistopadovém působení. Komorous teď říká, že měl s StB společné jen to, že na její škole na konci 80. let studoval jazyky.
Ve skutečnosti šlo ale o elitní kurz, ve kterém Státní bezpečnost připravovala budoucí špiony, které pak posílala do zahraničí. A Komorous se tehdy snažil dokázat, že mezi ně patří. V dopise přiloženém k žádosti o přijetí do StB se prezentuje jako oddaný komunista a příznivec okupace v roce 1968, jehož snem je práce v komunistické tajné policii, píše Mladá fronta Dnes.
Česko vychovává v rámci zemí OECD nejvíc lidí na odborných školách a učilištích. Jak ale píšou Hospodářské noviny, školy jim nedají znalosti nezbytné pro úspěch v moderní ekonomice: logické myšlení, všeobecný přehled a schopnost poznat podstatné věci. V učňovském školství se teď chystá největší změna za poslední desítky let: osm set oborů se zredukuje na pouhé dvě stovky.
Do učebních plánů by se měly víc zapojit firmy, aby výuka pro studenty byla přínosnější a praktická. Ozývají se hlasy, že učňovské školství dlouhodobě skomírá a je proto dobře, že se o něj ministerstvo začalo vážně zajímat. Řemesla jsou u nás neprávem degradována a opomíjena, takže se na učňovské školy hlásí jen ty nejméně nadané děti, které se neuplatní jinde. Tolik Hospodářské noviny.
Myšlenkou na to, že odejde pracovat do zahraničí, se zaobírá až 45 procent českých lékařů, píše dnešní Právo, které se opírá o studii Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Mezi hlavní motivy patří touha po vyšším výdělku a lepším uplatnění. Největší zájem o práci v zahraničí mají mladí doktoři, kteří působí v nemocnicích.
Cílovými zeměmi, kde by chtěli nejraději pracovat, jsou Velká Británie, Irsko a Německo. Českému zdravotnictví ale nedostatek doktorů zatím nehrozí. Právo informuje, že ve skutečnosti totiž odejde jen pět až sedm procent. Navíc do České republiky ročně přijde na 300 lékařů ze zahraničí, především ze Slovenska.
Češi sice podle Lidových novin zůstávají světovými přeborníky v pití piva, stále víc lidí ale dává přednost zlatavému moku z lahve oproti tomu točenému v hospodě. A proč? Důvodů je několik: stále nižší cena lahvového piva v obchodech a také celosvětový trend.
Podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého je to celková změna životního stylu. Lidé už nemají tolik času ani peněz na to, aby vysedávali v restauraci. Fakt, že si Češi stále častěji kupují pivo do ledničky, než by za něj utráceli v hospodě, potvrzují i managementy prakticky všech velkých pivovarů.
Pro pivaře, kteří byli zvyklí vypít denně třeba pět dvanácti stupňových ležáků, už začíná při cenách 25 až 30 korun za jedno pivo představovat obvyklé denní posezení v hospodě skutečný luxus. Nákup lahvového třeba za 16 korun tolik nebolí, doplňují Lidové noviny.
